Záhadný přečtené 90

Kocour Bob 2013, James Bowen

I když se možná nejedná o literárně dokonalé dílo, kniha je psána ze srdce a nerozpakuji se dát pět hvězdiček. Někdy právě knihy ze skutečného života bývají ty nejlepší. Žádné tahání čtenáře za nos, prostě podání příběhu tak, jak se odehrál. Příjemné počtení o člověku, který díky novému příteli dostane novou šanci - každý po ní touží, ale ne vždy ji dostane...... celý text

Psychologie sériových vrahů 2013, Andrej Drbohlav

Kniha není špatná. Zajímavě je popsána teoretická část profilu sériového vraha, ale vadilo mi, na to že je kniha určena i laické veřejnosti, tak je zde příliš cizích slov, kterým jsem nerozuměl a bohužel často nebyly uvedeny na konci v rejstříku cizích slov, což by u odborné publikace nemělo být. Druhá část je podle mě zbytečně zdlouhavá - člověk musí být asi "blázen" aby dokázal přečíst všechny profily sériových vrahů - stačilo by podle mě méně "vrahů" a podrobnější popis. Třeba u Bonnie a Clyde bych uvítal pestřejší popis a ne tak strohý.... celý text

Temné znamení 2015, František Šmehlík

Spíš takové rady pro autora k zamyšlení než hodnocení díla… Je vidět, že se autor ještě rozjíždí, přesto je vidět, že má vypravěčský talent. Jen by to chtělo odbornější literární redakci nebo aspoň svá díla dát přečíst někomu neutrálnímu, kdo rovněž píše a poskytne mu cenné rady… Jsou tam přece jenom nedostatky, které bijí do očí. Občas jsem se musel smát při neustálém popisu erotických scén. Chápu, že s autorem cloumají hormony, ale je třeba odlišovat literaturu a osobní choutky. Autor tak nechtěně (nebo snad záměrně?) upozorňuje, že trpí nedostatkem sexu… Zkrátka občas trochu ubrat… Sem tam jsem narazil na opakování slov nebo příliš složitá souvětí, ve kterých se čtenář pak ztrácí, ale to se časem vypiluje… chce to jen psát a psát… Autor má např. v oblibě slovíčko „jakoby/jako by“, ale ne vždy ho používá ve správném tvaru. Často autor používá ukazovací zájmena a v mnoha případě zcela zbytečně, působí to pak rušivě: Zdeněk s obrovským sebezapřením, neustále pozorujíc ta (to „ta“ použité zcela zbytečně, čtenářovi je jasné o jaká chapadla se jedná a těch zájmem je tam bohužel bezpočet) blížící se chapadla. (navíc špatně použitý přechodník, správně je „pozoruje“ – byly použity špatně i v jiných případech - na googlu je spousta informací, jak je správně psát) Občas autor zcela nelogicky napojí větu mimo kontext (V jednu chvíli popisuje, jak otec kupuje synovi zmrzlinu a najednou vybafne s informací, že se otevřely dveře trolejbusu) nebo špatně napojí druhou informaci, např.: Byl to perfektní Štědrý den. Na vánoční prázdniny zůstali Tomešovi doma. Pan Tomeš chodil do práce a Lada zůstávala doma s Petrem. (Když píše autor nejdřív, že Tomešovi zůstali na prázdniny doma a pak že pan Tomeš chodil do práce, tak si to oponuje) Cílem mého komentáře není autora zesměšnit nebo ztrapnit, příběhy mě bavily číst, jen jsem chtěl upozornit, na co by se měl autor zaměřit. Kdybych zde necítil jistý potenciál, neobtěžoval bych se s tímhle komentářem. Sám se věnuji psaní a jsem rád za každé připomínky, které dostanu. To zda si autor z mého komentáře něco vezme nebo ne, je už na něm. Osobně si myslím, kdyby se příběhy vypilovaly a trochu proškrtaly (zvlášť u příběhu Temné znamení jsem si ke konci připadal, jako bych četl parodii na teenagerovskou hororovou love story), dobře by se prodávaly i v knihkupectví, jen to chce ještě na sobě zapracovat, člověk se přece jenom v tomhle věku teprve vypisuje a některé myšlenky jsou ještě nevyzrálé až naivní… PS: Termín „masový vrah“, který je uveden v jedné povídce je nesprávný. Masový vrah se vyznačuje zabíjením 4 a více osob, zpravidla na stejném místě. Postava v knize zabíjí podle určitých kritérií – použil bych spíš „sériový vrah“.... celý text

