pil
přečtené 119
Dech, duch a duše češtiny
2008,
Pavla Loucká
Tajemství ententýku a vičky, že pecař nemá nic společného s pizzařem, původu vzniku jmen našich měst, vesnic, hor, řek, rybníků, cest, co je to utrum, jak kout pikle, být jak z kozy dech, a třeba co nám provedl ten, kdo nás nechal na holičkách. Taky čeština nové doby a gamesení ve stylu pařanů. Kouzelné laskání češtinou. S vtipem a šarmem sepsáno, čte se jako když másla ukrajuje. Moc milá kniha... celý text
Selský baroko
2005,
Jiří Hájíček
Příběh o padesátých letech jedné jihočeské vesnice. Kolektivizace. Jiří Hájíček je podle mě jediný současný autor, který opravdu umí psát o vesnici. Poutavě. Jeho postavy jsou živé, dá se jim věřit, osudy nevycucané z prstu a dialogy netuhé. Umí zručně vykreslit atmosféru. A příběh? Silný, mocný, strhne vás sebou a vyplivne ve chvíli, kdy zaklapnete knihu, jako se to stalo mně. Přečteno za noc. (A to již přitom druhé čtení)... celý text
Manželka 22
2013,
Melanie Gideon
Slibovali mi Bridget Johnes po čtyřicítce. Ani omylem. Manželka 22 postrádá suchý britský humor a vtip, však je to taky Američanka. Dvaadvacet let vdaná paní řeší prostě krizi středního věku. Najednou se na webu objeví Tazatel 101, který ji vtáhne do výzkumu ohledně manželství a rozjede se smršť otázek a odpovědí. Hádejte, co se stane dál ? Nu ano, oni se nám do sebe zamilují. Ač je mi hlavní hrdinka dost nesympatická, musím přiznat, že otázky, které jí Tazatel klade, jsem si zkoušela zodpovědět i sama. Nu a máme tu konec….a tedy dost chabou romantickou pointu. Kdopak asi ten tajemný Tazatel 101 je? Uhádnete? Manželka 22 je milá oddechovka, čte se jako po másle. Nic víc, ale ani nic míň.... celý text
Bible osamělého člověka
2012,
Gao Xíngjiàn (p)
Ani ne román. Proud vědomí, který táhnout by se mohl nekonečně dál a dál. Až mě překvapilo, že v jednu chvíli kniha najednou skončila. Prolínání dvou rovin. Hlavní hrdina mladík a Čína za časů Kulturní revoluce. Mao jako Slunce největší. A na straně druhé dnes již stárnoucí dramatik, exulant, který se vydává do Hongkongu na premiéru své divadelní hry. Schyluje se k návratu britské kolonie do jejího čínského lůna....... A také ženy, ženy, ženy. Mocný impuls k tvorbě! Dávají mu životní sílu, jsou hnacím motorem jeho činů uměleckých i lidských. Jednu mění za druhou jako ponožtičky. Skoro až posedlost ženským tělem a chtíčem. Zároveň si ale uvědomuje, že stárne a život bez rodiny a potomků, v nichž by i nadále existoval, hrozí prázdnotou a smutkem...... celý text
Steve Jobs
2011,
Walter Isaacson
Walter Isaacson Steve Jobs Úžasná jízda krajinou, nad kterou jsem jako laik ze světa netechnického lapala po dechu, civěla, usmívala se, divila, kroutila hlavou, četla a četla a četla… Silný příběh života nesnesitelného genia, co věřil své intuici a vizím, které si vytyčil a tvrdě za nimi šel. Bez servítek, bez ohledů na nejbližší okolí. Neskutečná hlava, člověk s citem pro design, milovník hudby a čerstvého ovoce, zenový buddhista. V jeho rozlišování zaměstnanců a kolegů na dvě kategorie - Áčkoví a hňupi- nejasně tuším, kde by bylo mé místo….) přesto mě jeho životní příběh omámil. Možná taky kvůli tomu,že připadá mi čerstvé,současné, a přitom silné, aniž by muselo být prověřeno desetiletími. Kolik obdobně silných příběhů lidí, kteří poměnili život každého z nás, si ještě budu moci přečíst?... celý text
Tokijské květy
2011,
Aleš Palán
