knihomolka111 knihomolka111 přečtené 147

☰ menu

Gazely

Gazely 2023, Patrik Hartl
2 z 5

Pro mě tedy byla knížka zklamáním a mám podobný pocit i z předchozích knih Patrika Hartla. Budu si muset znovu přečíst nějakou knížku z doby, kdy začínal, a která se mi tenkrát líbila. Jen tak pro zajímavost, zda by se mi i dnes líbila stejně. Opravdu poselstvím celého příběhu bylo to, že když je člověk nespokojený nebo nešťastný se svým současným životem, když měl sny a cíle, které se mu ještě nepodařilo splnit (a pořád není tolik starý na to, aby to úplně vzdal), má si prostě uvědomit, že je to realita, že může být klidně i hůř, že jsou to maličkosti a vsugerovat si, že je to vlastně všechno krásné, báječné a že je šťastný? Jako pardon, ale tohle opravdu ne. Děkujeme Patriku, že jste se tak skvěle vžil do ženských postav (na tom stála celá propagace knihy, o ničem jiném se v souvislosti s touto knihou nemluvilo, jen jak je to fascinující, že muž píše z pohledu žen), a že jste nám sdělil, že je lepší, když se v životě nic zásadního nemění. Nemůžu si pomoct a musím napsat i jednu myšlenku, kterou jsem měla v hlavě při celém čtení knihy. A to, jak je Patrik Hartl milovaný a Radka Třeštíková nenáviděná. Přitom oba píší dost podobně a o stejných tématech. S poslední Třeštíkovou se pojily titulky jako vulgární, sprostá, dno, nevkus... zatímco Hartl je bůh, protože píše jako žena. V obou knihách se řeší vztahy, sex, nevěra a najdeme v nich i stejný počet sexuálních pomůcek. V čem je jediný rozdíl? Osobní životy spisovatelů a jejich sociální sítě. Pokrytectví společnosti. Je mi smutno z toho, že osoba a osobní život spisovatele se tak extrémně promítá do hodnocení jeho práce.... celý text


InTyMně

InTyMně 2019, Markéta Lukášková
5 z 5

Knížka je napěchovaná vzpomínkami autorky a je jich opravdu hodně a jsou v rychlém sledu. Na někoho to může být moc, ale mě to vůbec nevadilo. No upřímně, asi to bylo i proto, že mám Markétu jako autorku moc ráda a mám naposlouchané oba její podcasty. Dokonce jsem několik historek z knihy slyšela uz dříve právě v nich. Její styl mi sedí jak v psaném tak v mluveném projevu. A vzhledem k tomu, že jsem knížku četla v době, kdy každý týden poslouchám nové díly podcastů, tak jsem měla občas pocit, že slyším vyprávět přímo jí. Byla to nostalgická knížka a spousta jejích vzpomínek mi připomněla moje vlastní (prvni telefony, začátky internetu atd.), pozdější kapitoly více ze současnosti zase byly trochu o něčem jiném a cením, že to bylo napsané opravdu otevřeně. Téma psychického zdraví a úzkostí je i v předchozích knihách, ale tady je to autobiogafické. Je to autentická knížka, autorka si na nic nehraje, je to upřímné. Moc mě to bavilo, dávám pět hvězdiček, ale vím, že jsem hodně ovlivněná i jinou autorčinou tvorbou, a že kdybych jí vůbec neznala, nedávalo by mi to celé takový smysl (resp. nepočetla bych si tolik mezi řádky) a dala bych asi o hvězdičku méně.... celý text