Egypťan Sinuhet přehled
Mika Waltari
Kniha Egypťan Sinuhet je rozsáhlý historický román, který zachycuje život epyptského lékaře. Sinuhet žije v době, kdy v Egyptě vládne osmnáctá dynastie egyptských faraonů. Na trůn usedá faraon Amenhotep IV. (Achnaton), král kacíř, který se pokouší o odvážnou náboženskou reformu - uctívání jediného boha. Egypťan Sihuhet je sirotek, kterého neznámí rodiče pustí v lodičce z rákosí po řece. Sinuhet připluje do rodiny chudého lékaře Semnuta a jeho ženy Kipy, kteří mít děti nemohli a proto se ho ujmou. Přemýšlivý a osamělý chlapec se po vzoru svého otce stane lékařem a během svého dobrodružného života, plného zvratů, omylů, vítězství i proher, se zúčastní celé řady rozhodujících okamžiků tehdejšího bouřlivého politického a společenského vývoje, procestuje celý Egypt a dostane se až do Babylónu a Sýrie. Stane se zámožným a váženým můžem a dostane se až na královský dvůr, kde slouží jako faraonův osobní lékař. Často také výrazně ovlivňuje mnoho významných historických událostí. V knize se objevuje celá řada historických osobností, jako generál Haremheb, Aje, Nefertiti, sochař Thutmose a další. Egypťan Sinuhet však překračuje rámec historického románu a obsahuje celou řadu parael se současností. Mika Waltari v něm vyjádřil především odpor k válečnému běsnění (kniha poprvé vyšla v roce 1946) a víru v humanismus, lidskou rovnost a důstojnost. Osobité vyprávění, strhující příběh, exotické historické pozadí a jedinečná atmosféra činí z Egypťana Sinuheta vynikající dílo.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2007 , Český klubOriginální název:
Sinuhet egyptiläinen , 1945
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Egypťan Sinuhet. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (711)
I já se přidávám s komentářem s "Hakate". Jen díky audioknize jsem vydržela až do konce. Ale kniha mě nijak neoslovila, velmi rozvláčné.
Fin Waltari nás pozval na návštěvu k egyptskému lékaři Sinuhetovi. Nebude to ale vyprávění ledajaké, protože se přesuneme daleko v čase až do starověku. Velmi barvitý a obsáhlý román, který je vystavěn jako Sinuhetovy paměti. Projdeme jeho životem od dětství až po stáří. Zjistíme, že jeho život byl velmi bohatý a dobrodružný. Zažil toho docela dost a možná se dozvíme i jedno tajemství. I když se Sinuhetův příběh odehrává v daleké minulosti, tak jsou zde prvky a myšlenky, které jsou nadčasové a prolínají se i s dnešní dobou. Stačí se podívat kolem sebe, co se děje. Waltari byl ovlivněn 2. sv. válkou a ta v něm zanechala velmi silné zážitky, což se mu vůbec nedivím. Byla to hrozná doba.