Pozoruhodná záležitost. Tolik zajimavých příběhů, které prožil pan Armbruster by vydalo na několik životů. Nikdy bych nevěřila, že se kniha rozhovoru bude číst tak poutavě. A jedním dechem.... celý text
Bratři Sesterové
2013,
Patrick DeWitt
Je vůbec možné, aby současný mladý autor dokázal napsat dobrý čtivý western, který čtenáři neskřípe mezi zuby, protože je nepřesvědčivý, a jeho hrdinové nedůvěryhodní?? C. McCarthyho nepočítám!)) Jasná věc, panu deWittovi se to podařilo. „On the road“. Nádherný jazyk, úsporný styl, černým humorem kniha blýská se. Drsný svět zabijáků na straně jedné, a láska bratrská docela na jinou notečku hraje zas na té druhé. Suchopárné zdlouhávé popisy tu nenajdete. Každé slovo má smysl, text osekán na dřeň. Vše plyne hladce jako řeka plná zlatých kousků na Divokém západě, což neznamená, že vám při četbě čas od času nebude přejíždět mráz po zádech …..... celý text
Cesta sněžných ptáků
2012,
Robert Lyndon
Silný čtivý příběh o dalekém putování nejen po moři a přitom ze středověku? Plný dobrodružství, odvahy, bitev, střetů, barvitého líčení krajiny ? Anglie, Orkneje, Island, Grónsko, peřeje na Dněpru, Konstantinopol? Lučištník, jeden vrah na útěku, mladý učenec a medik, válečník, krvežízniví kočovníci, kteří nejsou šustivě papíroví, ale z masa a kostí? Že to zní nepravděpodobně? Ani náhodou. Cestu sněžných ptáků psal prý autor přes pět let. A je to znát. Detailní popisy života na moři se prolínají se sokolnictvím, válečnictvím Vikingů a zvyklostmi obyvatel zemí, kterými naše výprava putuje. Nevím, jaký je rozdíl mezi dýkou a nožem, ze sokolnictví si pamatuju jen „kejkle“ s oblékáním čepiček na hlavy dravců při odpoledním vystoupení ornitologického kroužku na hradě Šternberk, a že by bylo až tak vzrušující, říct nemohu. Po přečtení Cesty už ale pro mě nic nebude jako dřív)…. Lyndon vás přilepí do křesla a nevstanete, dokud tu bichli s bezmála šesti stovkami stran nezavřete na poslední stránce. Ta kniha vás pohltí. Takhle vám bude bušit srdce.... celý text
Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit
2012,
Susan Cain
Kniha o lidech, kteří raději poslouchají než mluví, čtou než chodí na večírky, rádi tvoří, ale nenávidí self-promotion, a raději pracují sami než brainstormují v týmu.„ Tak zní podtitul. Taky píšou, že pokud tíhnete k introverzi, změní Vám kniha život. Hm, silná slova na to, co kniha nabízí. Nebořila jsem ledy, nepálila mosty. Hlavní devízu knihy vidím v kazuistice. Nepočítaně konkrétních případů lidí, kteří zapadají do škatulky „ introvertů“-jejich osudy, trápení, radosti, možnosti, jak „přežít“ ve světě hluku extrovertů. Předností knihy je též bohatý poznámkový aparát včetně odkazů na velmi zajímavé knihy!... celý text
Knihy a typografie
2011,
Martin Pecina
četla jsem tu novější....přepracovanou... Bála jsem se trošku, že samými dříky, patkami a chlebovým textem se budu prokusovat. :-) Ani náhodou! Nebylo suchopárné. Pán má očividně rád knihy, občas nosem ční hore, ale to mu odpustím, protože několik věcí v knize pobavilo mě. Že knihovna bují, pozná se z toho, jak začneme pokládat knihy na knihy v regále horizontálně. Někdo by řekl, že nic světoborného, ale MP popsal ten proces moc hezky. Představil mi též zajímavý pohled na knižní design, na vztah digitalizace a knižního grafika. Na práci s e-knihou a hřbetů mizení.... No a aby kovářova kobyla nechodila bosa, musím zmínit ještě nádherně odvedenou práci na výzoru knihy.... celý text
