Dětem přehled
Josef Kožíšek
Kdo by neznal básničku Polámal se mraveneček či Svatojánek, nebo nikdy nerecitoval Náš kocourek Bělovousek, je ho ještě malý kousek? Pestrá knížka veršů, pohádek a příběhů z pera nezapomenutelného Josefa Kožíška. Jeho verše o dětech, zvířátkách, ročních obdobích i různých činnostech jsou stále krásné, živé a mnohé říkanky už dávno zlidověly.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dětem. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (5)
* Syn dostal knížku od své prababičky, ta totiž nedá na pana Kožíška dopustit. Četli jsme ji několikrát a co nás oba hodně zaujalo, jsou hlavně ilustrace, ty jsou moc krásné.
Vera Silent to vystihla úplně přesně - syn tam má pár oblíbených básniček a povídek a zbytek ho moc nebere a to ani teď když jsou mu 4 roky.
Knížka ale i tak ve mě vyvolává nostalgii, když si kdysi děti v popelu pekly brambory a jako pamlsek dostaly jablíčko. Aspoň jsme si u té knížky se synem povyprávěli o tom, jak se časy mění.
Vydaní s ilustracemi Václava Karla má nádherné obrázky. S obsahem je to tak: asi 5 básniček si syn zamiloval a může je poslouchat třeba 10x dokola. Zbytek je mu celkem šumák. Ale možná se to ještě změní - některé delší příběhy nejsou špatné. Nejsou to klasické pohádky, spíš taková každodenní vyprávění o zvířatech nebo dětech. Také s trochu zajímavým náhledem do minulosti, kdy pro děti byly největší laskouminou jablíčka nebo třeba chleba s pomazánkou.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dětem v seznamech
| v Přečtených | 8x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
Autorovy další knížky
| 1974 |  Z křišťálové studánky |
| 1964 | Polámal se mraveneček |
| 2005 | Špalíček pohádek a říkadel |
| 1913 | Poupata: čítanka malých |
| 1995 |  Pohádka lesa |
" Šla veverka na jahody,"
utíkala kolem vody,
jahody se rozsypaly,
do studánky napadaly.
Běž, panenko, běž ,
veverušku těš!
Sbírka básniček a příběhů pro malé děti na témata kolem zvířat a toho, že jednají jako lidé. Autor zde použil perzonifikaci a přivlastnil lidské vlastnosti postavám a knížce.