Související novinky (2)
50 nejčtenějších knih letošních prázdnin (2022)
04.09.2022
Knižní novinky (13. týden)
24.03.2019
Citáty z knihy (1)
„Není rozdílu mezi lidmi a každý člověk se narodí na svět nahý a srdce lidské je jedinou mírou mezi lidmi. A nelze měřit člověka podle barvy jeho pleti či podle jeho jazyka, a nelze měřit člověka podle jeho roucha či šperků, a nelze měřit člověka podle jeho bohatství či chudoby - nýbrž jedině podle jeho srdce. Proto dobrý člověk je lepší než zlý a spravedlnost je lepší než křivda, ale nic jiného nevím - a to je všechno mé vědění.“
Ocenění knihy (1)
2020 -
Audiokniha roku
(Nejlepší kniha – jednohlasá četba (OneHotBook))
Kniha Egypťan Sinuhet v seznamech
v Právě čtených | 231x |
v Přečtených | 7 814x |
ve Čtenářské výzvě | 754x |
v Doporučených | 938x |
v Knihotéce | 1 948x |
v Chystám se číst | 2 131x |
v Chci si koupit | 340x |
v dalších seznamech | 23x |
Štítky knihy
Egypt lékařské prostředí zfilmováno finská literatura Kréta faraoni starověký Egypt filozofická beletrie historické romány
Autorovy další knížky
2013 | Egypťan Sinuhet |
2005 | Jeho království |
2004 | Tajemný Etrusk |
2002 | Krvavá lázeň |
2004 | Nepřátelé lidstva |
Když jsem tyhle doktorský spisy četl poprvé, tak jsem byl ještě ve škole a nosil domů průsery a koule a říkal si sakra, to je ale tlustá knížka. Pak jsem po letech šel kolem antikvariátu a viděl jí tam mnohem slabší. Asi nějaká lite Waltari verze. Byl jsem blbej, že mě to napadlo. Byla to totiž plná palba. Byla přepisovaná asi Uko Ješitou, a to dokonce ve dvou sloupcích na jedný stránce. Takhle jsem se nachytal už u malý Doritky, která měla zase biblickej papír. Ale že to byla plná palba mi vůbec nevadilo.
Tenhle tlustej štos papíru mám totiž od Waltariho úplně nejvíc nejradši. Štos o synovi Egyptskýho mastičkáře, na kterýho natrefí Ptahor. Ten z něj chce udělat formuli mezi mastičkářema, protože on už je starej, přežranej, vypitej a chce se už jenom válet u AZ kvízu a luštit osmisměrky u džbánu s vínem. Udělá z něj teda královskýho otvírače lebek, což by mohlo slibovat věhlas a dobrou vejplatu. Jenže Sinuhet je stejnej pošuk a hlava mu přemejšlí o věcech, na který většina lidí dlabe. Nestačí mu jenom ležet, zevlovat a koukat, jak mu roste panděro. To je totiž znak bohatství a mělo by se všem ukazovat. Jestli je tohle pravda, tak každým rokem bohatnu a přítelkyně to nechápe. Byl bych rád, kdyby jí někdo vysvětlil, jak to doopravdy je. Nebo se jí nelíbí, že jediný bohatství mám v bachoru a nevidím si už ani na....asi špičky u nohou.
Fakt se z něj stane magič přes lebky a choroby a zase natrefí na podivnou cuchtu s blbou pověstí, zasune do ní svojí kreditku a po tom, co nemá na splátky Janě z Providentu, pakuje se do světa i se svým otrokem, kterej svýho pána ani trochu nechápe. Sinuhet se chová podobně blbě, jako Mika Karvajanka a Haremheb jako Anti Antar. Všechno se to podobá jako vejce vejci. Sinuhet celkem cestuje, hrabe se ze sraček na špičku pyramidy a pak zase padá na dno. Jeho život je taková Sisyfovská práce. Možná když táhnul z Minotaurova labyrintu, tak na toho Sisyfa natrefil a přišlo mu to jako terno. Mně jako terno přijde pojmenovat svoje první dítě Šuppiluliumaš. Klidně by se tak mohla jmenovat i kapela, nebo bar.
Tak jsem zase nepatrně odbočil. Ze všech Waltariho hrdinů mi Sinuhet přišel nejmíň debilní a navíc sympatickej. Naivní teda taky hodně. Haremheb je kořala, neotesanec a hrubián, co svůj plán dotáhne do konce a nebojí se ani svojí opice, která je velká kolikrát jako třeba Perská říše. A Kaptah? Kaptah je prostě Kaptah. Ten snad přechčije i vlastní smrt, protože ještě nikdo nevyrobil tak velkej džbán, do kterýho by se dal pohřbít. Strašně rád jsem s nima cestoval, smál se, byl naštvanej a dával si s nima víno a pak ještě sám i šnaps. I když je to knížka, kterou by v jistejch vydáních šel omráčit nosorožec, tak si jí jednou za pár let určitě zase přečtu. Už se na to těším. A teď už mě omluv, jedu se vyvalit do sauny a vířivky. Snad se mi tam nestane nějaká nehoda.