ludek7426
přečtené 202
Poslední den stvoření
1989,
Wolfgang Jeschke
Naprosto úžasná kniha, jedna z nejlepších o cestování v čase. Hluboce na mně zapůsobila kdysi dávno, když u nás vyšla, a nic ze svého kouzla časem neztratila. Spíše naopak. Když se mocní tohoto světa rozhodnou pootočit kolem dějin do jiného směru, nemůže to dopadnou dobře. Tady je krásně popsaná drtivá tíha času a věků ležící na nešťastných hrdinech této knihy. Jejich životy i celá realita jsou rozbity a vykolejeny do spousty paralelních dějin. Osobně si myslím že se autor moc dobře vyhnul zbytečnému rozvádění a popisování světa v minulosti. Takhle dovedl příběh a naše hrdiny až k závěru. A závěr - smutný, smířený a přece s náznakem naděje, je nejlepším možným zakončením této skvělé knihy.... celý text
Summa technologiae
1995,
Stanisław Lem
Pro příznivce a čtenáře Lema rozhodně doporučuji, najdeme zde spoustu myšlenek a nápadů které rozvinul ve svých románech a povídkách. Nemožnost kontaktu, mlčící vesmír, hranice mezi živým a umělým, myslícím a "naprogramovaným". Tvoření celých světů a vesmírů... A spousta dalších problémů,etických a morálních, které přináší nebo teprve přinesou technologie a věda. Celá kniha je slovy autora takový kompas při naší plavbě mezi propastmi vědění a hlouposti..... Ať už se Lemovy předpovědi budoucnosti vyplní nebo ne, je to fascinující čtení. "Technologie ulehčující život se stala nástrojem jeho zbídačování, protože prostředky masové informace se z poslušného šiřitele duchovních statků staly zdrojem kulturních zmetků." Ale když čtu vaše knihy pane Leme, mám pocit že to není tak zlé, že je tady naděje........ celý text
Město zaslíbených
1998,
Arkadij Strugackij
Kdo dobře zná "své" Strugacké a má je načtené, bude hned od začátku vědět že je doma. Doma ve zvláštním světě Experimentu. Svět a město v něm jsou podivné a cizí, ale lidé které tady potkáte, vám budou důvěrně známí. Od obyčejných domovníků a popelářů, přes vyšetřovatele a policisty až po poradce a diktátory. Mimochodem město muselo pro autory vždy představovat velký symbol. Při pasážích putování expedice opuštěným předměstím jsem se najednou ocitnul v jiné knize od Strugackých. Brouk v mraveništi a planeta Pandora. Kdo četl určitě ví o čem mluvím. Velmi působivé, až mrazivé. A jako je tomu u Strugackých zvykem, budete mít během čtení spoustu otázek. Ale odpovědi na ně nedostanete. Až na konci putování tímto kruhem pekla narazíte sami na sebe, zjistíte že odpovědi si každý nese v sobě, celou dobu.... celý text
Slepozrakost
2011,
Peter Watts
Temné a mrazivé jsou hlubiny vesmíru, a mnohem temnější jsou lidské mysli pod lhostejnými hvězdami. Všeho se mi dostalo dosytosti v této naprosto skvělé knize. Hned poputuje na poličku k mým oblíbencům. Něco z Clarkova setkání s Rámou, tajemné zkoumání cizího artefaktu. Děsivá a mrazivá atmosféra sestupů do nitra Rorschachu, jako vystřižená z obrazů H. R. Gigera. Nelidští a naprosto cizí mimozemšťané, musel jsem myslet na Stanislava Lema a jeho Solaris. A hrdinové celého příběhu, lidé, na kterých toho už moc lidského není. Alespoň na první pohled. Tady zase musím myslet na Gibsonova Neuromancera. A čím dále jsem četl, tím více bylo jasné , že za ohromujícím gejzírem nápadů a děje, který se dotýká všeho od biologie až po kvantovou fyziku, se pořád skrývá člověk, jeho nitro a ta neodbytná otázka - kdo jsme? Jsou lidé ti co se uzavřou do virtuální reality, do nějakého "Nebe", nebo ti co se vzdají všeho aby mohli jít dál? Je tady toho k přemýšlení opravdu hodně, a vím že se ke knize budu často vracet. Slepozrakost mně prostě dostala, a jsem moc rád že se to stalo.... celý text
Trhlina
2017,
Jozef Karika
Nejhorší je hrůza z obyčejných věcí..... Velice silná kniha, úplně mně to dostalo. A samozřejmě nemá žádný smysl pátrat po tom, zda je to vše pravda. Tento příběh je tak silný právě díky tajemství. Sneste všechny důkazy že se to nestalo, vše racionálně vysvětlete... ale proč vlastně? Takhle je to skvělý a mrazivý příběh. Při scénách bloudění v lese a vlastně při celém závěru jsem měl pořád v mysli povídku Roberta Holdstocka Les kostí.... "Zdá se, že nejsem úplně doma. Jsem z toho zmatený. Možné že Wynne-Jones bude znát odpověď. Musím se znovu vrátit do Svatyně. Všechno vypadá, jak má, ale není to v pořádku. Nejsem tak úplně doma." Smekám před autorem, že tohle téma zpracoval tak úžasně a po svém. A jsem moc rád že jsem na Slovensku našel autora, ke kterému se určitě budu často vracet. Jen se bojím, že až budu příště spát pod širákem v Rychlebských horách nebo Jeseníkách, budou mne myšlenky na Tríbeč neodbytně vrtat v hlavě....... celý text
