Teuška
přečtené 115
Z plamene a jasu
1978,
Michail Jurjevič Lermontov
"Pošetile opájím se znova jedem z minula, vím že ve mně víra v lidská slova nezahynula." Z plamene a jasu - to je mnoho nádherných veršů o "boji" s vlastními city a také špetka básní o skutečných válkách (které ovšem chtě nechtě blednou v porovnání s onou milostnou lyrikou). Okno do duše nešťastného a zklamaného mladého pana Lermontova. Zpověď člověka toužícího po lásce, která mu stále utíká. Je zvláštně ironické, že o ní píše s takovou lehkostí. V jeho básních je smutek, melancholie, odevzdanost a smíření s vlastním osudem, ale nikdy zatrpklost. Jak krásně vystihuje pocity nešťastně zamilované bytosti. "A msta za tvou zradu ti nastaví vstříc jen úsměv - a pochopíš brzy, že sám tento úsměv stál bolesti víc než všechny tvé vzdechy a slzy."... celý text
Věc Makropulos
2008,
Karel Čapek
"Hahaha, konec nesmrtelnosti!" Věc Makropulos z mého osobního pohledu nevyznívá tak docela jako komedie. Avšak velmi mě nadchla. ...Co kdybyste měli možnost žít celých tři sta let? Co byste udělali? Pan Čapek opět nezklamal, mám zase pár podnětů k přemýšlení.... celý text
