vlkcz přečtené 1005

Kloktat dehet 2005, Jáchym Topol

Topol psát umí, umí překvapovat a pořád jsem si myslel, že to je jasných 5*. A najednou, nějakých 50 stran před koncem se ze mě stal nasycený roztok a už se ve mně další slova nerozpouštěla. Možná můj problém, ale nejsem kritik, tak si subjektivitu můžu dovolit.... celý text

Kořeny 2017, Miika Nousiainen

"Snad nás někdo miloval. Nebo tedy děti byly milovány i dříve. Ačkoliv po pravdě, v mém dětství prožitém v oblacích cigaretového dýmu a bez bezpečnostních pásů nic nenasvědčovalo tomu, že by mou generaci dospělí chtěli zachovat naživu. Láska se mění." Finští spisovatelé mají asi tu smůlu, že pro zbytek světa jsou jejich jména divná a obtížně zapamatovatelná. Proto je asi jediný obecně známý finský spisovatel Mika Waltari. Přitom konkrétně Nousiainen, resp. jeho Kořeny, jsou nejméně tak dobří jako Švéd Backman. "Láska se zas tolik neliší od čištění kořenových kanálků. Cílem je udělat druhému dobře. Občas to bolí, občas přináší odměnu, je třeba jít do hloubky a vydat něco ze sebe." Kořeny v názvu neodkazují jenom ke kořenům zubním, které jsou osudem pro dvojici hlavních hrdinů. Pro jednoho pracovním, pro druhého zdravotním problémem. Během náhodně objevené příbuznosti se oba bratři pouštějí do hledání svého otce, objevují další příbuzné, mění svůj přístup ke světu a díky různorodosti nově objevovaných příbuzných zjišťují, jak obohacující je nepředpojatost a tolerance. Například. Nousiainen v Kořenech umně balancuje na hranici kýče, ke kterému by téma svádělo. V okamžiku, kdy by to hrozilo, shodí patetické prohlášení sarkasmem, když hrozí, že si k nějaké postavě vytvoříte nekritický postoj, nechá ji provést něco, co vás vrátí zase na zem. Ale nakonec všechny postavy když už ne přímo milujete, tak pro ně máte pochopení. "Jak se švédsky řekne čištění kořene?" "Rotbehandling." "A jak pacient se zánětem dásní jako já?" "Idiot." "Tohle je Pasi, Stojan, Miguel a Muhammed." Kluci se zdvořile představí plynnou švédskou švédštinou a vrátí se rychle do pokojíků k tomu, co zrovna dělali. "Tvůj syn je určitě Pasi, co?" "Všichni jsou mý." "Nějak mi v tom výčtu jmen uniká červená nit." "Žádná tam neni, každej má jinýho otce. Pasiho otec byl finskej ožrala, uchlastal se k smrti, a eště že tak. Stojanův byl podvodnej srbskej vykuk, Miguelův zas utek z Chile před perzekucí a Pinochetem, a když o tom ex post přemejšlim, asi by bylo lepší, kdyby tam zůstal. Muhammedův otec je takovej línej Somálec. Asi i teďka chrápe někde v centru na tržišti. Že si kruci jedna ženská dokáže tolikrát vybrat za chlapa ňákýho hajzla. Jedinou útěchou je, že nemám ani jedno děcko se Švédem, ty nesnese nikdo." ... A o pár vět dál.... "Uběhlo dost roků, než jsem pochopila, že i když můj život stojí za hovno, tak to eště neznamená, že za to hovno stojím i já." Prostě jak píše nefernefer. Navíc velký obdiv překladateli. Za mě velká spokojenost a jdu hledat Fazónu.... celý text

Klášter nejsvětějšího srdce 2017, Štěpánka Jislová

Těch aktuálních 71 % asi odpovídá. Přeci jen je vidět, že jde o školní práci. Graficky výborné, příběh by chtěl vypilovat a roztáhnout klidně na dvojnásobný rozsah. Takhle trochu nedotažené a zkratkovité.... celý text

