Mozkovna
přečtené 146
Bouře a vzdor
2017,
Leigh Bardugo
Já bych hrozně ráda těch pět hvězd dala. Moc ráda je rozdávám. Ale furt nevím, jestli na to ty knihy stačí, nebo jestli mám tendenci je omlouvat kvůli tomu, že se jedná o stejný svět, ve kterém se odehrává Šest vran. Druhá kniha v sérii mě bavila možná o trošinku víc než ta první, možná proto, že už jsme znali všechny postavy a hezky se nám to začalo komplikovat. JENŽE... Navzdory hezkému začátku a hezkému, napínavému konci, knize vládne celkem nudný prostředek, kdy se vlastně vůbec nic neděje a přesto se toho děje hrozně moc. Chybělo mi tam asi víc akce, ne jen povídání o tom, jak šly porady, co se kde nepovedlo s Malem, jak se Temnyj dostával Alině pod kůži atd. Ke konci už jsem fakt četla jen z důvodu, že jsem očekávala nastávající akci (konečně!). Myslím, že kdyby se boj protáhl o pár stránek a akcí dál, asi už by mi trochu hráblo. Alina je... no, nevím. Taková zvláštní. Taková, že si jí furt nějak nemůžu oblíbit. Moc se v ní nevyznám. Chvíli byla zranitelná holka, co by nejradši utekla se svým milým na druhý konec světa, a v další vteřině to byla rozená vůdkyně, občas i trochu rozkazovačná mrcha. V jednu chvíli si nevěděla rady se životem u dvora a v druhé se chovala jako prvotřídní princezna, co vyrostla na zámku. Nějak mě asi moc... nebavila. Mal to samé. Vůbec jsem se v něm nevyznala. Chvíli se zdál rozumný, odvážný, za svojí životní lásku by dal život, a hned po první hádce se s ní rozcházel. Nějak jsem jim nežrala to, že "jsou oba úplně jiní a jejich životní úděly se neshodují". Možná, fakt možná, kdyby se opravdu milovali, nestálo by jim tohle v cestě. Obrovitánské plus přišlo v podobě Sturmhonda a Nikolaje. Ti knihu vytáhli o stupeň výš. Nebýt jich, unudila bych se k smrti. Rozhodně nejoblíbenější postavy, potom co se ten zlosyn Temnyj ukázal jako fakt temný a přestal být mým favoritem. Už v Šesti vranách se mi líbili a po seznámení s nimi mám ještě větší radost, že se tam objevili. Jdu na poslední díl, snad už konečně budu moct dát pět hvězd. Naneštěstí vím, jak to víceméně skončí, jelikož Prohnilé město plive spoilery o sto šest (no, asi je to i moje chyba, že jsem si vrány přečetla jako první). Tak doufejme, že to "mezi tím" bude stát za to a konečně se dočkám pořádné akce.... celý text
Světlo a stíny
2017,
Leigh Bardugo
Noo. Tak nějak nevím co říct. Četla jsem před knihou navazující sérii Šest vran, takže jsem měla tušení, co se v knize bude dít. Na druhou stranu, BOHUŽEL jsem četla Šest vran jako první, protože jsem si ten příběh nesmírně zamilovala, stejně tak i hlavní postavy, a do Griši jsem se tak pouštěla s pocitem, že to nejspíš už nic nepředčí. A taky že ne. Takhle, nebylo to špatné. Jen to nemělo takovou kvalitu jako nadcházející série. Postavy, snad kromě Ženi, jsem si tak nějak neměla šanci oblíbit, protože se to celé točilo jen kolem Aliny a na poznání ostatních nebyl vyhrazen takový prostor. Navíc mi přišlo, že se toho v knize ani tolik... neděje. Půlku knihy zabírá Alinin výcvik v paláci, pak najednou nastane zvrat a druhou půlku knihy se jen utíká a bojuje. Rozhodně mi přišlo, že by se to dalo ještě různě zamotat, prodloužit, neudělat to postavám tak