PatrikDi PatrikDi přečtené 99

☰ menu

Rudý car - Stalin v čele Sovětského svazu 1924-1953

Rudý car - Stalin v čele Sovětského svazu 1924-1953 2016, Václav Veber
5 z 5

Kniha od historika Václava Vebera shrnuje důležité fakta o Stalinovi, jeho přátelích, odpůrcích režimu a rozebírá politiku, strategie sovětské mašinerie. Podle oficiálních dat je zřejmé, že k výstavbě průmyslu a přerodu celé země Stalin využil veškeré lidské síly v pracovních táborech. Je hrůzné číst o této době, ve které zahynulo na následky útlaku, perzekucí tisíce rodin sedláků, malorolníků, početné skupiny inteligence, důstojníků a dalších. Autor uvádí i citace ze zápisů schůzí a porad komunistických představitelů státu. Je vidět, že využil většiny dostupné literatury a archivních pramenů. Ukazuje pohled na nejnebezpečnějšího člověka, který kdy stanul v čele sovětského impéria.... celý text


A zemřeš ukamenováním

A zemřeš ukamenováním 2005, Safíja Husajní
5 z 5

Safíja Husajní Tungar Tudu, žena která málem byla ukamenovaná za cizoložství, neboť uvěřila lžím muže jménem Jakub, že si jí vezme. Otěhotněla, porodila zdravou holčičku Adamu avšak nebyla vdaná. Její mladší bratr Mohammed ji nahlásil za tento čin úřadům a kdyby se za ní nepostavila rodina, kdo víjak by její příběh dopadl. Za zproštění trestu a dosažení osvobozujícího verdiktu vděčí Safíja právníkovi Abdulkádirovi Imámovi Ibráhimovi a reportérovi BBC Sanimu Umarovi, který se postaral o zveřejnění jejího případu. Neúprosné náboženské právo Šarífa platící v muslimských zemí je přísné především vůči ženám, které jsou podřízené mužům. Safíja je obdivuhodná žena, bojovnice a autor knihy Raffaele Masto empatický člověk.... celý text


Zrada v Andělském Dvoře

Zrada v Andělském Dvoře 2012, Richard Sobotka
5 z 5

Spisovatel a autor faktů Richard Sobotík předvedl ve své knize dramatický a zároveň romantický příběh vesnického mládence z Beskyd Jaryna Baránka, kterému zemřeli oba rodiče a jehož si vzali na výchovu příbuzní. Jelikož kniha staví na historických událostech ale jména osob a místa jsou vymyšlená, postačí říct, že doba zrání mladého muže, kterému bylo na konci II. sv. války 19 let nebyla vůbec jednoduchá. Sobotík ukázal velmi malebný ráz Beskyd, vylíčil obyvatele horských vesnic, zrádce a německé okupanty. Myslím si, že je nezbytné připomínat dějiny naší země a houževnatost a sílu českých, moravských a slezských obyvatel, kteří se nezaprodali nacistům a pomáhali partyzánům a toužebně čekali na osvobození vlasti. Chtěl bych uctít památku všech, kteří zachynuli kvůli obraně české země a v těžkých chvílích se nevzdali a ukázali nepříteli českou hrdost a pýchu.... celý text


