woita
přečtené 414
Sedm divů
2015,
Ben Mezrich
Kniha mě vcelku oslovila zejména spojením mysterií kolem starověkých i novodobých sedmi divů světa, Řádem Evy a hlavní postavou Jacka Gradyho. I když děj pojednává o nových i antických sedmi divech světa, v příběhu jich navštívíme jen polovinu: Artemidin chrám v Efesu, Koloseum, Sochu spasitele, Tádž Mahal, Chichén Itzá, Machu Picchu, Petra, Velká čínská zeď a Egypt. Každé z těchto míst vyzařovalo atmosféru typické pro danou oblast a tak nebylo těžké ve své mysli i tato místa téměř živě představit (možná i protože jsou tak velice známá :-). V propojení míst jsem však neviděl žádný řád. Nebýt tedy zvláštních kreseb na pergamenech, tak by nikdo ani nevěděl, kam se vydat příště a kde hlavně hledat části klíče k pokladu. Umístění klíčů bylo, někdy dosti zvláštní. Nedalo se zkrátka uvěřit, že by některé z nich zůstaly nepovšimnuty celá milénia, jako ten v Chichén Itzá, nebo umístěny do takových míst, jako kamene v Machu Picchu. Prostě to někdy působilo účelově, jen aby mohl autor využít kulis několika sedmi divů. Postava Jacka působí jako typický druhořadový dobrodruh inspirovaný Indiana Jonesem. Sloane je zástupcem silné, nezávislé ženy schovávající se za akademické vzezření (trochu nudná, ale dodává příběhu špetku toho sexapelu). Hlavní záporačka v osobě miliardářky Jendari byla na začátku něčím působivým, ale s blížícím se koncem jako by ztrácela dech se více prosadit v honbě za tajemstvím Evy, poražením Jacka a svých konkurentů z Euphrates. A když už jsem ještě u těch postav. Kdykoliv Jack ve svých myšlenkách zabloudí do své minulosti, tak se v nich téměř vždy zjeví osoba jeho otce (ala Dr. Henry Jones Sr). Četnost těchto vzpomínek ve mě budila pocit, že je otázkou času, kdy se musí objevit na scéně. Ani nevím zda jsem byl zklamán či potěšen, když se tak nestalo... Konec knihy umístěný do Egypta považuji za asi nejslabší část celé knihy s ohledem na nedotaženost vyvrcholení a nejasnosti ve dvou bodech (existence zahrady a otevření tajné cesty: "...a celý had se nepochopitelně proplazil skrze pevný kámen a zmizel uvnitř"). Přesto všechno mnou řečené, nepovažuji knihu Sedm divů za nezáživnou a nehodnou dobrodružného ducha. Skvěle vyzněla nejen historicko-konspirační část, i přes onu občasnou nelogičnost, ale také obsahuje vcelku dost opomíjených zajímavých detailů a charakterů. Kniha si proto zaručeně zaslouží odpovídajících 75 %.... celý text
Jenom lidé
2019,
Sylvain Neuvel
Poslední kniha, jež měla vše završit. To se ji také zadařilo, i když dosti pochybným způsobem... Kniha si zachovala svůj dokumentární přístup - hlášení, záznamy a deníky. Ovšem, co zcela pozbývalo oproti předchozím dvěma dílům, byla téměř jakákoliv absence napětí, vědeckého patosu a i toho hrdého pocitu být člověk. Vše to je o vnitřních pocitech postav, jejich vztazích a jen minimálně o tom vnějším. Pouze jednou jsem zaznamenal ono něco vědecké: Majoranovy fermiony. Akce a velké destrukce bylo pomálu či vůbec a spíše až ke konci. Celou tu dobu jsem netrpělivě očekával, kdy Rose s Vincentem se spojí opětovně s celým světem, aby ve mě vybudili ten zvláštní pocit, který mám pokaždé u filmu Den nezávislosti u proslovu prezidenta Thomase J. Whitmora. Nakonec i ten hrdý pocit byl Neuvelem zašlapán do země, když donutil vlády celého světa vzdát se (dosavadní politiky tyranie) pod hrozbou nepředstavitelné apokalypsy.... Nechci nijak spoilerovat, ale Rose Franklinová toho docílila opravdu vysokou sázkou na hru hodnou velkého profíka pokeru, ale vyznělo to dost stupidně a vycucané z prstů, jako by autor nevěděl, jak napsat konec. Za mě tedy zaručeně nejslabší díl, že skoro i litují i samotné koupě!... celý text