Filosofie v SSSR přehled

Prof. Ludvík Svoboda studoval v letech 1922–1926 na FF MU klasickou filologii, filozofii a sociologii. Studia zakončil získáním titulu doktor filozofie. Jeho univerzitními učiteli byli především F. Novotný, K. Svoboda, I. A. Bláha, M. Rostohar, E. Chalupný a O. Chlup. Úzce se stýkal s brněnskou levicí (přispíval do Indexu, U-Bloku, Levé fronty apod.) Od 20. letech minulého století byl silně ovlivněn marxismem, jež se nejvýrazněji projevoval v jeho filozofických stanoviscích. Marxismus Svoboda pokládal za logické vyústění dosavadního vývoje evropské filozofie. Zdůrazňoval zejména jeho humanistické poselství a světonázorovou úlohu. Ve 20. a 30. letech minulého století psal referáty o sovětské filozofické literatuře. V roce 1930 Sovětský svaz navštívil. Dával si pravidelně zasílat tehdejší sovětskou filozofickou produkci. Intenzívně promýšlel řadu filozofických problémů a různých myšlenkových koncepcí, proudů a trendů. Výsledkem tohoto jeho bádání byla publikace FILOSOFIE V SSSR, která vyšla v roce 1936 a v předválečné době to byla ve světě jediná práce o vývoji filozofie v Sovětském svazu. Podrobně zachycuje vývoj marxistické filosofie ve dvacátých a na počátku třicátých let minulého století, aby později, a to v souvislosti s nacistickými i stalinskými selekcemi v knihovnách, se z ní stala publikace zcela unikátní. Její vytvoření pak Svobodovi umožnilo a zabezpečilo pohodlnou poválečnou kariéru. Podle vzpomínek jeho přítele prof. Iva Tretery byl Svoboda marxistickým filozofem, který ale sám sebe nepovažoval za příslušníka vládnoucího režimu a v soukromí režim kritizoval, ač mu byl navenek loajální.... celý text