tynucha
přečtené 48
Jantarové oči
2013,
Vilma Kadlečková
Hlavní rys knihy je, že je velice čtivě a poutavě napsaná. První polovina je ale náročnější z důvodu, že vůbec neseznamuje čtenáře s postavami, prostředím, situací; začíná jak kdyby zprostředka anebo jak kdyby byl čtenář s reáliemi už seznámen někdy jindy či jinde. Až jsem si i myslela, jestli jsem nesáhla po druhém dílu série ;-) Asi do poloviny knihy jsem tedy měla docela problém rozlišit ne ani kdo je kdo (postav je zde málo), ale spíš zda se jedná o osobu, vlastnost nějaké osoby, jev, cizí planetu, systém atd. Subjektivně mi i vadil typ sci-fi, spíš to bylo takové fantasy, na můj vkus málo technické a moc mysteriózní a náboženské. Přesto sáhnu po dalším dílu, dobře napsaný příběh zde nahrazuje všechny případné nedostatky.... celý text
Chvíle před koncem
2011,
Lauren Oliver
Knihu jsem dostala k přečtení od neteře, která mě upozornila, že je to hodně pro náctileté a tak jsem do čtení šla s hodně velkou dávkou respektu a tolerance a kniha mě tak příjemně překvapila. První kapitola je utrpení, které jsem z velké části úplně přeskočila, ale asi bylo autorčiným záměrem vylíčit hlavní hrdinku jako úplnou hlupačku, slepici a nánu, aby později měla jak její chování a názory vylepšit a to se také děje. Příběh je jakési "Na hromnice o den více" pro náctileté, hlavní hrdina postupně proniká do povah, příběhů a motivací k jednání ostatních postav. Bavila mě část "Do lesa" (nebo V lese?), kde hrdinka i trochu filozofuje o životních prioritách a síle vzpomínek a prožitých emocí. Naopak závěr zklamal, čekala bych nějaké grandfinále nebo prozření, ale bylo to takové mládežnicky upatlané. Je to lepší 3*.... celý text
Hastrman
2001,
Miloš Urban
První část mě bavila velmi, bylo to takové temné (poslouchala jsem jako audioknihu), všude bylo cítit tajemno, staré zvyky, zaříkávání, spojení s přírodou, ctění přírody a pocit sepětí a závislosti na ní. Druhá část byla naopak až moc akční a "ekoteroristická", ale asi to byl záměr poukázat na dvojí vnímání přírody - jako životní vůdkyně versus prostor k vytěžení. V porovnání s druhou moderní částí vyšla pak první část zase jako příliš mýtická, neubránila jsem se dojmu idealizace historie (něco jako byly mayovky a indiáni). Jinak ale příjemný, pomalu plynoucí příběh, obzvláště první část.... celý text
Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět
2019,
Jonas Jonasson
Číst se to dalo, ale je to slabší jak 100letý stařík a kdo četl i ostatní Jonassonovy knihy, tak je to slabší i jak ony :-) Autor jak kdyby běhal v kruhu svých předchozích úspěchů a omílá stejné vtipy pořád dokola, nicméně zatím mu to vychází a kniha není o moc horší. Na můj vkus však už přespříliš řeší politiky, vyloženě mi tam chyběla nějaká postavička typu "no ta je úplně blbá" jako byla např. revolucionářka tuším z Analfabetky nebo "vyložený dement" Štika z předchozího dílu Staříka. Na můj vkus tedy příliš vážné, vtipů méně a angažovanosti více, ale i další Jonassonovo dílko si s chutí přečtu.... celý text
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Velké zklamání, jen místy se do toho dalo začíst natolik, že si člověk vybavil scény z filmů o HP a pohádkovou atmosféru knih. Nejvíc mi asi vadilo, že v knize není přidané vůbec nic nového, žádná nová postava, jsou zde vyjmenované jen a pouze postavy, které se v knihách byť jen mihly. Co by komu udělalo, kdyby se tu zjevila alespoň jedna NOVÁ nevýznamná čarodějka nebo mudla čistě pro zpestření? Navíc postavy jednají nezkušeně a šablonovitě, jak kdyby neuběhlo dlouhých 20 let - Ron se stále "nebojí nikoho krom mámy". Čtyřicetiletý chlap? WTF? Ani s profesory z Bradavic se jim nedaří jednat už jak dospělý s dospělým, ale stále na sebe pohlížejí v pozice "Grangerová co jste to zase vyvedla? Promiňte paní profesorko, už se to nestane". Dále zcela nečtivá forma, navíc mě neustále popadaly nutkavé myšlenky, že to jako divadelní hra nevypadá, je to příliš dlouhé a podvodní scény či svítící nápisy na stěnách hlediště jsem si jen stěží dokázala představit v prostředí divadla. A tak dávám hvězdy jen za nápad s cestováním v čase, což je moje oblíbené téma. Možná, kdyby se nápadu ujal někdo, kdo umí psát a nebojí se vložit do příběhu i vlastní invenci (nebo je mu to dovoleno - i tak to může být), tak by to bylo lepší.... celý text
Fyzika nemožného
2010,
Michio Kaku
Parádně napsané i pro naprosté laiky. Líbí se mi, že ze začátku autor vysvětluje jevy, se kterými později často pracuje, např. Maxwellovy rovnice, elektromagnetismus, kvantovou teorii, Einsteinovu teorii relativity. Pro někoho to může být zbytečné, ale mně jako naprostému laikovi to vyhovovalo, naopak jsem se k některým částem musela později vracet nebo si vyhledávat dodatečné informace na wiki. Není to rozhodně lehké čtení na pláž, autor se ale snaží odlehčovat témata odkazy na sci-fi filmy a knihy kde to jen jde a tak celkově dělá knihu stravitelnější.... celý text
Čtyři klíče: Velká vlaková loupež
1992,
Michael Crichton
Po této knize jsem sáhla spíš z nouze - téma mě nezaujalo, ale Crichtona mám už beznadějně přečteného. Musím však uznat, že opět nezklamal. Děj se sice historické události drží jen velice volně a postupem času je zápletka čím dál fantastičtější a neuvěřitelnější, ale odbočky a vhledy do různých oborů (tehdejší čerstvé vynálezy a vymoženosti - železnice, veřejné osvětlení) a historické (život a praktiky různých chmatáků a zlodějíčků, postavení žen ve společnosti, život spodiny, přístup k dětem - nezletilé prostitutky, dětská práce, právní odpovědnost od 12ti let; vzhled a velikost tehdejšího Londýna, Krymská válka) tuto skoro "béčkovou" zápletku vyrovnávají a často jsou i zajímavější (zaujal mě např. dnes neuvěřitelný bizarní strach viktoriánců z předčasného pohřebu). Zajímavý je i chmatácký argot, překlad musel být oříšek a jen mě mrzí, že u řeči nejsou nějaké poznámky pod čarou nebo vzadu s originálním zněním výrazů a obratů. Ale to už by asi nebyl Crichton, takto je to skvělá kombinace lehkého dovolenkového čtení a poutavého vhledu do tehdejší společnosti.... celý text
