Běsnění Kojota přehled

31.07.2023

Tři linie, lidská - Sarah, mytologická - Krkavec a Kojot, a promíchaná - Luther. Proplétají se a míjejí, až se na konci setkají. Mně se to líbilo. A i kdyby nebylo pokračování, takhle si můžete představit cokoliv.

26.04.2023

Kniha měla skvělý rozjezd, ale nedokázala udržet tempo a hororovou atmosféru, kterou jsem od ní čekala a v tom je možná právě ten kámen úrazu; čekala jsem něco jiného, než jsem dostala a přitom se mi mytologie smíchaná s hororem a trochou vtipu líbila, než se z toho stala spíše bajka a dobrodružný fantasy příběh.

Na mluvící zvířata jsem si zvykla a brala to jako součást světa, kde se mi líbila mytologie a vůbec by mi nevadilo dozvědět se ještě více o původním světě - což by se mi mohlo vyplnit v druhém dílu. Proměna je zde pojatá velmi originálně a ta představa není vůbec hezká.

Jack a Sarah byla skvělá dvojka, správně praštěná a ze všech postav mi byla asi nejsympatičtější. Krkavec nebyl špatný a jeho motivace jsem chápala stejně jako Kojota, ačkoliv ani jedna podle mě nebyla dostatečně zpracována.

Co mě mrzelo kromě toho, že to vlastně není horor bylo i finále, kde se sice umíralo a po části, která byla pomalá, tam byla zase akce, ale přála jsem si pořádný střet a souboj se samotným Kojotem, který tam od jisté doby jen někoho naháněl. Místo něj zabíjeli jiní - finále by to nezměnilo, ale měl by další příležitost ukázat, jak je silný a děsivý.

Tak hezky to začalo, přitom to skončilo za mě lehce nad průměrem a přitom jsem narazila na možnosti, kde autor mohl sklouznout do hororu. Místo, kam se obává jít každá bytost v původním světě a hrdina příběhu tam projde, jako nic. Tam se horor přímo nabízí!

Při čtení jsem neměla sice chuť přestat, ale čekala jsem něco jiného, něco víc. I tak to bylo dobré čtení a myslím, že to zkusím s dalším dílem - závěr byl otevřenější.