Tři svíce za budoucnost

Tři svíce za budoucnost 2012, Václav Cílek
5 z 5

Jste-li nadšenec vědecko-fantastické literatury, apokalyptické doby, domácí kutil, pěstitel zeleniny, inovátor, člověk všestraně nakloněný a vůbec, ten který rád přijímá nové myšlenky a nápady, je tato kniha určená přímo Vám. Hlavní autor a editor Václav Cílek ukázal čtenářům, že je velmi hloubavý a vzdělaný. Publikaci velmi jasně a přehledně představil uživatel Lector, souhlasím s ním. Zastavil bych se u jednoho tématu, kterému se věnuje hodně prostoru a tím je přežití v době po přírodní nebo civilizační katastrofě. Václav Cílek zařadil do knihy i svoji e-mailovu korespondenci. Jedna žena žijící s rodinou u města s vlastním zdrojem obživy (půda) se Cílka ptá, jaký má názor a informace, když dojde ke krizi společnosti a obyvatele měst začanou shánět jakýmkoli způsobem potravu. Jak zabránit cizím lidem, aby jim nevzali např. kozu. Cílek uvádí živelnou pohromu hurikánu Katrina v USA v srpnu 2005. Muž, který se zaopatřil potravinami a nezbytnými potřebami pro přežití pozval známé, kteří cestou přizvali další. Došlo nakonec na střelbu, protože lidé se cítili zahanbeni nepřipraveností na přírodní katastrofu. Myslím si, že je potřeba informace z knihy vzít na vědomí a z některých se ponaučit, protože nikdy nevíme, co se může stát. Moderní technologie je vrtkavá a někdy otupuje zručnost, mezilidské vztahy a soucit. Vzal jsem si infomace k svědomí a za sebe mohu říct, že je důležité se setkávat s příjemnými a pracovitými lidmi, kteří se starají i o druhé. Přeji hodně zdravíčka všem uživatelům v novém roce 2016.... celý text


Spálil jsem Adolfa Hitlera

Spálil jsem Adolfa Hitlera 2013, Erich Kempka
5 z 5

Erich Kempka, muž který byl osobním řidičem jednoho z nejrozporuplnějších mužů v dějinách lidstva, Adolfa Hitlera. Svoji profesi vykonával od roku 1932 až do konce války, smrti svého zaměstnavatele a šéfa v jedné osobě. Když jsem si přečetl název knihy, prvotní myšlenka byla, že Kempka opařil (spálil horkou vodou) A. Hitlera kávou nebo čajem, až po přečtení kapitoly, kde se zmiňuje, že se podílel na likvidaci mrtvoly vůdce, spálením mrtvoly vůdce a jeho manželky Evy Braunové, jsem pochopil, proč zvolil tak příznačný název své knihy. Kniha se velmi dobře čte, není zatížená o politiku, ideologii Třetí říše a autor se drží tématu.... celý text


Pečorlag

Pečorlag 1999, Štěpán Luťanský
5 z 5

Rusínský učitel Štěpán Luťanský v letech 1939 až 1942 strávil v sovětském zajetí, odpykával si trest, který nespáchal. Podle rozhodnutí lidového komisariátu překročil ilegálně sovětské hranice, ale popravdě byl ze zabraného polského území převezen do SSSR, kam chtěl utéct a bojovat proti nacismu. Nejprve ve věznici Stryj a Kirovograd byl vyslýchán jako špion s ostatními zadrženými a odsouzen na pět let. Odpykal si jen tři a to díky zformování československé jednotky v SSSR. Jeho strastiplný životní příběh se váže k pracovním táborům v Komiské republice u řeky Pečory, kde zakusil opravdové peklo. Byl vězněm, který odklízel porost a upravoval terén na stavbu železnice, maloval hesla pro pracovní tábory, kosil trávu a jako zdravotník se staral o zdraví spoluvězňů. Několikrát měl namále, mohl zemřít z velkého vysílení, tvrdých podmínek když byl zavřen na samotce bez světla, pořádného jídla a místa k spánku za velmi nízké teploty, uškrcen jiným zdravotníkem. Jeho trápení skončilo, když odešel z pracovního tábora a začal bojovat v čs. jednotce v Buzuluku. Zápisy Luťanského jsou velmi čtivé, přehledné a srozumitelné. Je obdivuhodné, kolik příkoří snesl a dokázal přežít brutální zacházení, které si neumím představit. Byl to obdivuhodný člověk.... celý text