Zrádný měsíc 2000, Michael Connelly

Ušmudlané 4*, hlavně za závěr. Zdlouhavý úvod, možná díky anotaci nic nového nepřinášející. Vážně jsem uvažoval, jestli má cenu číst dál. Naštěstí asi v polovině si člověk začne klást otázku, co ještě ten člověk vymyslí. Ale pořád to je spíš intelektuální zvědavost než požitek ze čtení, co čtenáře u knihy drží. Až ten ne úplně happy-endový konec dojem zvedne. Kromě nezáživného stylu mě rozčilovala nelogická místa (např. hotel plný detektorů kouře, který spustí jedna cigareta, ale v pokoji plném doutníkového kouře mlčí...) a ignorance jednoduchých řešení, aby pak všechny problémy vyřešila na poslední chvíli náhoda.... celý text

A odpusť nám naše viny 2003, Romain Sardou

Tohle mi tedy nesedlo. Tím nechci nikoho přesvědčovat, že kniha nestojí za přečtení. Ale Danu Brownovi sahá tak někam po kolena. Strhující rozhodně není, a i když se vyložených anachronismů nedopouští, balancuje k nim tak blízko a tak často, že to prostě působí nevěrohodně (všudypřítomná snadná dostupnost papíru, dámy houfně čtoucí rytířské romány, anatomické znalosti vyžadující provádění pitev, které ale nebyly ve 13. století nábožensky přijatelné, i když ne oficiálně zakázané...). Navíc některé věci jsou očividně nelogické. Na jednu stranu pro lidi evidentní přítomnost ďábla po jednom výstřelu, ale při inscenovaném zjevení Panny Marie, kde proběhlo mnoho odpálení petard sirný pach nikomu nevadil. A i ten důvod, který stojí za hlavní zápletkou je hodně přitažený za vlasy. Prostě o Da Vinci kód rozhodně nejde a přirovnání ke Jménu růže je už úplně mimo.... celý text

Hvězdný Lummox 1996, Robert A. Heinlein

Pokud člověk nečeká space operu, tak jde o moc fajn čtení. Heinlein opět využívá sci-fi kulisy k tomu, aby se vyjádřil ke své současnosti (a překvapivě občas i k naší). Vypadá to, že těžkopádnost státní mašinerie, její ochota vyhovět silným a občasné pohrdání běžnými lidmi je asi přímo v genetické výbavě každé vlády. K tomu Heinleinovo klasické téma osobní svobody a (ne)rovnoprávnosti (ať už rasové nebo věkové ve vztahu rodič-dítě). Všechno podané s autorovým osobitým stylem a humorem.... celý text

Červená a bílá 2004, Dorota Masłowska

Wow, ta se musela při psaní sjíždět na hustym matroši, poněvač bez vlastních zážitků by to napsala těžko. Ale jenom jako experiment, protože jinak by celou knihu nemohla udržet takhle pohromadě. A že v ní těch rovin je požehnaně. Drogy, hledání vlastní identity, vlastenčení, všudypřítomnost církve v životě, honba za penězi a postavením (v Polsku v devadesátkách podobně jako u nás). Tohle všechno autorka zvládla napsat v 19 letech nezvyklým jazykovým stylem (což může některé čtenáře popuzovat), s lehkým odstupem, zdánlivě nezúčastněně. Přesto člověk s jejími postavami žije, a i když s nimi zhusta nesouhlasí, vlastně je chápe a svým způsobem jim fandí. Klobouk dolů. Stejně tak před překladatelkou.... celý text

Síla snění a Kabala 2015, Catherine Shainberg

Pár drobných výhrad bych našel, taky nemůžu tvrdit, že jsem úplně všechno pochopil (většinou je na vině asi moje tupost, ale v několika případech jsem si téměř jistý, že nesrozumitelnost padá na vrub překladu), přesto jde o mimořádně inspirativní knihu. Autorka se sice na několika místech vymezuje proti Jungovi a zejména Freudovi, ale jí předkládaný postup do určité míry odpovídá Jungově metodě aktivní imaginace, i když Její tradice je starší a asi i propracovanější. Na druhou stranu mi přišlo trochu zbytečné, když se distancuje od pojmu nevědomí, kvůli jeho nejasnosti a zprofanovanosti, aby používala pojem podvědomí, který je stejně zprofanovaný, navíc zavádějící, protože ve skutečnosti většinou mluví o nevědomí. Ale to jsou jen hnidopišské poznámky levé hemisféry. V knize popisovaná metoda má za cíl "synchronizovat" svět, který vnímáme v bdělém stavu se světem snění. Nepřistupuje k tomuto úkolu ovšem analytickou cestou (nebo ne jenom jí), ale sbližuje oba světy tím, že zvědomuje snové obsahy a na druhou stranu snovou kreativitu přivádí do bdělého života. V částech, ve kterých vysvětluje svůj přístup často používá mýtických příběhů ať už z řeckých bájí nebo Talmudu. Většinou tak činí velice poetickým jazykem, který samozřejmě "vědeckou mysl" dráždí, ale zároveň čtenáře svádí na kýženou cestu imaginace (při čtení jsem si často vybavoval Ženy, které běhaly s vlky, i s těmi překladatelskými problémy). Nejlépe snad knihu vystihuje obrat, který autorka na několika místech používá. Cílem je udělat z vědomé mysli a snivé imaginace partnery, kteří dokonale tančí tango.... celý text