snadné. Vztah mezi hlavními hrdiny mi přišel trochu uspěchaný a nucený, jako kdyby se celý život museli tvářit, že k sobě nic necítí, a pak jim dá najednou někdo zelenou a můžou se vrhnout jeden druhému do náruče. Těším se, co přinese plánovaný seriál od Netflixu. Má to být mix Griši a Šesti vran, takže počítám s tím, že se děje v obou knihách přinejmenším decentně změní. Rozhodně si přečtu i další knihy ze série Griša, nebylo to tak špatné, abych bych knihu zahodila a zařekla se, že už ani nechci vědět, co bude dál. Jen doufám, že to pokračování vytáhnou na pět hvězd, jinak by to byla škoda.... celý text
Prohnilé město
2018,
Leigh Bardugo
Myslím, že ještě lepší než první díl. CO TO SAKRA- taková horská dráha emocí. Byla jsem z toho jak na trní, v práci jsem nervozitou rozlévala kafe, protože mě zákazníci vždycky vyrušili v nějaké napínavé části a já se honem rychle chtěla vrátit zpátky do Ketterdamu. Šílená poklona autorce za vymýšlení všech zvratů v knize. Jasně že nepůjde všechno jak po másle, o čem by to pak bylo, ale je těžký dostat svoje hlavní postavy do průseru a ještě těžší dostat je z něj. Bylo mi jasný, že Kaz beztak vždycky vytáhne nějaký eso z rukávu, přesto jsem měla panický záchvaty, když byla hlavní parta zahnaná do kouta. Ve finále už to pak ale nebylo o tom "Dostanou se z toho?", ale spíš "Tak jak se z toho zase vylížou?" Měla jsem si nejdřív přečíst Grišu. Fakt že jo. Takových spoilerů! Mrzelo mě to snad ještě víc než co Kaz udělal v tý koupelně. Každopádně musím ale říct, že Kaz je borec. Frajer. Týpek. Boss. Každej tomu asi říká jinak, ale ta postava je skvělá, jeho genialita mě častokrát nechala sedět s otevřenou pusou. To, jak všechno do detailů vymyslel a promyslel, jak měl na každou situaci vymyšlená tři řešení, jak se ze všeho dokázal vylízat, to mě neskutečně bavilo. (Scénka z Bydla s Per Haskellem asi nejvíc.) A ještě jak se na konci choval přidrzle k Van Eckovi, no to už jsem šla fakt do kolen. Jasněěě, je to kruťas a zabiják a podvodník a kriminálník, ale sakra, fakt bych chtěla takovýho člověka znát, a ještě líp s ním kamarádit/mít ho na svý straně (jako kdybych se hrnula do toho být součástí gangu, haha, s mojí odvahou určitě). Zároveň se mi na knize líbí, jak není zaměřená jen na jednu hlavní postavu, nýbrž na 6. Každý měl svou minulost, problémy, které se neustále ozývaly a dožadovaly se rozhřešení. Jesper mě baví. Wylan je zlatíčko. Inej frajerka. Nina bohyně, ve který jsem se viděla, a Matthias hora svalů, kterou si nejde neoblíbit (pozor SPOILER: Fakt mě ale nakrklo, jak to s nim nakonec dopadlo. Přišlo mi to uspěchaný a naprosto zbytečný.). Všichni mi přirostli k srdci až podivným způsobem, tak si říkám "Sakryš, zas nebudu čtvrt roku přemýšlet nad ničím jiným". Jdu se mrknout na tu Grišu. Doufám, že si budu schopná i postavy v té sérii oblíbit, ale předem pochybuju, že se to Gaunerům vyrovná. Vrány si pamatují (-: P.S.: "Možná nemůžu pořádně chodit, ale aspoň neutíkám z boje." Mohla bych Kazovy citáty číst od rána do večera a furt by mi z nich mrazilo.... celý text
Šest vran
2017,
Leigh Bardugo