Vladimír Brabec - Měl jsem štěstí

Vladimír Brabec - Měl jsem štěstí 2014, Jaromír Kazda
5 z 5

Známý herec, Vladimír Brabec ve své knize poodkrývá svá tajemství úspěchu a seznamuje čtenáře se svým životem, profesí a rodinou. Svůj podmanivý hlas propůjčil mnoha zahraničním hercům v seriálech a ve filmech. Český divák si Brabce bude nadále spojovat s životní rolí majora Zemana. I když byl seriál Českoslovenké televize natočený v 70. letech 20. století na objednávku Ústřední rady bezpečnosti a byl pod dobovou dikcí strany, může dnes nabídnout mnoho. Lví podíl na seriálu měl scénárista a režisér Jiří Sequens. Seriál je napínavý, dobře natočený, záživný a velmi kvalitní. V seriálu je protivníkem Zemana agent Bláha, kterého ztvárnil Radek Brzobohatý, ve skutečnosti tito dva byli přátelé. Herec na divadelních prknech prožil také mnoho úspěchů, představil se divákům velmi dobře v titulní roli Cyrana z Bergeracu. Ačkoli za svůj život dostal dva infarkty, přestál je s pomocí lékařů a rodiny, vrátil se ke své profesi a podle knihy byl aktivní do roku 2014.... celý text


Tajný život Usámy bin Ládina

Tajný život Usámy bin Ládina 2010, Jean Sasson
5 z 5

Jean Sasson, autorka knihy pronikla k tématu manželství a rodičovství s nejznámějším teroristou na planetě, Usamou bin Ládinem. Sestavila svoje dílo na základě vyprávění s jeho první manželkou Nadžawou, narozenou v Sýrii a jejím čtvrtým synem Umarem, který zdědil mnoho po své matce, vztah k lidem, míru a úcty ke všemu živému. Je to asi jediný možný zdroj, kdy čtenář může vidět Usamu nejen jako nejhledanějšího zločince ale i laskavého syna, otce, bratra. Ve svém životě dokázal mnoho, řídil firmy na stavbu silnic a budov v Saudské Arábii, stýkal se s králem této země, zúčastnil se rusko-afgánské války. Je velmi pozoruhodné, že v tomto konfliktu nejprve USA podporovala národy muslimů proti Rusům a poté začala bojovat proti těmto lidem, které vedl Usama bin Ladin a mnoho dalších, kteří se rozhodli pro teroristickou činnost, neboť USA vstopila do Saudské Arábie a soupeřila s Irákem. V některých pasážích se čtenář může ze srdce zasmát a to když Usama bin Ladin navštívil současně dvě manželky v jedné porodnici. Zdravotní sestra se podivovala nad tím, že muž odbíhal k jedné a druhé. Usama žil v jednom domě se čtyřmi manželkami, které se sžily a navzájem se ctily, velký vliv na to měl jejich manžel a první žena Nadžawa. Usama své manželky a potomky vychovával tvrdě aby uměli přežít, to když je vyvezl za město a přikázal k přespání na poušti ve vyhloubaných jámách, přikryté hlínou a pískem. Nejtvrdším oříškem bylo žít pro rodinu Usamy na afgánské hoře Tora Bora, kde obývali chatrče, jedli jednotvárnou stravu avšak měli volnost a hodně času na zábavu. Jsem rád, že Usama bin Ládin se ožinil s Nadžawou, svoji sestřenicí a splodil Umara, tito dva lidi kteří nejsou stoupenci krvavého džihádu (náboženské války) ale zastánci míru a laskavosti ke všem národům.... celý text