Děvčátko 2020, Martin Goffa

Tady s 5* vůbec neváhám. Přestože nejde vlastně o klasickou detektivku, všechno je jasné téměř hned na začátku, napsané je to výborně. Studie o pomstě, osobních démonech, ale i o společnosti, o tom, jak pochybnosti o tom, zda funguje tak, jak si představuji, že by měla, postupně vedou k rozhodnutí vzít spravedlnost do svých rukou.... celý text

Moc přítomného okamžiku - Kniha o duchovním osvícení 2001, Eckhart Tolle

Na tohle už asi musí mít člověk něco za sebou. Obsahově skvělé, ale přišlo mi, že v některých momentech se Tolle opakuje, dokonce se mi několikrát stalo, že jsem listoval zpátky, jestli jsem stejnou pasáž už nečetl jinde. Pozitivní je, že Tolle čerpá ze svých zkušeností a upozorňuje na to, že podobné myšlenky jsou i v základech křesťanství či budhismu, jen často špatně chápané. Bohužel mi úplně nesedl autorův styl, třeba dalajláma mluví o stejných věcech mnohem přístupněji.... celý text

Zorro - tajemná maska A1/A2 2016, Eliška Jirásková

Skutečně pro začátečníky. Jazyk je velice jednoduchý, příběh velice zestručněný tak, aby si vystačil se základními gramatickými prvky. Graficky příjemné, bohužel ne vše ze španělského textu je přeloženo do češtiny, což může být pro čtenáře motivací hledat i samostatně, ale u zrcadlového textu mi to přijde divné. Obdobně i chyba v překladu.... celý text

Lesní glosy 2021, Josef Kroutvor

Skvělá kniha ke ztišení, zpomalení. Autor jako poutník prochází Novohradskem a své dojmy vkládá do slov. Někdy poučných, zhusta se pokouší vcítit do minulých časů. Často obviňujících a připomínající křivdy, kterých se Češi dopouštěli na Němcích. Ukazujících, jak se tyto křivdy projevily v krajině a myslích novousedlíků. Ale nejčastěji poetických, oslavujících melancholickou krásu tohoto zapomenutého koutu pohraničí, skomírajícího vedle šumavského a lipenského Disneylandu v těsném sousedství.... celý text

Slibuji ti svobodu 2019, Laurent Gounelle

Moje druhé setkání s autorem a větší spokojenost než U muže, který chtěl být šťastný. Románové seznámení s Enneagramem zvládl perfektně, hlavně pro lidi, kteří se s ním ještě nepotkali. Ale i těm, kteří o něm leccos vědí může tato kniha odhalit další souvislosti. K úplné dokonalosti chybí málo. 4,75*... celý text

Okamžik pravdy 2019, Steve Berry

S ich formou se Berry popasoval skvěle. Bez odskoků k jiným postavám napsal výbornou akční jízdu. I téma, které není až tak historicky vzdálené a ke konspiracím přímo vybízí, pojal originálně. Jeden z nejlepších Cottonů.... celý text

Forman vs. Menzel 2014, Adriana Šteflová

Já byl spokojen. Samozřejmě, že skoro všechno už bylo napsané někde jinde, ale mě vyhovovalo jednak to, že ty důležité věci o obou velikánech filmu jsou takhle na jednom místě, a pak také jejich srovnání, což se v monografiích moc nenajde. A za tenhle osobní vklad do tématu si autorka ocenění zaslouží. Jako rychlovka pro uvedení do života obou režisérů fajn. 3,5*... celý text