Tak to byla teda síla. Ze začátku jsem měla trochu strach, že se v knize budu ztrácet, jelikož mě vhodila do úplně nového a cizího světa plného podivných jmen, řečí a míst. Nicméně jsem ráda, že mi netrvalo dlouho se začíst a od čtvrtiny knihy jsem se už takřka nemohla odtrhnout. Hlavní postavy, přestože to byli kriminálníci a zločinci, mi přirostli k srdci a tajil se mi dech při napínavých scénách, kdy jim šlo o život. Kaz Brekker je opravdu srdcovka. Autorce se postavy velice povedly a stejně tak celý příběh včetně vloupání do Ledového paláce. Vždy, když čtu knihu, kde se odehraje nějaký podobný čin, přemýšlím, jak to autor psal. Člověk se přece běžně nevloupává do paláců, nepokrádá lidi na ulicích a podobně, tudíž je zřejmé, že provedla autorka skvělý výzkum. Zároveň si vždycky říkám, že když je hlavní postava vychytralá, pak vlastně musí být i autorka. Jen doufejme, že jí to padouchovské myšlení nezůstane i v normálu :-D Rozhodně všem, co mají rádi akci a vzrušení, knihu doporučuju. Je dechberoucí a plná zajímavých myšlenek. Přinutí vás zamyslet se nad způsobem, jakým žijete a jak se chováte k ostatním lidem. Závěr poukazoval na další díly, takže pokud jsou, sem s nimi! (Jestli bude i pokračování takováhle jízda, pak asi budu potřebovat trochu jurdy, abych to přežila.)... celý text
Prach
2016,
Hugh Howey
Tak vám povím, byla to jízda. Třetí díl série mě bavil o trochu víc než ten předchozí, ale asi jsem četla hodně kvůli tomu, že jsem už konečně chtěla vědět, jak to skončí. Líbilo se mi, že se autor nebál postavám pěkně ztížit situaci a že všechno bylo možné - jakákoliv postava mohla kdykoliv umřít. V jakékoliv chvíli mohl přijít nečekaný zvrat. V momentě, kdy jste si mysleli, že už to chápete, se objevilo něco nového, nějaké nové tvrzení, nové důkazy, které tomu všemu z ničeho nic daly opravdový smysl a vy si pak říkáte "No jo, to dává smysl". Juliette jakožto hlavní postava se mi moc líbila, stejně tak Sólo, Donald, Elise, Charlotte a ostatní. Všechno v téhle knize do sebe zapadalo, bylo to uvěřitelné a strašidelně reálné, trochu jako předzvěst. Je smutné si představit, že se něco podobného mohlo stát i nám. Co my víme, na čem vláda teď dělá. Jen doufám, že se v našich řadách najdou stejně odvážní a svéhlaví lidé jako v tomhle příběhu. Knihy asi znovu číst nebudu, protože mi přišly hrozně dlouhé (a to jsem zvyklá číst bichle), ale na příběh ráda budu vzpomínat a mohu doporučit. Četla jsem, že má snad vyjít i filmové nebo seriálové zpracování, což by bylo úžasné. Jinak ještě poznámka na konec, musím říct, že mě ti pobožní fakt začínali hrozně štvát :-D... celý text
Turnus
2015,
Hugh Howey
Kniha je rozdělena do tří částí. Ta první mě bavila, bylo to o tom, co vůbec vedlo k tomu, že se lidé ocitili v silech, a bylo to poměrně hrůzu nahánějící, jelikož k tomu sami nemáme daleko. Prostřední část mě bavila asi neméně, ale byla nutná, abych pochopila, co se všechno stalo, co vedlo k událostem ve třetí části a první knize, takže jsem ji taky tak nějak přetrpěla. Už jsem ale pomalu ztrácela naději, že se dozvím, jak to se silem 18 bylo dál. No, sice jsem se to ani tak nedozvěděla (zatím), ale bylo zábavné a zajímavé vidět ty události z pohledu druhé strany. Příběh Sóla mě bavil asi nejvíce, protože už jsem ho znala z první knihy. Mrazilo mě z toho, co si musel všechno vytrpět. Moc se těším na další díl abych zjistila, jak to celé dopadne. Právě teď nedokážu určit, jestli to bude happyend nebo ne. Kniha se táhne o maličko víc než ta první, ale stojí to za to.... celý text