Pěšky napříč Evropou

Pěšky napříč Evropou 2006, Nicholas Crane
5 z 5

Nicolas Crane, spisovatel a dobrodruh, který se vydal na pěší pouť ze Španělska do Turecka. Jeho zachycení cesty je jedním slovem kouzelné, neboť zachytil slovem to co prožil a s kým se setkal. Na tomto místě je dobré uvést i vynikající překlad Blaženy Kukulišové. Rok po svatbě se rozhodl si projít evropské křestaňské a muslimské území. Jeho manželka Annabel Nicolase podporovala a několikrát z Londýna přiletěla a dovezla mu oblečení, batoh a důležitou součást pro jeho pouť - boty. Zchodil podle zápisu čtyři pohorky. Crane během své cesty spal ve stanu za krásné noční oblohy ale také za deště a vichru, zkusil také několik hotelů a ubytoven, úroveň se měnila, v jaké zemi se zrovna nacházel, bohužel východní země s poskytovanými službami byly na tom s ubytováním hůř než západní. Při svém putování nosil na zádech 9 až 12 kg batoh a to podle toho, kolik měl v něm zrovna jídla včetně oblečení, fotoaparátu a dalších drobností (deštník, léky). Z mnoha událostí, které Nicolase potkaly zmíním dvě, se odehrály v Rumunsku, v oblasti Transylvánie, se setkal ve vesnici Gyergyoszentmiklosu, kde jej místní obyvatelka Anna pozvala k sobě domů a naservírovala chutné koláče a její syn István, povoláním lesní dělník, jako jeho otec, vrátil 5 dolarů, které jim nechal za knihou. Poté se setkal s důlními inženýry Stefanem a Sorinem, kteří mu povyprávěli o údolí Jiu, kde kdysi žilo 40 000 horníků. Město Petrosani bylo jimi známé, v době kdy pouť vykonal, 1992-1993 bylo hornictví na útlumu ale úrazy horníků byly časté, ti kteří vyvázli i s doživotními následky mohli být šťastni, neboť byly časté závaly a chodby horníků byly velmi nebezpečné. 10 000 km za více než 500 dní, úctyhodný výkon, Nicolas Crane chodil, mluvil a prožíval plnými doušky přírodu a kulturu od tamních obyvatel.... celý text


Naboso - 50 důvodů, proč zout boty

Naboso - 50 důvodů, proč zout boty 2012, Daniel Howell
5 z 5

Lidská chůze je nejpřirozenější činnost, kterou každý z nás může denně provozovat. Daniel Howell k tomu přidává, že je zdravé chodit naboso a uvádí nesčetně mnoho důvodů, které vyvracejí společenské normy a mýty. Je neuvěřitelné, že právě chodidlo se skládá z 26 kostí a více než 30 svalů. V obchodech se společenskou a sportovní obuvi máme mnoho bot různých značek, tvarů ale většina enormně zatěžuje a deformuje lidskou nohu (nejhorší boty jsou s vysokým podpatkem) a potažmo má negativní vliv na kostru člověka. Je dobře, že v poslední době známé firmy, které vyrábějí obuv většinou v Číně hledí na zdraví spotřebitelů a přišly s botami, které jsou zdravější a kopírují tvar chodidla. Jsou sice drazší ale určitě stojí na zvážení, zda je koupit. Bohužel od ortopedů, kožních lékařů se člověk nedozví proč se mu stále potí noha anebo má problémy s kotníkem. Nerad bych zde propagoval lokality, kam si má návštěvník zajít, aby mohl chodit naboso ale pokud nemá rodiný dům nebo zahradu, je účelné si zajít (když nechceme chodit po betonu nebo trávě venku a máme strach, zda nešlápneme na ostrý předmět) do parku Zeměráj nedaleko Orlíku nad Vltavou, Starých Hamrů u Frýdku-Místku, Terezína v údolí v Nových Hradech, Jeseníku u Bezručova pramene a zahrady mateřské školy v Opavě v Havlíčkové ulici. Informace jsem převzal z časopisu Vlasta, který pokládám za nejkvalitnější ženský časopis, ze kterého se stále čtenář má co poučit.... celý text


Pěšky přes pampy a Kordillery, 1. díl, Argentinskými pampami

Pěšky přes pampy a Kordillery, 1. díl, Argentinskými pampami 1922, Kurt Faber
5 z 5