Poutníkova cesta z tohoto světa do světa budoucího 2019, John Bunyan

Nutně musí člověku naskočit Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Ve srovnání s ním Bunyan dbá i na rozvíjení příběhu, takže i když se objevují stejná témata; marnost světského pinožení, spása v podobě následování biblické cesty, přišla mi Poutníkova cesta čtivější, ne tak černobílá a i v těch církevních věcech podaná lidštěji. 4.5*... celý text

Páté roční období 2014, Mons Kallentoft

Tak tenhle díl se úplně nepovedl. Sice se čtenář dozví, jak to bylo s Marií Murvalovou ze Zimní oběti, ale jinak se to neskutečně táhlo. Spousta úvah se opakuje z předchozích dílů, Hlasů už je tolik, že se v nich člověk pomalu nevyzná, jako kdyby je začínali slyšet i další členové týmu. Brutality už na mě taky bylo moc a vrchní záporák byl taková esence zla, až byl neuvěřitelný. Roční období se nám tedy uzavřela, tak hurá na živly. Snad se autor znovu nadechne k lepším výkonům. Aspoň že Malin chlastala a dá se zařadit do výzvy. V tomhle díle už úspěšně abstinuje, ale vzhledem k tomu, že vyléčený alkoholik neexistuje, splní mi téma 5.... celý text

Cesta divokého muže 2002, Richard Rohr

Já nějak nevím. Se spoustou myšlenek, které autor v knize uvádí se ztotožňuji. Hlavně tedy s těmi, kterými analyzuje příčiny. Ale v okamžiku, kdy se snaží hledat řešení, vítězí, zdá se konfese, byť v textu kritizovaná. A začínají se objevovat rozpory a protimluvy. Mužům k jejich mužství má pomoci více ženskosti. Budiž. Ale... Má je k tomu dovést církev, která je dle autora plná mužů, kterým mužství chybí. A je podle něj plná ženské energie. Proto asi to ženství u reálných žen tak pronásledovala a mnohdy stále pronásleduje. A v jejím čele stojí muži, kteří přesně odpovídají nedospělému mužství, které tak kritizuje u civilizace bílého muže ze západu. Hlavně se nenechat svést z cesty pravé víry "new age bláboly", které ale sám, byť konfesním jazykem sdílí. Možná dobrá kniha, ale ne pro mě. A myslím, že ani pro toho, kdo se už v tématu trochu orientuje a promýšlí ho.... celý text

Periklova řeč nad padlými 1946, Thúkydidés

Tady je třeba si uvědomit, že jde o text starý téměř 2500 let a nedopouštět se při čtení omylu, že tehdejší lidé vnímali život stejně jako my dneska. Byli daleko více propojení a závislí na společenství a méně prožívali svoji individualitu. A i když tehdejší polis byla daleko "rodinnější" než naše anonymní společnost a z té řeči občas vystrčí růžky imperiální obraty, není vůbec na škodu si tuto řeč pročíst i dnes a zamyslet se nad demokracií a její obranou.... celý text

Zajíc s jantarovýma očima 2012, Edmund De Waal

"Už ani nevím, jestli to má být kniha o mé rodině, o paměti, o mně samotném, nebo jestli je to pořád ještě vyprávění o těch titěrných japonských věcičkách." Takhle v závěru shrnuje knihu sám autor, když se pokusí známému vysvětlit, proč přijel do Oděsy, města, odkud pochází jeho rodina. A je to shrnutí přesné, protože je o tom všem. Takže čtenář ochutná atmosféru Paříže druhé poloviny 19. stol, kde žil zakladatel sbírky Charles. Na jeho postavě ale autor krásně ukáže, co je vlastně umění (nejen výtvarné, ale i literatura nebo hudba), jak k němu přistupovat, jak ho vnímat a co člověku může dát. Na konci 19. století se sbírka jako dar dalšímu členu rodiny dostává do Vídně. A my pak můžeme na osudech jejích majitelů sledovat turbulentní dobu první poloviny 20. století v Rakousko-Uhersku, posléze v samostaném svobodném Rakousku i pod kuratelou nacistů. A jak se posléze se svou nacistickou epizodou (ne)vyrovnalo. S další generací se pak sbírka vrací zpět do Japonska, kde se její majitel po válce usadil a na sklonku života předal péči o sbírku autorovi knihy. Přestože nejde o román, je v knize vše, co člověk od historického románu očekává. Atmosféra doby, dějové zvraty, emoce, i když tady podané poněkud nezaujatě, přesto s velikým citem.... celý text