Pine přečtené 134

Terapie 2022, B. A. Paris (p)

Alice rozhodně není hrdinka, se kterou bych sympatizovala. Nicméně postavy na mě působily reálným dojmem, tento pocit umocňovaly i delší dialogy, které jako by byly vytržené ze skutečného života. Některé informace se opakovaly, protože co si řekla Alice s Leem, to pak znovu vyprávěla Eve nebo jinde a přiznám se, že místy mě to až otravovalo. Nápad se mi líbil (navíc mám ráda sousedské thrillery), užila jsem si i závěr knížky, jenže jsem se nedočkala žádného wow. Tentokrát mi to dílko přišlo jak od Shari Lapena, kterou moc nemusím, protože kvalitou psaní je níž. U Za zavřenými dveřmi jsem se namlsala a nyní měla asi přehnané očekávání, což se promítá i v mém hodnocení - škoda, že nejde udělit 3,5 hvězdičky...... celý text

Pavouk 2022, Lars Kepler

Dva roky čekání a těšení na další příběh s Joonou. Úvod mě úplně nechytil, podařilo se mi začíst po cca 70 stránkách, pak už měl děj ten správný šmrnc a nechybělo napětí. Líbila se mi vyšetřovací linie, i to, že jsme se dozvěděli více ze životů našich dvou hlavních aktérů. Vůbec mi nevadilo, že autoři opět použili Jurka Waltera - no co, tak vymysleli pořádnýho psychouše, proč ho nevytěžit? A Pavouk byla skvělá postava, vždyť komu by z takového prožitku nejeblo! Nijak mě neuráží zde uváděné poznámky, že je příběh nereálný a přitažený za vlasy, Joona je superhrdina, Saga mu zdatně sekunduje. A mě to děsně baví.... celý text

Zpráva o třetí planetě 1982, Arthur Charles Clarke

Betonová zahrada 2005, Ian McEwan

Autorův styl je bomba. Sice je knížka útlá, ale on ji nabušil tolika emocemi! Skvěle zpracoval postavy - jejich charakter i myšlenkové pochody. Provokativní, deprimující, letargické, zapáchající... a kultovní.... celý text

Venuše ze zátoky 2019, Dominik Dán

Hlava sem, trup tam,... mě to nijak neuráží. Začátek bezva. Hned jsem byla vtažená do děje. Jsme zvyklí, že příběhy postupně gradují, Venuše však není tento případ... napětí kolísalo, víc se mi líbila dějová linka s kluky-dvojčaty a jako povedené hodnotím první 2/3 knihy, závěr jaksi pokulhával. Nicméně mordparta mi byla sympatická natolik, že hodlám sáhnout po další Dánovce. Líbily se mi dialogy - díky vtipu působily reálně. Nemůžu si stěžovat na hluchá místa, naopak knížka je napsaná až úderně. K mému pozitivnímu hodnocení přispívá i zasazení příběhu do našich končin. Pěkná detektivka...... celý text

Mrtvá v knihovně 1983, Agatha Christie

Příběhově fajn, slečny Marplové podezřele pomálu (nicméně její vnímavost nijak omezena není), povedené dialogy, zamotané a přitom lehce stravitelné, dokonce nechybí ani špetka vtipu. Ale za 5 hvězd to nebude, protože vím, že královna detektivek to umí i lépe. Navíc mi dělal problém milion jmen: paní Bantryová, plukovník Bantry a Melchett, konstábl Palk, inspektor Slack, Mary, Dolly, Arthur, Josefina Turnerová, Conway Jefferson, Rosamunda, Frank, Mark Gaskell, Petr Carmody, Raymond, Lorrimer, Simmons, Bartlett, Ruby, Chettyovic Edi, Selina, Basil Blake, Clara, slečna Wetherbyová, paní Price Ridleyová, pan Booker, pan Prestcott... jsem ve čtvrtině knihy a to tu prosím pěkně není ani zahradník :) Na druhou stranu je to prostě klasická Agatha a s tou strávený čas nikdy není ztracený. V případě audioknihy musím vyzdvihnout, jak perfektně byl příběh načtený. Intonační schopnosti Otakara Brouska mladšího snad nemají konkurenci!... celý text

Dlouhý pochod 2012, Stephen King

Hop do příběhu rovnýma nohama. Žádná omáčka kolem, žádné informace o vzniku a historii Dlouhého pochodu, ale jde se přímo na věc. Jednoduchá zápletka a přitom tolik emocí! 100 lidí šlape po silnici (často ani neví proč), kdo by z toho vymáčknul 280 stránkovou knižku? King jo! Skvěle navozená atmosféra tohoto na hlavu postaveného "závodu". Bezva dialogy Chodců. Účastníci si sáhají na dno sil a kolikrát u toho dna dochází na otázky o smyslu života. Když kvůli povinnostem musela knížka stranou, připadalo mi, že kluci pochodují v mojí nepřítomnosti a jen jim prodlužuju to utrpení v podobě šílené únavy, bolavých nohou, puchýřů, úžehu,... S blížícím se závěrem jsem si kladla otázky, jak tohle skončí, jak to autor asi vyřeší? No, poradil si... vlastně tak docela reálně... “Takhle spolu můžeme tančit věčně, Garraty, a já se nikdy neunavím,” odpověděl McVries. “Proběhneme se spolu po hvězdách a pak se pověsíme za nohy z Měsíce.”... celý text

