LenkaCechova
přečtené 109
Tess z d'Urbervillů
1956,
Thomas Hardy
Ach, tolik pocitů a zamyšlení, co od knihy obdržíte. Je to skvělé dílo. Pan Hardy je opravdu “pan spisovatel.
Neviditelné kořeny
2023,
Hynek Čapka
Popis historie Zlína byl bezva, zaujalo mě, že vnuk Huga Vavrečky byl Václav Havel. Ale románový příběh byl pro mě moc strojený, přeslazený, příliš dokonalý. Neumím přesně popsat, co mi na knize vadilo, chyběla jí prostě ta “jiskra. Hlavní hrdinové se chovali tak hezky a dokonale, vůbec jsem k žádné postavě nepřilnula, byli bohužel příliš vyumělkovaní.... celý text
Sto roků samoty
2006,
Gabriel García Márquez
Knihu jsem četla poměrně dlouho, asi 2 měsíce. První půlka se mi četla obtížněji, zato ta druhá mě neuvěřitelně vtáhla a já si říkala, co se to tu všechno děje?? Magický realismus v krásné podobě. Lepší než u současného Dědictví od Miguel Bonnefoy, která je také psaná o rodokmeni jedné rodiny, ale pocit po přečtení není zdaleka tak hluboký jako u Márqueze. Litovala jsem, že jsem si nepsala od začátku rodokmen, je opravdu rozvětvený a jména Aureliánů a Arcadiů se dědí po tolika pokoleních, že jsem se někdy ztrácela. Je to typ knihy, o které po přečtení delší dobu přemýšlíte a kterou si přečtu znovu.... celý text
Řeka, která teče pozpátku
2016,
Jean-Claude Mourlevat
Pro mě zatím nejkrásnější dětská kniha. Nádherně napsaná, opravdu vás chytne za srdce, a těch dobrodružství, co se tam odehrává. Je určitě impulsem ke čtení u dětí 10+, doporučuji. “Mám teď několik pokladů: dopis od svých adoptivních rodičů, buzolu od Jorima, pěnkavu od tatínka, voňavku od Pepigomy, prstýnek od Alizée. Ty jsi, Tomku, můj živý poklad. Proto jsem ti vyprávěla, tobě a nikomu jinému, svůj dlouhý příběh. Teď, jak jsem slíbila, už budu mlčet. Příběh skončil. Víc už není co říct. Ale napíšu ještě poslední slovo, já, která tak ráda mluvím, vyberu nejkrásnější slovo ze všech. Naučila jsem se ho v poušti. To slovo zní “ticho. “... celý text
