penthyn4419
přečtené 46
Xenocida
2002,
Orson Scott Card
Bál jsem se hodnocení, které čtenáři téhle knížce dávali. V mnohém je jejich kritika oprávněná, ale i tak dám plný počet. Tahle knížka není jako ty předchozí. Nemá napínavý příběh od začátku až do konce. Vlastně většina knížky s příběhem moc společného nemá. Vývoj postav? No, přinejmenším nepředvídatelný. To co mě na knížce tolik zaujalo je ta filosofická stránka. Otázky které si málo kdo z nás dnes klade, natož aby se na ně snažil odpovědět. Není to knížka na zabavení, ale na přemýšlení. P.S. Chtěl jse ubrat hvězdičku za to, že překladatel užil jiná jména pro prasečíky, kterým navíc říkal vepříci, ale to není chyba autora...... celý text
Hvězdná pěchota
2002,
Robert A. Heinlein
Ke knížce jsem se dlouho přemlouval, protože jsme se bál, že bude stejná, jako její filmová adaptace, která se mi mimochodem líbila, ale pouze jako film. Nakonec jsem se ke knížce přemluvil a udělal jsem dobře. Rozhodně není jako film. Pan Heinlein chtěl čtenářům představit svůj model společnosti, včetně odůvodnění, proč by zrovna tenhle systém fungoval. A pro ty, kteří nemají v lásce knížky, nad kterýma je třeba uvažovat, vytvořil autor velice autentický pohled na válku s brouky a hubeňoury z první ruky.... celý text
1984
2003,
George Orwell (p)
Když jsem se ke knížce dostal, tak trochu jsem očekával příběh o jedinci, který se postaví proti všemu, co považuje za morálně špatné (což vlastně v téhle knížce znamenalo celou společnost) a něčeho dost podobného jsem se i dočkal. Celou dobu šel z příběhu cítit takový jakoby náznak naděje, takže mě konec nasáklý porážkou, ze kterého vystupovala snad jen beznaděj docela vyděsil.... celý text
Marťanská kronika
2017,
Ray Bradbury (p)
Pan Bradbury se opravdu překonal. Klasické sci-fi minulého století, které se nám dneska zdá přitažené za vlasy tím, jak je vlastně nereálné, což je vlastně důvod, proč je mnozí z nás čtou. A přitom tak krásně a zároveň smutně líčí příběh o lidské nenasytnosti a schopnosti zničit vše krásné.... celý text
Stopařův průvodce Galaxií
2002,
Douglas Adams
Knížka je jedna velká parodie. Parodie asi tak na všechno. "Húlúvú je superinteligentní odstín modré barvy" "Pohon založený na principu nekonečné nepravděpodobnosti....byl objeven šťastnou náhodou..." "Když na souřadnice, jaké údajně měla mít Vújagigova planeta přiletěla jednoho dne výprava, objevila jen malý asteroid obývaný samotářským dědkem, který neustále prohlašoval, že nic není pravda, což se nakonec ukázalo jako lživé tvrzení."... celý text
Stalker
2010,
Arkadij Strugackij
Jsou knížky, které si zamiluju kvůli příběhu a jsou knížky, které si zamiluju kvůli myšlence. Pásmo, záhadné prostředí, jež si autoři vybrali pro svůj příběh, bylo natolik zajímavé a fascinující, že příběh, díky kterému jsem mohl do pásma alespoň trochu nahlédnout mě chytl, jako málokterý jiný. Ale kdyby měla knížka jen příběh (a prostředí), řekl bych o ní pouze tolik, že se výborně četla. Samotná myšlenka pikniku mi v hlavě utkvěla asi nejvíc. Co když je pásmo jen hromada odpadků, které nám tady nechala cizí rasa, natolik vyspělá, že jsme jim nestáli ani za pokus se s námi dorozumět?... celý text
Mariňáci
2000,
Robert Fabian
Knižka nestojí na žádné myšlence. Má za úkol zabavit a to se jí daří výborně. První půlkou knížky jsem se sice prokousával jen velmi obtížně (bylo to nezajímavé), ale zbytek byl prostě bomba.... celý text
Flotila Země
2005,
Patrick Zandl
Když jsem s knížkou začínal, nějak mi uniklo, že autorem je čech, ale tak nějak jsem na to vcelku rychle přišel sám. Patriotizmem a místy spíš naivními vizemi o obrovském úspěchu naší malé země se knížka jen hemží. Ale určitě to knížce nijak neuškodilo. Co se týče knížky samotné, tak ta se v podstatě točila jen kolem jedné velmi vyrovnané bitvy. Spousta strategie, pár příběhů jednotlivých účastníků a místy i trochu humoru. Moje jediná výtka by se týkala konce, který mi přišel možná trochu moc přitažený za vlasy. Ale i tak se jednalo o velice příjemnou zábavu.... celý text