Pasažér 23 2021, Sebastian Fitzek

S touhle knížkou si dal autor vážně práci. Boží nápad, netradiční prostředí a skvělá zápletka. Krásně napínavé, krásně psycho. A to já fakt ráda. Jakmile jsem se dala do čtení, nemohla jsem se odtrhnout. Čím víc se blížil konec, tím víc jsem valila oči. Nekonečná představivost a zvraty - to je Fitzekova silná stránka. A dokud sám autor nechce nic vyzradit, nemáte šanci trefit, co se bude dít dál. Ten závěr je poctivý Fitzek. Velká škoda, že moje adrenalinová plavba je už u konce.... celý text

Uvadlé listí 2006, Ivan Franko (p)

Na poezii nejsem, ale nějak se mi nedařilo vybrat si ze žebříčku u Čtenářské výzvy k bodu 6. No a čekalo na mě slušné překvapení. To dílo je tak... opravdově bolestné, srdceryvné, chladné. A také pan překladatel musel mít perfektní cit pro jazyk. Proč se tvé oči čarovně třpytí, tak že se srdce jako vích vznítí? Ach, ty tvé oči, kdo do nich zhlédne, ten ani k slunci už zrak nepozvedne. Proč mě tvé úsměvy vždycky jen bolí, proč mi rvou srdce jak bouře v poli? Hoj, ty mé děvčátko, jasné jak zoře, tys moje štěstí, tys moje hoře. Když na tě pohledím, rád tě mít musím, a když tě miluji, žalem se dusím. * ještě jsem si obohatila slovní zásobu :) vích = svazek slámy zoře = ranní záře, jitřenka... celý text

Její konec 2021, Shari Lapena

Otevírám knihu, velká očekávání nemám. Shari Lapena není žádný master, jen bývalá úča angliny, která si odskočila něco sepsat a už jí to zůstalo na HPP. Ano, píše čtivě, ale na zadek si z jejích děl vážně nesedám, čtu je jen jako oddychové jednohubky, u kterých si nezavařím mozkové závity. Jednoduše: čtení pro nenáročné. Tentokrát tu máme vyšťavenou matku dvojčat, která usíná vestoje. A později, pod tíhou okolností, v sobě najde i verzi matky neohrožené bojovnice. Začátek slibný, i celá ta myšlenka knihy. Postavy takové, že si žádnou neoblíbíte. Občas mi přišlo, že čtu nějakou vatu, jen aby se zaplnily řádky. Místy předvídatelné, jindy se autorce daří probouzet zvědavost. No, její konec. Otevřený konec.... celý text

Nesmírný 2015, Jussi Adler-Olsen

Děj plynul příjemným tempem, což je při téměř 600 stranách umění. Bavily mě  kapitoly s Pirjo, i Asad se svými velbloudy a přeřeky, užívala jsem si střípků ze života našich hlavních aktérů. Nová posila - Gordon - se také slušně zapojila. No co vám budu vykládat, hltala jsem stránky o sedmnáct let starém případu a s vrahem jsem byla vedle jako jedle. Olsen rozhodně umí psát a osobitý smysl pro humor, nadhled a ironie jsou pro jeho knihy charakteristické.... celý text

Vánoční vražda a jiné povídky 2016, P. D. James (p)

První povídku s názvem Vánoční vražda jsem jsi poslechla během svátků jako rozhlasovou hru na Českém rozhlase. Syslová, Janžurová, Plesl, Brousek,... a bylo to boží! Chtěla jsem znát všechny příběhy z knížky, při pátrání jsem narazila i na naprosto otřesný přednes Kateřiny Veselé, takže této verzi doporučuji se vyhnout. Příběhy jsou krátké, a tak Jamesová jde hned k věci a na pár stránkách vykreslí postavy, navodí náladu. Napsat detektivní povídku, která by splňovala všechny atributy, měla nápad a ještě nějaký závěrečný wow efekt, není vůbec snadné. Všechny 4 náměty mě bavily,... jo, za mě to atmosféru mělo.... celý text

Terapie 2019, Sebastian Fitzek

Jeden zvrat za druhým, krátké kapitoly končící skvěle nahozenou udičkou, takže je bezpodmínečně nutné číst dál a dál, hlavně knihu neodkládat. Mezitím vymyslet několik scénářů, jak by to dílko mohlo asi dopadnout, což není snadné – tady si nemůžete být ničím jistí. Hledání pravdy, bez zbytečné omáčky. Tahle hra s myslí je vysoce návykové čtení. Skvěle promyšlené a zároveň se čte tak snadno… Milujete psycho, thrillery? Čtěte Fitzeka!... celý text