Kurt Faber, světoběžník, tulák a člověk mnoha zaměstnání popisuje putování po Argentině, jeho prožitky jsou o to výraznější, neboť v této zemi pracuje jako námezdní dělník, setkává se s různými lidmi od nejchudčích až po nejbohatší, těžce pracujícími indiány na poli až po bohatého bankéře Dona Francisca. Na nějaký čas mu dělají společnost tři muži, jak popisuje Faber: "jeden byl dánský strojník..., druhý dobrodružně vypadající Španěl... a třetí v tomto svazku byl holandský brach..." Železničnímu komisaři asi připadal Faber jako Rus neboť skupinka těchto revolucionářů uspořádala v rámci stoletého výročí v Buenos Aires generální stávku, během níž byl zabit ředitel policie, jindy byl pokládán průvodčím za bohatého Angličana, kterého zavedl ve vlaku do první třídy, avšak skoro neměl k zaplacení jízdného a pokuty za lístek a místo 42 a 1/2 pesů nakonec zaplatil jen 7 pesů. Kurt Faber byl velmi inteligentní, výmluvný a vynalézavý člověk.... celý text


Carabanchel – Poslední Brit v nejstrašnějším evropském vězení

Carabanchel – Poslední Brit v nejstrašnějším evropském vězení 2008, Christopher Chance
5 z 5

Christopher Chance, bývalý překupník drog, se po dopadení za pašování 1/2 tuny hašiše z Costa del Sol do Burgosu seznámil velmi dobře se španělským vězeňským systémem, jak líčí ve své knize, s trestnicí Carabanchel v roce 1998. Při vyšetřování jej surově zbili španělští tajní policisté a první dny a týdny v "potvoře" Carabanchelu se zotavoval. Protože ovládal bojová umění a jako Angličan měl v sobě čest a spravedlivé jednání vytvořil si svoji skupinku vězňů Mezclado, která snáz přečkala nástrahy ze strany spoluvězňů a dozorců. Naklonil si a spřátelil se s vlivnými lidmi Carabanchelu jako byl vedoucí dozorců don Rafael a vrchní správce don Pablo, jejichž jména a doporučení mu otevřela velmi dobré postavení v další věznici, po přemístění po uzavření Carabanchelu, La Moraleja. Tyto vlivné osoby a jeho přítel Kennedy mu umožnili často si volat mobilem manželce Susan, kterou se snažil podporovat finančně z vězení. Přivydělával si v opravně bot a při uklízení tělocvičny, kde také vyučoval bojové sporty, k jeho dobru patří, že si nikdy nepřipustil pedofily a vrahy dětí a žen. I ve věznici obchodoval ale jen s alkoholem díky donu Rafaelovi (rum a cola) a poté i při pronájmu televizorů na celách. Jeho příběh je plný násilí, potyček a rozepří ale přesto je v něm snaha po uvědomění si svých chyb a spravedlnosti pro sebe i další spoluvězně, kteří byli šikanováni ze strany španělských briket a dalších darebáků.... celý text


Muž, který se zřekl peněz a přežil

Muž, který se zřekl peněz a přežil 2014, Mark Boyle
5 z 5

Mark Boyle, zakladatel hnutí freeconomy dokázal přežít rok bez peněz a ve svém projektu pokračuje. Je vidět, že si promyslel jak zvládnout zprvu vypadající náročný úkol, který se stal jeho životní filozofií a inspirací pro ostatní příznivce. I když Mark Boyle o sobě tvrdí, že není až tak zručný a našli by se jiní kteří by dokázali lépe vynaložit svoji energii, provádět pracovní postupy, přesto je obdivuhodné čím si autor prošel a co zakusil na vlastní kůži. S čím Mark Boyle přišel není novinkou a je dobře, že uvádí příklady dalších lidí, kteří se vydali na tuto cestu jako je Heidemarie Schwermerová a Daniel Suelo. Otázka proč žít nebo nežít s penězi je nejzákladnější pro naší existenci. Prakticky vzato peníze mají jen hodnotu, když fungují ekonomiky států a dochází na trhu k směně výrobků a služeb prostřednictvím bankovek, mincí. Je to začarovaný kruh, lidé musí pracovat, aby získali jakožto podnikatelé nebo zaměstanci peníze, s vyššími nároky na životní podmínky, musíme stále více vyrábět a prodávat. Tento industriální vývoj se stále zvyšuje až dojde k jeho kolapsu, pokud si společnost neuvědomí, že škodí sobě a především prostředí. Protože mohu porovnat vztahy v rodině, kamarády a v občanském sdružení, je mi jasné, že lidé musí mít chuť změnit k lepšímu své okolí, které stojí a bude vždy stát na přátelství, upřímnosti a radosti. Přeji si, aby Mark Boyle a ostatní jeho přátele Francene, Fergus, Cai a mnozí další měli sílu rozdávat lásku a ponaučení jak si vážit druhého a nakládat s věcmi a potravinami, aby posloužili svému účelu. Oceňuji navrženou a zrealizovanou hostinu při zahájení jeho roku bez peněž a po jejím zvládnutí i koncert, které nestály ani peny, co je nejdůležitější, že lidé měli k sobě blíž než bychom si mohli představit, člověk bez domova a obchodník. Autorovo rozhodnutí z utržených peněz za knihu vytvořit fond komunity a zakoupit pozemek pro pěstování plodin a setkávání lidí stejné myšlenky, je inspirující.... celý text


