LucyEcstasy
přečtené 291
Zahrada mrtvých duší
2022,
Lukáš Boček
Zahrada mrtvých duší - Lukáš Boček Kniha roku 2023? Dost možná ano. Tento příběh je vyprávěn z několika pohledů - dvou dospělých, kteří vzpomínají na dětství. Zároveň se tu objevují střípky z deníku jejich otce. Tato rodina má totiž jedno velké tajemství. Marek je tak trochu podivín, který je až emočně chladný. Což se ani nedivím, protože celá jejich rodina postrádala jakýsi cit. Marek po smrti otce začne vzpomínat na svou sestru Šárku, která nepřišla na otcův pohřeb. Vše vyvrcholí dopisem, který mu je předán a on se pouští do hledání minulosti a Šárky zároveň. Knihu jsem četla v rámci společného čtení, ale nevydržela jsem denní rozdělení a knihu přečetla rychlostí blesku. Autor se umí bravurně ponořit do mysli postav a dokáže je popsat tak, že prožíváte celou knihu s každým, kdo zrovna příběh vypráví. Již na začátku je čtenáři jasné o co v této knize půjde, nicméně nemáte ponětí o detailech, protože každou stránkou se vaše konkrétní teorie boří. Tady má u mne autor další plus. Takhle motat hlavu a udržovat napětí neumí každý. Kniha je obecně zaměřena na budování atmosféry a psychologii postav a to jsem si neskutečně užívala. Mátla mne, rozesmívala, málem i ukápla slza. Jednoduše mne kniha rozložila. Tohle si chcete přečíst. Konec knihy se mnou otřásl a celkově se mi kniha dostala hluboko pod kůži. Nečekala jsem, že rozuzlení bude až takové. Neuvěřitelné, překvapivé, šokující. Kniha dodnes ve mne zanechala stopu a věřím, že na ni budu dlouho myslet. Smekám nad takovýmto skvostem a jsem ráda, že se tato kniha vydala. Je to pro mne čest mít ji přečtenou. Nemám knize co vytknout. Vlastně možná jednu věc. Zajímala by mne více postava matky, která byla bez citu a obecně bez zájmu ke všemu, kromě její zahrady. Zajímalo by mne, co za tím stojí. Třešničkou na dortu je potom graficky vyvedená obálka a netradiční modré písmo uvnitř knihy. Hodnotím 5/5⭐️... celý text
Ďáblův hřbet
2022,
Honza Vojtíšek
Ďáblův hřbet - Honza Vojtíšek & Ivan Kučera Kniha nás zavede do 13. století, kdy se ocitneme v lesích nedaleko Ďáblova hřbetu. Sledujeme skupinu lidí při vytváření nové osady. Jenže o zdejších lesích kolují pověry a brzy skupina zjistí, že v lesích nejsou sami. Sledujeme tu dvě linky, které se později propojí. Jako první poznáváme Na a její zásadní zvrat v životě a její život po oné události. Druhou linkou je pak samotná cesta lidí do lesů a budování osady. Mně samotné se více zamlouvala linka, která byla spjata s Na. Druhá linka se mnohdy táhla. Nicméně chápu, že pro úplnost příběhu, to takto muselo být. Na je statečná, empatická, silná, samostatná žena, se kterou se život nepáře. O to víc mne fascinovalo, jak se se svým osudem poprala. Co se týče osadníků, tak jsem se zpočátku bála množství postav. Nicméně jsem byla mile překvapena, že jsem se v nich neztrácela. Žádná ale nebyla nijak výrazná natolik, že bych ji vyzdvihla jako další hlavní postavu, ale oceňuji, že složení osady bylo rozmanité a autoři nevynechali žádnou věkovou skupinu. Co musím pochválit, tak je popis prostředí. To se autorům podařilo a člověk měl pocit, že je na místě se všemi postavami. Kniha se místy četla skvěle, ale občas jsem se musela nutit do čtení. Úplně mne nebavila denní rutina obyvatel osady. Fantasticky bylo ale popsáno, co zlého se v lese skrývá. A konec byl brilantní. Krvavé zakončení dalo příběhu šťávu. Na závěr bych chtěla podotknout, že se asi už nikdy nepodívám na kozly stejným pohledem jako před knihou. Knihu jsem četla ve společném čtení a musím přiznat, že to bylo jedno z nejlepších, které jsem zažila. Knihu bych zařadila do škatulky “nenadchne ani neurazí”. Hodnotím 3,5/5⭐️... celý text
Písně pouličního metaře
2022,
Dustin LaValley
Písně pouličního metaře - Dustin LaValley Tato kniha v sobě ukrývá tři originální novely, od kterých se nemůžete odtrhnout. Jsou psané čtivě a autor má velkou fantazii. Zároveň to ale není kniha, která ve vás probudí mrazení skrze děj a prostředí. Kniha je postavena především na tom, že má čtenáře šokovat a myslím si, že pokud nejste otrlí čtenáři, tak se vám sem tam může udělat i nevolno. Minimálně tak mi to popsal partnerův kamarád. Cituji: “...a když jsme u toho, blbě mi bylo u Dustina LaValley, což se mi ještě nestalo a děkuji ti za to ” - Nemáš za co. Pojďme se blíže podívat na jednotlivé povídky. Hned na začátku se ocitneme v novele Spinner, která pojednává o vrahovi, kterému se povede utéci při převozu. Pomůže mu v tom jeho partnerka a společnice Lucy. Sledujeme několik linek - vraha s Lucy; policistů, kteří se je snaží chytit a staršího páru. Samozřejmě náš vrah za sebou zanechá pár mrtvol. Nicméně nemá štěstí a sledujeme jeho potíže při prchání. Řekla bych, že v této novele je nejvíce zvrácená chvíle za celou knihu. Opět budu citovat známého: “První povídka mi dala zabrat, ve chvíli kdy už to pro mne zašlo příliš daleko zašel Norman ještě dál .” aneb i staříci mají svá tajemství. Druhou novelou je Jako vzít dítěti bonbon. Za mne je tato novela nejslabší, ale i přesto ji nic neubírá na čtivosti. Střetnou se tu tři lidé. Dva lupiči a muž, který zabil svou ženu. Náš lupičský pár má ale toho dne smůlu, protože si vybrali špatného muže. Shoda jmen a vše se obrátí vzhůru nohama. Kniha končí novelou O(d)zbrojení, která je typickou vyvražďovačku, kde teče mnoho krve. Čtyřicet lidí je rozděleno do týmů a uzavřeno v obchodním domě. Za úkol dostanou přežít tuto děsivou hru, kdy se mají vzájemně všichni pozabíjet. Má to jeden háček. Zbraně si mohou vybrat jen dle oddělení, ve kterém se nacházejí. Pokud hledáte nenáročný horor, který přečtěte za jeden den a nevadí vám zvrácenosti, pak je tato kniha přesně pro vás. Já ji hodnotím 5/5⭐️... celý text
