Sammy
přečtené 222
Tři na cestě
2015,
David Nicholls
Bylo to pro mě zas něco nového, běžně současnou prózu moc nečtu, ale rozhodně jsem ráda, že jsem do toho šla. Bylo to zajímavě napsané, většinu času jsem se těšila hned na další pasáž, až na pár hluchých míst, kdy mi to přišlo až moc popisné nebo rozvláčné. Spoustu z těch míst jsem sama viděla i znala, ale i místa,. kde jsem nikdy nebyla, jsem si dokázala představit. Bylo mi Douglase líto, byla jsem na jeho straně a přišlo mi, že ho žena a syn dost šikanují a celkově se k němu nechovají hezky. Úplně jsem nepochopila, proč si ho Connie kdy vzala a co na ní vlastně viděl. Za konec jsem ráda, čekala jsem ho, ale vlastně jsem i tak trochu doufala v jeho opak. Rozhodně mě ale jako anglofila potěšil typický britský humor. Čteno v AJ.... celý text
Dvojí život Heleny Grahamové
1995,
Anne Brontë
Kdysi jsem od Anne četla Agnes Grey, ale to na mě nezanechalo moc dojem, proto jsem ráda, že tento román mi přišel o poznání zajímavější. Celou dobu jsem si říkala, panečku, to je ale drámo. Chování postav je tam popsáno opravdu věrně, až se mi někdy zvedal z jejího manžela žaludek, a jsem opravdu ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo, i když tedy zvratů, které jsem nečekala, na posledních stránkách bylo hodně. Rozhodně je to velmi poutavé čtení.... celý text
Příběh služebnice
2008,
Margaret Atwood
Seriál jsem neviděla, nechtěla jsem a stále nechci, ale něco od Margaret Atwood jsem si chtěla přečíst už od školy, tak mi to přišlo jako dobrá volba, když se o tom všude mluví. Četlo se to snadno a rychle a chvílemi jsem se nemohla odrhnout. Nicméně mě velmi zklamal konec, který byl otevřený a to já nerada.... celý text
Neopouštěj mě
2007,
Kazuo Ishiguro
Kdysi dávno jsem viděla film a rozhodla jsem si přečíst knihu původně do loňské výzvy, když Ishiguro vyhrál Nobelovku. Nejsem si jistá, jestli se mi tento román vlastně líbil, asi ne, ale rozhodně to bylo zajímavé. Svým způsobem to vlastně bylo docela nudné vyprávění, ale zároveň také syrové a napínavé. Štvalo mě, jak Kathy vypráví, tak naivně, jako by jí bylo 12 a ne 30. Ale hádám, že to patří k tomu, co je zač. Ruth je příšerně protivná postava. Celou dobu jsem byla během čtení totálně bez emocí, ale konec mě přece jen rozplakal.... celý text