Zima v Rusku

Zima v Rusku 2013, Josef Zima
5 z 5

Josef Zima byl rakousko-uherským vojákem a poté československým legionářem v Rusku. Jeho vojenské zážitky sepsané do deníku jsou cenným pramenem pro poznání tehdejší doby, politiky a cestování. Autor spolu s kamarádem Stanislavem Cejnarem byl zajat Rusy 2. července 1916 u vesnic Robbi a Svidnik u měst Kovel a Luck v Ruském Polsku (dnes Ukrajina). Bylo to jeho dobrovolné rozhodnutí, neboť si uvědomil, že válka je nesmyslná a sounáležitost cítí k všeslovanským národům. Po pomocných pracích na Ukrajině byl zařazen k 10. rotě 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova. Jeho pouť Ruskem až domů do vlasti v roce 1920 je neuvěřitelná, podobně jako příběh celé Legie na Rusi. Za připomenutí stojí, že Zima je dobrým vypravěčem svého osudu, je zajímavé uvést město Zlatoust, které je hranicí mezi Evropu a Sibiři a poté železniční stanici Borzja, kde končí území Sibiře. Nepřehlédnutelné je také plutí na lodi President Grant z Vladivostoku až do Terstu, během cesty bylo nespočet zastavení jako např. na ostrově Ceylon v přístavním městě Colombo, kde si prohlédl botanickou zahradu a místní muzeum, zhlédl různé indické předměty (kamennou sochu Budhy, nápisy vyryté v kamenných deskách, kostry slonů a velryby, drahokamy, indické zbraně, pušky a nože s rukojeťmi ze slonoviny a stříbra, na krásných nádobách z bronzu, stříbra a zlata zhlédl postavy původních obyvatel muže se šípem a žena, která drží zabitého zajíce, drahé obleky vyšívané zlatými nitkami). Zůčastnil se sportovní slavnosti v Colombu, kde se konala americká hra Base - Bal a lehkoateltické závody, okusil pivo a poté ananas, který si koupili domů mnoho československých vojáků. Možná jedno pozitivum měla válka a to uvědomění si svého českého národa a poznání cizích krajin a obyvatel.... celý text


Na druhý břeh

Na druhý břeh 2012, Jaroslav Novák Večerníček
5 z 5

Jaroslav Novák Večerníček, jedním slovem svérázný a tvrdohlavý muž, vystřídal několik zaměstnání, byl dělnickým pracovníkem v galvanovně - kaličem, pomocným hrobníkem, podnikatelem vajíček, vína, restauratérem, číšníkem a novinářem. Vychodil osm tříd a přestože má jen základní vzdělání, dosáhl pracovních pozic, které vykonávají vysokoškoláci, měl obrovskou chuť změnit sebe a svůj život. Podléhal opileckým pitkám, alkoholovým dýchánkům a zábavě s kumpány, díky nimž i vlastnímu "zamlženému" rozhodnutí ztratil manželku Marcelu, syny Jaroslava a Davida, ke kterým se po několika letech vrátil. Autor si uvědomuje promarněná léta a zpytovává svědomí. Druh autobiografického románu je odlišný od ostatních tím, že sebe uvádí ve třetí osobě a počátečním písmem V. Čtenář se prostřednictvím příběhu dozví neskutečně mnoho informací týkající se odporu proti tehdejšímu režimu a době po Sametové revoluci, která byla příznivá pro lidi, kteří měli široké lokty a měli svůj plán jak dosáhnout svého cíle.... celý text