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks

Předběžné varování: Krátké fikce a disturbance 2015, Neil Gaiman

Vězněná 2015, Pavel Renčín

Vždycky, když jsem se podíval na obálku knihu, měl jsem pocit, že na mě ty oči skutečně koukají. Je zvláštní, že v dnešní době téměř každý horor, který spisovatel napíše, automaticky přirovnávají ke Kingovi, jako by člověk nemohl napsat horor, aniž by k němu nebyl přirovnáván. Nebo možná nakladataelé jiného hororového autora neznají... Když už bych měl knihu k někomu přirovnat, tak spíš k Lovecraftovi. Zprvu jsem měl problém se začíst, neboť se autor až příliš soustředil na popis strachu (přesně jak Lovercraft) a děj nebyl tak svižný - ale to je asi můj problém, ne autorův, takže pokud máter rádi Lovercrafta, nebudete zklamáni. Místy dokáže autor skutečně čtenáře vyděsit a já v napětí obracel jednu stránku za druhou. Jistě jsou tu chyby, např: při vyprávění v 1. osobě se autor nevyhnul v některých pasážích amatérské chybě častého používání slova "jsem" (na jedné stránce jsem jich napočítal 32 - což by šlo si s tím určitě lépe pohrát, někdy mě to rušilo, ale nebylo to tak časté) nebo občasné sklouznutí při vyprávění v přítomném čase do minulého. Ale to jsou spíš drobnosti, ale i těch si čtenář všimne. Oceňuji, že autor zvolil české prostředí. Poslední dobou mám pocit, že autoři často zasazují děj do zahraničí, jako by se styděli za to, že jsou Češi. Kniha se mi jako celek líbila a myslím, že Renčín dokazuje, že i Češi jsou schopni napsat kvalitní horor. Jediné co bych asi vytkl, je až příliš rozvláčný konec. Posledních asi 30 stránek mě přišlo už jako zbytečné natahování a mohla by být o to kratší aniž by utrpěla na kvalitě. Naopak si myslím, že by zanechala silnější dojem.... celý text

Hvězdný prach 2006, Neil Gaiman

Neil Gaiman se proslavil především tvorbou pro děti a mládež, ale myslím si, že si své v jeho tvorbě najde každý čtenář, v kterém ještě zbyla trochu dítěte. Ostatně jak sám úvaděl v rozhovoru (v bonusovém materiálu knihy), pohádky byly původně směřované pro dospělé a teprve časem je ve stáří začali předávat vnoučatům. Osobně mám jeho pohádkovou tvorbu s občasným hororovým nádechem rád. Autor má vysokou imaginaci a v Hvězdný prach je toho jen dalším důkazem.... celý text

Hlubina 2015, Nick Cutter

Terror 2007, Dan Simmons

Výborné skloubení historických reálií Franklinovy výpravy s příběhem. Obdivuji, kolik knih musel před sepsáním příběhu nastudovat. Je to poutavé a člověk je po celou dobu v napětí, jak výprava dopadne.... celý text

Temné léto 2012, Dan Simmons

Nevím, jestli je to tím, že mi nesedl český překlad - četl jsem první verzi -, ale příběh mě tak nenadchl. Občas jsem měl problém se stylistikou vět, jako by strojeně psané.Všiml jsem si, že v knize překladatel věčně komolil jméno "Dvouzadková" na x variant... Nebylo to úplně nejhorší, místy zde byly i napínavé pasáže, ale ten překlad vět mi prostě nesedl... Když to srovnám například s jeho dílem Terror, které je znatelně vyzrálejší, tak tohle dílo je takové průměrné.... celý text