Havlíček v Brixenu přehled

10.02.2020

Jedinečná publikace, kterou autor Jiří Morava vydal poprvé ještě v exilu a postavil všechny pověsti o krutých Rakušácích a císaři Františkovi Josefovi doslova na hlavu. Dlouhodobým studiem archivů prokázal, že všechno nebylo jen tak, jak se psala česká historie. Špičkový novinář mocnářství a Čech byl zkrátka pro papaláše nepohodlný. Zde je nutno dodat, že mocnářství jednalo s nepohodlnou opozicí, zde myšleno špičkou české inteligence "v rukavičkách". Inu komisař Dedera přepravil Havlíčka do Brixenu kočárem (trať tam v 19.století ještě nevedla) a zajistil mu ubytování v nejexkluzivnějším hotelu ve městě. K.H.B. měl jedinou povinnost, pravidelně se hlásit na policejním ředitelství ve městě. To mu proplácelo významný měsíční příspěvek. Šlo tedy o noblesního disidenta. Jeho osud mě vždy zajímal a když se mi naskytla možnost místo pobytu K.H.B. navštívit, učinil jsem si tyto poznámky, které se více méně shodují s názory autora:
...Naše první zastávka je však až město Bressanone, Čechům známé spíš jako Brixen. Na počátku 21.století se už ale obyčejný smrtelník nejspíš nedovede vžít do situací, které prožíval v polovině 19.století sem vyhoštěný Karel Havlíček Borovský. Na jedné straně se nám zdá, že na krásnějším místě nemohl být (město i okolí je úžasné), hotel Elephant (kde také určitý čas bydlel) patřil a patří i nyní k nejluxusnějším hotelům ve městě. Na druhé straně je třeba uvážit, co udělá 4-letý pobyt s izolovaným jedincem (na kterého se všichni jeho kamarádi a známí v Čechách vykašlali). Tragédii dovršila jeho manželka, která přijela ve 3. roce vyhnanství na návštěvu. Sama nemocná tuberkulózou (v té době ještě neléčitelnou) manžela nakazila a brzy po odjezdu v Praze zemřela, což se Havlíček dozvěděl až po návratu domů. V té době již vlastně umírající na stejnou nemoc. Přesto se lze domnívat, že místo vyhoštění svou úžasnou polohou prodloužilo (ne o mnoho) Havlíčkův život.
Je typické pro českou povahu, že hlavní řev „vlastenci“ spustili až po smrti svého publicisty a rebela, kterému však nijak nikdy nepomohli. Tolik úlet do českých dějin....