Děti zmaru přehled
Adrian Tchaikovsky (p)
Po zhroucení lidského impéria se Země odmlčela. Terraformační programy na různých planetách ve vesmíru ale pokračují, protože stále je naděje, že je přiletí osídlit kolonisté. Vědecký tým na planetě Nod pracuje ve dvou skupinách. Zatímco první terraformuje planetu, druhá skupina se vydala k její oběžnici pokryté oceány. Na ní doktor Senkovi experimentuje se svými oblíbenci, chobotnicemi, které chce přizpůsobit místnímu ekosystému. Senkovi však netuší, že on a jeho inteligentní hlavonožci se brzy stanou hrází před nebezpečím, které na Nodu spící číhá a chystá se vydat do vesmíru za dobrodružstvím. Tisíce let poté se k Nodu vydává průzkumná loď ze světa Kernové, na níž spolupracují lidé a pavouci… Děti zmaru jsou volným pokračováním románu Děti času.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , TritonOriginální název:
Children of Ruin , 2019
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Děti zmaru. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (9)
Svět pavouků z Dětí času mi přirostl k srdci víc než chobotnice.
Popis jejich světa tu byl hodně rozvláčný a zdlouhavý. Námětově se mi knížka líbila, ale postrádala jsem tu větší dynamiku a spád.
Děti zmaru volně navazují na Děti času. Hlavní dějová linie se taktokrát soustředí na vývoj inteligentního druhu chobotnic a vše opět vyvrcholí konfrontací s druhem pavouků a lidí z Dětí času.
Přiznám se, že popis světa chobotnic byl pro mne mnohem méně srozumitelný a pochopitelný, než popis světa pavouků. Současně mi příběh přišel nepřehledný, špatně jsem se v něm orientoval a při zpětném ohlédnutí mám pocit, že mne moc neoslovil. Prostě jedna z těch knih, která mnou prošla jako nůž máslem, ale nic víc.
Zkrátka tato kniha mi moc nesedla a podle mého názoru je celkově slabší než předchozí díl. Nicméně věřím, že se najdou čtenáři kterým se bude líbit. Já osobně však nemám žádný důvod se k Dětem zmaru znovu vracet.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Děti zmaru v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 54x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 93x |
v Chystám se číst | 27x |
v Chci si koupit | 16x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2018 | Děti času |
2020 | Klec duší |
2010 | Impérium černé a zlaté |
2022 | Střepy Země |
2020 | Psí vojáci |
(SPOILER) Výrazně složitější a celkově o něco málo horší než Děti času, ale stále velmi kvalitní čtení se zajímavými nápady a koncepty.
Pro mě nejpoutavější byli interakce Lidí a Portií, Meshnera a Avrany a nakonec parazitickém organismu "My-z-všichni".
Chobotnice, zvláště oproti pavoukům Portií v prvním díle, tolik prostoru nedostali, i když nějaké zajímavé koncepty tady určitě jsou. Především vztah Koruny (centrálního mozku) a Doteku (autonomních chapadel) mi přišel poměrně dobře popsaný, společně s infikací domovské planety parazitujícím organismem.
Předcházející díl byl v mnoha ohledech jednodušší, většina knihy se skládala ze dvou / tří dějových linek, které se na konci spojily. Tady máme alespoň sedm různý perspektiv - parazitující organismus "My", Helena a Portie, Pavel a chobotnice, lidé ze Stará říše, Avrana Kernová, umělá inteligence a nakonec zbytek posádky plavidla Lekhá noha.
Celkově by si kniha zasloužila trošku zkrátit a zjednodušit, některé postavy mi přišli zbytečné, posádka lodi Lehká noha byla příliš velká, jednotliví členové neměli prostor. Chobotnice také měli spoustu pojmenovaných postav, ze kterých jsou asi tak dvě podstatné a ostatní nehrají žádnou roli.