Jestli to řekneš... 2022, Gregg Olsen

Od knížky jsem nic nečekala, proto mě překvapilo, že jsem i přes nedostatek času proplula příběhem za tři večery. Způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků autor volil prostě skvěle. Jen… asi jak jsem zvyklá na fiktivní hrůzy z jiných knih a různé reálné životní bolesti… nebylo to pro mě čtení nijak nervy drásající (počítám, že jsem hned za nelidu). Vlastně mi nejvíc vadilo, že to celé procházelo tak dlouho, nepochopila jsem, že s tím otec neudělal krátký proces hned na začátku, macecha to nechala zajít sakra daleko... Že ty holky neřekly nic ve škole, to ještě dává smysl. Ale že se těch zrůdností dobrovolně účastnil dospělý? Nad tím chlapem, který nesebral ani špetku odvahy popadnout děti a opustit tu tyranskou manipulátorku, nepřestávám kroutit hlavou.... celý text

Ke dnu 2017, Anna Bolavá (p)

Tak jako jsem v Do tmy cítila nesnesitelné horko, v Ke dnu jsem se motala v cárech mlhy. Letošní listopadové počasí neskutečně podporovalo text autorky. Absolutně nechápu, jak se Bolavé daří přenést ten hnus z venku a marast prožitých dní na papír!?! Z té češtiny si sedám na zadek. Nevšední pojetí všedních životů obyčejných lidí. Na téměř 300 stranách se koncentruje bolest, tíseň, nejistota, osamělost, všudypřítomný chlad... ano, takový je život. Dvě drobné výtky: postav bylo hodně (vůbec nevadilo, ze žádná není hlavní), tím spíš jsem nepochopila zálibu pojmenovat skoro všechny na M. A také jsem čekala nějaké propojení s první knihou. ...no, to syrové kuřecí maso budu cítit ještě  dlouho. Jo a ten hřeben na obálce - boží!... celý text

Vražedná mysl 2022, Angela Marsons

Tak tohle bylo příjemné čtení! I když nijak nervydrásající. S tématem se mi autorka trefila do vkusu a vážně nevím, jak to dělá, že nás potřinácté dokázala vzít na nové místo. Vedlejší dějová linka s Bryantem byla také velmi povedená. I kdybyste tisíckrát chtěli a měli v plánu si knížku šetřit, pokoušeli byste se marně. Angelu nejde dávkovat nebo odkládat, tu lze jedině zhltnout.... celý text

Já jediná jsem přežila 1982, Lauren Elder

Název knihy předurčuje děj, čtenář tedy z většiny momentů nemůže být překvapený, nicméně sleduje, jak Lauren (s holým zadkem, nohou sedřenou na kost, rukou zdevastovanou tak, že ji pak minimálně 3 měsíce měla v sádře) slézá čtyřtisícovku a jako bonus - na 5 cm vysokých podpatcích. Bylo mi protivné její chování vůči Jayovi po havárii a naopak svou obrovskou touhou žít si vysloužila můj obdiv. Stát se mi to samé, také napíšu knížku... vlastně ne. V těch podmínkách bych totiž umrzla. To Janadvorackova: v knize je nepovedený  překlad, ale hrdinka opravdu neměla kalhotky.... celý text

Němá dívka 2015, Hans Rosenfeldt (p)

Prvních cca 40 stran mi přišlo nezáživných, myšlenky mi odbíhaly stranou a já se ptala, kdy se ta knížka s hodnocením 90 % rozjede. Vztahy, vztahy a zase vztahy. Kde je to vyšetřování, prosím? Tak tenhle pocit mě provázel celou Němou dívkou. Postavy protivné a sebestředné, celkově je těch aktérů na jednu knížku moc, Nicolin uváděný věk neseděl k popisu, ani jedna pěkná vražda na úvod a dobře míněná zápletka to dílo nespasí... prostý šedý průměr. Tuhle sérii čtěte, protože chcete znát osudy postav, ne protože máte rádi krimi.... celý text

Šití (praktické rady od A do Z) - Burda Style 2018 2018, neznámý - neuveden

12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu 2019, Jordan B. Peterson

Předmluvou jsem se složitě prokousávala, samotná pravidla byla o něco stravitelnější. "Protilátka proti chaosu" u mě chaos spíš vyvolávala, to když autor něco zajímavého nakousl, ale vzápětí se jeho myšlenky odebraly totálně jinam. Což působí nejen chaoticky, ale i komplikovaně a můj zájem postupně opadal. Ano, uznávám, každý si tu může najít zajímavou myšlenku, inspiraci... otázkou je, zda se přes (již jinde napsaná) moudra a nudnou vatu na "to svoje" pročte. A když už, bude to jen drobnost, nic velkolepého. To je na 424 stran poněkud malý úspěch, nebo ne?... celý text