Beton přehled
Iva Pekárková
Iva Pekárková dlouho tvrdila, že zatímco se v cizině – v Americe, v Anglii, v Nigérii – příběhy doslova válejí na ulicích a stačí se pro ně shýbnout a zmocnit se jich, v českém prostředí se příběhů nedostává. Pak se ale podívala líp – a vida, i v Čechách a na Moravě se daly nalézt příběhy. Některé staršího data, jiné nové a ještě jiné sice z doby moderní, ale takové, co se v nich odrážela minulost. K domácím příběhům jsme přidali i vybrané zahraniční – z New Yorku, Londýna i Nigérie. Ve většině z nich se ze všemožných úhlů probírá oblíbené velké téma Ivy Pekárkové: prolínání a střety kultur na celém světě. První vydání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Beton. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (8)
Kniha povídek mě bavila méně než autorčiny romány. Některé byly povedené a některé jsem přečetla rychle a moc ve mě nezanechaly. Jak která. Není to špatné, ale jiné knihy od Ivy Pekárkove bych doporučila více.
Výborné! Pekárkovou mám ráda pro její výstižnost, umí jít pěkně až na dřeň. A obzvlášť kniha povídek Beton je vynikající. Ve většině z nich hraje skutečný beton nějakou svou roli. Už to je obdivuhodné, kolik rolí autorka pro tak všední věc najde. Pravda, povídky nejsou nijak veselé, ale proč by taky měly? Byla veselá třeba 70.léta za totáče? Je veselý život bezdomovce?
Multikulti Pekárková se nezapře ani tady - příběhy ukazují rozdílnost problémů v jiných lokalitách nebo kulturách, ale stejnost lidského cítění a myšlení při jejich řešeních.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Beton v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 46x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 14x |
| v Chystám se číst | 11x |
| v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
| 2022 |  Povídky, které pomáhají |
| 2013 |  Levhartice |
| 2015 | Pečená zebra |
| 2021 | Dům bez zrcadel |
| 1998 | Péra a perutě |
Od autorky už jsem pár knih četla a vždycky jsem oceňovala její znalost prostředí a lidských povah, o kterých tak výstižně a zpravidla i s humorem píše, ale tentokrát jsem trochu zklamaná. Kromě povídek z Afriky, jsou všechny ostatní víceméně depresivní, zaměřené na ztroskotance a zoufalce všeho druhu, kteří se beznadějně potácejí životem.