Monique201
přečtené 208
Koncept kontinua
2007,
Jean Liedloff
Základní myšlenka je podle mě fajn. Noste svoje děti, nenechávejte je vyplakat. S tím naprosto souhlasím. Na co ale psát knihu o dvou větách, že. Autorka vychází z praktik jihoamerického kmene, který je blíže k původnímu stylu života člověka. Některé postřehy jsou fajn a je dost možné, že to, co vidíme jako pokrok, nemusí být nutně pokrokem pro naše děti, vztahy a pocit uspokojení. Ale démonizovat západní způsob života a dělat z nás naprosto deprivované jedince, to už je snad pobláznění autorky, povrchní vidění našeho života a nebo dobrý tah, jak prodat knihu co nejvíce lidem a říct jim, že za jejich podělaný životy můžou rodiče, co je vozili v kočárku. Beru to tak, že kniha byla napsána v 70. letech, kdy u nás u kontaktním a respektujícím rodičovství nebyla ani řeč - v tomto směru musela být i v USA docela převratná. U nás je (alespoň v mé bublině) populární v posledních letech, kdy už ale máme (pro ty, co mají touhu něco o rodičovství číst) daleko lepší alternativy (třeba AHA rodičovství nebo klidně i starší Kontaktní rodičovství od Dr. Searse), ve kterých se díky bohu nedočtete, že matka "přivodí" svou výchovou miminku homosexualitu a podobné žvásty. Nejraději bych knihu podrobila detailnějšímu zkoumání a konfrontovala s nejnovějšími studiemi, ale na to bohužel nemám čas. Moje mimino, ač tráví hodně času v šátku, bohužel není tak úžasně klidné a hlavně s příjemným svalovým tonem, jako ty Yecuanské (tvl má ta ženská vůbec děcka nebo vychovala jen mravenečníka a opičku?), že na to nemám bohužel čas a knihu jsem dočetla jen ze zvědavosti a jako super námět k diskuzi.... celý text
