Phyl
přečtené 255
Krev královská
1967,
Sinclair Lewis
Pitomci pokryteckou vychytralostí bojovali se zlým rasismem v Evropě, aby si mohli ten svůj doma hýčkat. Honili si pérka nad hodnotami, které jinde byly nepřijatelné, jelikož ty jejich byly hodnotnější a týkaly se jich více. Hon na čarodějnice, který se ve smyčce stále opakuje. Zda se někdy z takové smyčky vymotáme, jest nepravděpodobné. Jelikož zvyk praví, že smyčka má vždy býti dotažena, nikoli povolena. A pokud náhodou praskne únavou, či přetažením, vždy se dá uvázat nová a pevnější.... celý text
Havel
2014,
Michael Žantovský
Aspoň, že byl vždy a za každých okolností sám sebou. I přesto, že to znamenalo ztrátu popularity, která je však vždy druhořadá, pokud má člověk cnostné cíle. V
Po pohřbu
2004,
Agatha Christie
Vím kdo je vrah! Pokud to chcete vědět taky, sejdeme se všichni zúčastnění v jedné místnosti. Tam vše vylíčím od začátku do konce. A u konce to vlastně začne. Tedy. Musíte si počkat do konce, než vám to rozuzlení budu moct přednést, i když to vím už skoro půlku děje. Všechny si vás zavolám zvlášť, nebo si počkám až přijdete sami. Budete zahnáni bezdůvodně do kouta, abych vás všechny napínal jestli vím, že jste vrazi. Všichni! Dokud na konci neodhalím pouze toho jediného. Všem se vám pak uleví, že to nejste vy.... celý text
Buthus occitanus neboli Osmioký škorpion
1961,
Hans Scherfig
Proč se to v době vzniku líbilo u nás, mohu pouze hádat. Nejspíš bych přestřelil, protože nejsem dostatečná bedna na to chápat podtext téhle satiry, která dozrála do dob, kdy se stala trapnou karikaturou. V dobách temna hlubokého socialismu, kdy se vedly konstruované procesy, proti nevinným lidem, posílány na šibenici, to musela být ftipná kniha, o ideologii špatného, zlého buržoasního západu. Ukazovala prstem pryč od vlastních průserů. Západ bylo čiré peklo servírované na zlatém podnose, pro ospravedlnění, jakékoli hanebnosti, která se udála na mírumilovném východě. Východ budoval a budoval, západ ničil a ničil. Konstruoval cementové stavby, namísto bouraných a devastovaných přírodních krás něco to člověku připomíná. Když se do toho zamíchá i uplátkářství a dobrý život pro prvních deset tisíc, máme tady autoportrét doby, pod vládou komunistických papalášů. Nelze házet všechno na určité politické smýšlení. Obě strany dělaly, dělají a budou dělat skoro to samé jen pod záštitou jiných hodnot. To, že tady mistr komunista psal o tom, jak zlý západ ničí lidské hodnoty a utváří společnost výhodnou jen pro několik jedinců, znělo v té době určitě moc zle a všivácky, ale nakonec sama historie ukázala, jak to bylo s tou stranou druhou. Zarytý komunista je špatný komunista, vždycky byl a vždy bude. A psát satirické pohádky o tom, jak je svět bez jeho přesvědčení špatný, bylo v době, v jaké to dělal jen další přiživování požáru, který pálil fakta na popel a nechal utvářet nová a lepší fakta, aby se hodila. Kdyby to nebylo celé tak okaté, knihu by si člověk i užil, takhle mě stále neskutečně sralo to čemu se příběh znatelně blíží.... celý text
Hrob v ledovci
2008,
Arnaldur Indriðason
Stojím proti síle utajené americké armády, která už vyřídila mého bratra a jeho přítele, aniž by okem mrkla. Přesto se přísně na místo shromáždění vydám taky, protože prostě proto, abych Je to jediná možnost jít naproti jasné likvidaci z pohnutek ani nevím. Prostě jdu na Vatnajokull, protože nemám ráda ani chození po přírodě, proč si nevylézt na ledovec do náruče těch, kteří mě chtějí sejmout, zničit, zneškodnit. A ještě s sebou vezmu týpka, o kterého jsem ztratila kdysi zájem, abych neklesla v očích spoluobčanů. Možná kvůli tomu jej do toho zatáhnout. Abych se jej zbavila netuším co dělám. Prostě jen tak náhodně generuji řešení, abych vběhla do ještě větších průserů a udržela vaši napjatou pozornost. Oni si taky nevedou nejlíp. Teda vedou, každý jim stejně sežere všechno co vyblijou z úst. Stačí zmínka o čemkoli a každý se posadí na prdel a sklapne hubu, jako trouba ve sklepě Kevina MccAlistra. Island of lost souls od Blondie nakonec.... celý text
Konec hry
2020,
Daniel Cole
Vlk se vrátil. A jaký sebejistý návrat to byl. Velká osina v zadku, opět nakrkne každého zloducha, kamaráda, staré přátele, kolegy, neznámé lidi, známé, ty co se jen mihnou životem, chlápka za volantem taxíku… dokud neshnijí staré rány až skoro k zoufalé smrti, aby se mohly začít celit. Trochu víc sympatií si Vlček v posledním díle zaslouží za to, že nikomu v afektu nerozflákal ksicht na kaši a zapomínal permanentně jméno jen jedné osoby.... celý text
Loutkář
2018,
Daniel Cole
Člověka příběh zajímá tak moc, že si po nějaké době uvědomí, že neví co se stalo několik stránek předtím. Hlavně pokud se čtenář vrací k příběhu po pár hodinách. Čtenář se nebrodí jenom hektolitry krve, ale i apatickou empatií vůči postavám, které čtenáře absolutně nezajímají.... celý text