Letka 307
2012,
Pavel Fritz
Čteno podruhé. Nejdřív jsem knížku přečetl na čtečce a doslova jsem se do ní zamiloval. To znamenalo, že jsem ji nutně potřeboval v tištěné podobě, tak jsem si ji pořídil a přečetl ještě jednou. Musím říct, že číst ji napodruhé byl možná dokonce i silnější zážitek, než napoprvé. (Taky podle toho vypadal ten komentář. :D) Knížka je nádherným vyobrazením vnitřního souboje hrdiny. Na jednu stranu cítí co by jeden z nejlepších pilotů zodpovědnost za životy nováčků a to jej nutí svádět náročnější a náročnější souboje v místech, které si lidská mysl nedokáže představit, natož je pochopit. Na straně druhé stojí důsledky těch soubojů, které svou náročností zatěžují mozek a když piloti zrovna nejsou napojení na svou stíhačku, musí pro změnu bojovat s halucinacemi. S každým další soubojem je poškození větší a větší. Na žádného z pilotů konec války nečeká. Kdo neumře v sedmé dimenzi, ten se stane cvičným terčem rakety při vzletu z letadlové lodi. A když má náhodou někdo talent pro létání a k tomu obrovskou dávku štěstí, tak jej doběhnou jeho vlastní halucinace. Jediné malinké mínus bych přiřknul autorovi za hlavního hrdinu, který si občas neuměl udělat svůj vlastní názor, snad aby to neznělo jako názor autora.... celý text
Zakuti v oceli
2016,
Miroslav Žamboch
,,Stroje by neměly zabíjet lidi" Knížce bych nedokázal vytknout asi nic. Výborně napsaný příběh, spousta technických detailů, zajímavé postavy a výborně zpracované téma postkapitalistického světa.... celý text
Leviatan se probouzí
2013,
James S. A. Corey
Ze začátku se mi dařilo docela těžce zabrat se do příběhu, ale pak jsem zjistil, ani nevím kdy, že už se od něj skoro nemůžu odtrhnout. Velice se mi líbilo autorovo vyobrazení možné budoucnosti lidské rasy a taky to, že autor nad věcmi opravdu přemýšlel, než je napsal nebo jim aspoň rozuměl. Docela chápu, že kdyby se snažil vše zakládat na tom, co o vesmíru zatím víme, nejspíš by knížka za moc nestála, takže autorovi ani nevytýkám tu protomolekulu, která mi přišla trochu přitažená za vlasy. A taky to přidalo do knihy jednu zajímavou myšlenku, se kterou jsem se již párkrát setkal a to konkrétně tuhle: Proč jsme ještě nenarazili na žádnou cizí civilizaci? Vytkl bych jedinou drobnost. Nevím kdo, jestli autor nebo překladatel, ale pletli si gravitaci a tíhové zrychlení, což mě osobně dost štvalo.... celý text
Blackout – Zítra bude pozdě
2017,
Marc Elsberg (p)
Nebyl to sice zrovna můj šálek kávy, ale i tak jsem si knihu, zvlášť díky dobré napsanému příběhu, originalitě a velmi realisticky vyobrazené možné katastrofě, docela oblíbil. Nejdříve jsem si myslel, že to bude vypadat jak akční film od Hollywoodu, kde hlavní hrdina předvede něco neuvěřitelného a zachrání úplně všechny, ale autor se rozhodl, že si s lidmi nebude brát servítky a snad i díky tomu to vypadalo tak reálně.... celý text
Ztracený obzor
1991,
James Hilton
Nevím, jestli to bylo tím, jak byla knížka napsaná nebo tím, že jsem se více méně dokázal ztotožnit s hlavním hrdinou Conwayem a nebo obojím, ale ta knížka ve mně zanechala něco víc, než jen obyčejnou vzpomínku, pravda, že velmi příjemnou. Zanechala ve mě spíš něco jako nový pohled na svět. Nový pohled na lidi kolem mě a na mě samého. Z téhle knížky jsem si nevzal jen to, co tam autor vložil, ale naučil jsem se i něco o mně samém. Už jsem přečetl spoustu knížek. Některé mi dokonce něco vzaly. Některé mi pro změnu nedaly nic, ale tahle mi toho dala hodně. Ale pozor! Její myšlenka je jen tak hluboká, jak hluboko jste ochotni do ní nahlédnout.... celý text