Renegáti
2018,
Marissa Meyer
Jelikož jsem velký fanoušek Měsíčních kronik, byla jsem hrozně natěšená na další knihu od stejné autorky. Rozhodně nezklamala! Zezačátku jsem moc nevěděla o co jde, neměla jsem tušení o čem příběh je, ale téměř od začátku mě děj pohltil a jak jsem se tak rychle blížila ke konci knihy, přála jsem si víc a víc aby nikdy neskončila. Líbilo se mi, že autorka dávala prostor oběma stranám (Renegátům i Anarchistům), aby se hájily. Sama jsem chvílemi byla na rozpacích, jakému týmu fandit. Uvidíme, jak to bude dál. Zatím tedy nejsem ani pro jedno, nejvíce se mi líbí myšlenkové pochody Novy, které jde především o to, aby všichni byli svobodní a aby se měli dobře. Postava Adriana se mi taky líbí, i když mi občas přijde trochu bláhový a na svět kouká přes růžové brýle. Každopádně jeho superschopnost se mi (jako malířce) moc líbí! Celkově se mi hrozně líbila rozmanitost superschopností všech postav, od krvácení rubínů po Maxovu schopnost, kterou nechci vyzradit budoucím čtenářům (Maxe jsem si mimoto taky hodně oblíbila). Honey mi hodně připomínala Queenie z Fantastických zvířat, a Phobia mi teda naháněl husí kůží i přestože měl v knize tak málo prostoru. Vypadá to, že si autorka libuje v líčení budoucnosti, ve které technika hraje velkou roli, a že k ní zatím všechny hlavní hrdinky měly sklon (Nova, Cinder...). Svět superhrdinů je sice od bydlení na Měsíci poměrně odlišný, ale přesto se to autorce moc povedlo. Jestli se chystá další díl, jen sem s ním! Nemůžu se dočkat, jak to bude pokračovat. (OBSAHUJE SPOILER... ne tak velký, ale přeci jenom: přišlo mi hrozně super, jak k sobě měli Adrian a Nova blízko, ale zároveň se Sentinel a Nightmare chtěli navzájem dopadnout, odhalit a možná i zabít. Jednoznačně super zápletka!)... celý text
První
2015,
Kiera Cass
Série Selekce si mě jednoznačně získala, hlavní postavy mi přirostly k srdci (i některé, o kterých bych to napoprvé neřekla), děj jsem doslova hltala a nemohla jsem se dočkat, jak to celé skončí. Nicméně to már mušek mělo, jako například právě konec. Přišlo mi to hrozně narychlo ukončené, navíc Amerika celou sérii N-E-U-S-T-Á-L-E mění názory a to mě docela štvalo :D ale nic to neměnilo na tom, že jsem si jí opravdu oblíbila a od začátku jsem jí fandila. Team Maxon jsem byla už do doby, co se Aspen objevil poprvé v paláci, a nakonec se z něj vyklubal taky pěknej, inteligentní a citlivej kluk. Jeho názory jsem měla ráda, nepřišel mi nijak přehnaný, přirozeně vystupoval a určitě z něj bude dobrý král. Série jako taková se opravdu moc líbila, svižné tempo, příjemné postavy, spád, přátelství, láska... Jen mě mrzelo, že některé věci nebyly moc dotaženy do konce (například jsem čekala, že tam toho s rebely bude víc a doufala jsem, že se Amerika nebude rozhodovat jen mezi Aspenem a Maxonem, ale taky podřízením a možností udělat změnu v zemi, kterou miluje.) SPOILERY!! No to si snad děláte srandu, že mi zabijete minimálně tři oblíbený postavy? -_-... celý text