Nezapomeň na zlé časy

Nezapomeň na zlé časy 2010, Günter Koschorrek
5 z 5

Gunter Koschorrek byl mladým mužem, když narukoval, přesto si uměl udržet zdravý rozum a rozlišit co je správné a špatné, taktéž nepodlehl tehdejší národně socialistické propagandě. Jakožto frontový voják bojoval především za národ a přátelství svých kamarádů. Koschorrek velmi věrohodně a záživně popisuje zážitky z boje proti nepříteli. Je těžké někoho odsoudit když neznáme jaký je člověk a má smýšlení. Autentický příběh oživují autorovy názory a city na něžné pohlaví jako na ukrajinskou dívku Katju, která spolu se svou matkou se starala o jeho skupinu u města Nikopole a Sudetskou Němku Jolandu z Mariánských Lázní, díky jejíž rad a pomoci se dostal po skončení války z amerického zajateckého tábora, když uvedl její adresu, kam se může vrátit. V průběhu války měl opravdu velké štěstí, jeho kamarádi umírali a Koschorrkovi se podařilo si zachránit život, přičítal to také svým lehkým zraněním, třikrát se dostal kvůli postřelení do lazaretu. Myslím si, že bylo i mnoho dalších odvážných a spravedlivých německých vojáků ale buď neměli možnost vydat své paměti, neměli schopnost lehce psát, chyběli jim dostatek peněz. Koschorrek stavěl na lidské neohroženosti ale také záchraně lidského života i když to byli nepřátelé, na italské frontě tak se svým kolegou neuposlechli rozkaz a místo zastřelení partyzánů je pustili na svobodu. Radost číst takovou knihu.... celý text


Vikštejn

Vikštejn 2004, Rostislav Vojkovský
5 z 5

Vikštejn, zřícenina hradu, která leží nedaleko města Vítkov. Ve středověku významný opěrný bod, kde se konaly pravděpodobně turnaje, obchodovalo a vyrábělo, v době válek místo sloužilo jako ochrana pro místní lid. Autor knihy Rostislav Vojkovský nám předložil velmi poutavé dílo, které se snadno čte nejen že je velmi krátké ale výstižné. Zjistíme dostatek informací o majitelích hradu, krajině, době a nynějším stavu. Pověsti vážící se k hradu potěší nejednoho milovníka krásných příběhů. Přiložené fotografie o nynějším stavu zřícenině a odborném popisu nám ukážou k čemu sloužila ta nebo ona zborcená zeď. Kresby hradu dodávají na historické a romantické půvabnosti. Jsem rád, že toto místo, zřícenina hradu i dnes, po staletích několikrát ročně ožívá, ať už jsou to prázdninové pobyty pro dědi, jarmarční trh anebo sjezd básníků. Velkou zásluhu na tom má místní spolek z Radkové-Dubové, tamější obec a dobrovolníci. Nerad bych na tomto místě propagoval uvedené akce ale musím vyzvednout činnost dobrosrdečných lidí.... celý text


