S.monika
přečtené 308
Ptačí tribunál
2018,
Agnes Ravatn
Teda!! Kniha se mi hrozně líbila. Nechápala jsem pojem thriller.. ano, ono samota blízko norského lesa a fjordů. Opuštění dva smutní, samotní lidé.. a manželka pryč.. chvilku mi trvalo si zvyknout na dialogy bez uvozovek, ale po par stránkách to zmizelo.. pridavalo to tomu tu tichost a prostotě celého toho prostředí a děje. Nebojím se říct, že někomu to muže přijít, že se tam ni neděje. Ona vaří a stará se o zahradu, on je zavřený ve své pracovně. Ale ona nedějovost se mi začala zakousavat do kůže a poslední opravdu stránky to vygradovalo... já jen zavřela knihu, polkla a .. stále to zpracovávám... celý text
Na lovu
2018,
Meagan Spooner
Knihu jsem četla již minulý rok v eng a opravdu se mi líbila. Nejprve jsem k ní přicházela opatrně, protože jsem si řekla, hmm další retelling Krásky a Zvíře, co tam pořád chtějí vymýšlet nového, jiného? Zajímavé mi přijde především vyprávění skrz Yevu, ale poté se objevuje i druhá vyprávěcí linie, která nám odkrývá, jaké zvíře je, jak přemýšlí, jak je ztracené... Myslím si, že tohle vyprávění je hezky pojaté a takové ... neromantizované. Když jsem knihu četla, přišlo mi, že si Yeva na zvíře prostě zvykla, přilnula k němu, prohloubila své city .. na jeho osobnost, jednání .. líbilo se mi, že to prostě nebyla nějaké mega-tupá-láska po prvním hezkém gestu. I ten svět tohoto příběhu je hezky zasazený, až mě mrzelo, že o tom světě nevím více pověr, pohádek a příběhů. Určitě doporučuji a toto patří k mým oblíbených retellingů v poslední době.... celý text
Dům s vypůjčeným výhledem
2017,
Martina Leierová
Příběh mě začátku hodně bavil. Ovšem někdy mi určité přechody mezi místy a dějí přišel jako lusknutim prstů. Občas se něco událo velice rychle a unáhleně. Postavy vlastně celkem ploché, nepropracované. Za celou knihu jsem si neudělala názor na Zoa. Vadí mi? Nevadí? Jaká vlastně je? Co chce? Ovšem, jak se děj přesune do Japonsko chytne to takový ten japonský, zenový tón. Popsaná místa, nálada byla velmi dobrá, klidná .. pro mě osobně šlo vidět, jak autorka promítá svoje vlastní pocity a lásku k japonskému prostředí a životě tam. Ale zase závěr nijaký... myslím, že jako prvotina to nebylo špatné... možná by autorce více šlo nějaké to japonské povídání než nějaký ucelený tajemný děj ..... celý text
Divoká píseň
2017,
Victoria Schwab
Schwabová nezklame. U ní se člověk nemusí bát nudnych, klišé příběhů. Líbí se mi, jak postupně odkrývá svět, který mate před sebou. Postavy jsou dobře vykresleny a jejich charaktery se prohloubí společně s dějem. Sice nejde o nějaké hlubší cesty do duší postav, ale i tak si představy uděláte. Příběh plyne a já si každou další kapitolu říkala, jak příběh bude pokračovat dál. Četlo se to samo a rychle, možná až moc rychle. Dávám rozhodně plný počet hvězdiček, protože mě kniha nenudila, překvapila a nedočkavě se těším na další díly!... celý text