Dům ozvěn přehled

19.04.2024

Dům ozvěn mi zapůjčila kolegyně se slibem, že se jedná o velmi strašidelný příběh. Ze začátku se mi líbilo, jak autorka budovala atmosféru. Hlavní hrdinka Joss zdědí dům po svých rodičích, které nikdy nepoznala. I přes nesouhlasné pohledy místních se Joss rozhodne se svou rodinou do domu nastěhovat a začne prozkoumávat jeho historii. Avšak záhy zjistí, že na těch děsivých povídačkách asi něco bude.
Ze začátku se děj pěkně rozjíždí a já se velmi těšila, jak bude dál gradovat. Avšak po sto stránkách veškeré napětí sklouzává do monotónního strašení a repetitivních myšlenek Joss, která stejně nic závratného nevymyslí. Opravdu jsem měla pocit, že se toho moc neděje a pouze se točíme v začarovaném kruhu, kde se události víceméně opakují. Když se čtenář ale prokouše k posledním (opět) stem stránkám, děj se konečně posune a přijde nějaká akce (i když ono asi není těžké uhodnout, jak to celé dopadne).
Je to dobrý příběh, ale myslím, že kdyby byl o něco kratší, děj by lépe plynul.

16.02.2024

(SPOILER) Dům ozvěn není ani tak strašidelný, jako spíš únavný. Už v první třetině jsem si říkala, že autorka je asi placená od slova. Jak se ukázalo, stačí si přečíst prvních a posledních sto stran, těch prostředních cca 200 stránek se děj nikam neposouvá, otravné postavy i nesympatická strašidla přešlapují na místě a barabizna stále stojí. Český překlad je mizerný, navíc překladatelka si s historickými a odbornějšími termíny příliš hlavu neláme. Ale přece jen mě kniha obohatila. Že duchové mohou strašit, dělat nepořádek, procházet zdmi, případně i vraždit, jsem věděla. Ale že můžou obcovat s živými, je pro mě novinka. I když bych se bez ní asi obešla. :)