Život mi vzal BAM - Deník strážce sibiřského gulagu

Život mi vzal BAM - Deník strážce sibiřského gulagu 2012, Ivan Čisťakov
5 z 5

Život mi vzal BAM (Bajkalsko-amurská magistrála) je výpověď jednoho strážce o ruských vězních, kteří v nelitostných podmínkách stavěli železnici. Názory a postřehy velitele čety Ivana Čisťakova jsou subjektivní zato velmi logické a snadno pochopitelné dané věci. Přestože v té době vykonával důležitou práci, musel zajišťovat chod svých skupin, jak podřízených strážců tak vězňů, dostávalo se mu ze strany nadřízených spíše kritizování a špatného hodnocení jeho činnosti. Jeho život na BAMu je velice tvrdý, neboť denně musel kontrolovat vězně, chodil desítky km za každého počasí, spal v domě, kde nebylo teplo a byl problém i s jídlem a především vodou, nemluvě o ošacení a osobních pomůckách. Nedílnou součástí jeho náplně bylo se smířit s častými útěky vězňů, na které nemohli střílet i když strážní nosili zbraně. V porovnání s vojákem Rudé armády, strážný měl nižší ohodnocení a horší vojenské postavení. Přečetl jsem si komentáře čtenářů a je pravda, že autor neměl v úmyslu publikovat svůj deník, který si psal každý den, proto jsou zde plno jmen kolegů strážců a může se stát, že čtenář se někdy v textu ztratí. Přesto hodnotím autenticitu díla a i když se prožitky Ivana Čisťakova opakují, vzpomínal na Moskvu, na divadlo, kino, plánoval že by chtěl jezdit na motocyklu, proletět se v aeroplánu, věděl co je jeho povinnost a jak se postavit k svěřeným úkolům. Během listování knihy jsem zjistil, že zapůjčenou knihu měl jeden čtenář, který autora kresebně ztvárnil. Myslím si, že jej inspiroval sám Čisťakov svými kresbami o přírodě a o mostu. Není bez zajímavosti se podívat na známou internetovou encyklopedii, zadat si slůvko BAM a v oficiálním odkazu na ruskou magistrálu se podívat na fotografie z vlaku na krajinu. Zatají se dech a člověk až tehdy uzná a pochopí tvrdý a pesimistický názor autora na službu na BAMu.... celý text


Angličtina (nejen) pro samouky + klíč

Angličtina (nejen) pro samouky + klíč 2011, Ludmila Kollmannová
5 z 5

Pokud se člověk chce vrhnout rovnýma nohama na anglický jazyk, měl by zvážit jakou by si rád koupil učebnici. Prozatím mohu srovnat jen s učebnicí Time to talk, která je spíše určená pro jazykové školy a mohu říct, že jsem rád za knihu Angličtina nejen pro samouky (rok 2005). Každý na to máme jiný názor. Respektuji předešlého uživatele. Po absolvování každé lekce se člověk cítí, že je blíž k angličtině a i když by si asi ne každý z nás sedl s rodilým mluvčím k šálku čaje a diskutoval nad svým životem, určitě by se s ním v základní komunikaci dorozuměl. Pro mne je radost se učit z této knihy. Pokud máte motivaci ať už kvůli školy, zaměstnání anebo jen tak pro svou zálibu, naučíte se ovládat angličtinu. Možná to zní jako z levné reklamy na elektrospotřebič nebo zdravoní pomůcku ale nevěřil bych předtím, že existuje tak dobrá kniha.... celý text


Hovory se spodinou

Hovory se spodinou 2013, Liao I-wu
5 z 5

Liao I-wu, autor knihy, který je znám v Číně jako básník, vypravěč a především bojovník za práva čínského lidu, odsouzený na 4 letou převýchovu kvůli protestu proti potlačení stávky studentů 4.června 1989 a sepsání básně. Výmluvně jeho život shrnula v doslovu Herta Mulerová. 25 čínských osudů, které jsou výpovědí opravdových lidských příběhů. Tito lidé, ať už zemřeli nebo ještě dnes žijí, měli velice těžké podmínky a setkali se s mnohými útrapami a podle svých možností a povahy se vyrovnali se svým osudem, buď si budovali kariéru a stoupali po stranických stupíncích anebo byli zavrženi a čekala je jen represe a ponižování. Je pravda, že čtenář někdy stěží pochopí rozhovor, protože si tuto dobu neprožil a ani nerozumí podmínkám v Číně. Oceňuji lehkost projevu autora a rozhovoru s konkrétním člověkem. V knize se dá velmi dobře rozeznat - láska, zármutek, boj, útlak a naděje.... celý text