_Knihomolka_ přečtené 195

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Zatím asi nejslabší dílo od Mornštajnové. Příběh byl tentokrát méně rozvinutý, převážně pochmurný (takový je ale život, takže autorce, která se zaměřuje zejména na vývojové rodinné ságy, nemůžu nic zazlívat), vyzařovala z něj negativní atmosféra, ale na informace týkající se komunismu a normalizace byl poměrně bohatý. Objektivně ho proto považuji za hezké počtení.... celý text

Půlnoční knihovna 2022, Matt Haig

Půlnoční knihovna není kniha, ke které bych se ještě někdy vrátila nebo vyhledávala podobný žánr. Není sice úplně k zahození, ale přece jí k dokonalosti něco chybělo. Námět a myšlenka celého příběhu je velmi zajímavá a inspirativní (myslím, že převážně všichni, kteří ji četli, si z ní leccos odnesli), ale s hlavní hrdinkou jsme si zkrátka nesedly a navíc se děj více méně táhl. Nicméně zřejmě chápu, co většinu čtenářů na tomto románu fascinuje, ale za mě se kolem knihy dělá moc velké haló.... celý text

Ukrajina na dosah: Kronika války v mozaice lidských příběhů 2022, Irina Korotyč

"Nebyl to požár, nebylo to tornádo, nespadl sem meteorit. Byli to Rusové, občané Ruské federace. Pamatujeme si to..." Na autorku této knihy se nedívám jen jako na novinářku, která knihu vydala za účelem zisku, nýbrž jako na silnou a obdivuhodnou ženu, jež se pokusila přispět k tomu, aby se z lidí nestávala pouhá čísla. Se spoustou věcí tu jde do hloubky, přikládá neuvěřitelné příběhy Ukrajinců, autentické fotografie a nezapomíná poukazovat ani na kontrast mezi ukrajinskými a ruskými médii (kniha obsahuje i články z jednotlivých médií a je vážně směšné, kam až je ruská propaganda schopná zajít).... celý text

Neklidná krev 2022, Robert Galbraith (p)

Na tento pátý díl jsem se neskutečně těšila a již po první kapitole jsem si musela přiznat, že to zdánlivě nekonečné půlroční čekání stálo za to. I když má román skoro tisíc stran, o žádném natahování či hluchých místech tu nemůže být ani řeč. Naopak mě Neklidná krev opět utvrdila v tom, že se Rowlingová pro psaní narodila a je obdařena dokonalým smyslem pro detail. Avšak i přesto má kniha jedno malé nevyjasněné ale - Překročí vůbec někdy detektivové své pomyslné hranice a vyznají si lásku, nebo i nadále budou pokračovat ve svém profesionálním vztahu?... celý text

Dobré vibrace, dobrý život 2019, Vex King

"Words can hurt, help or heal. There´s power in everything you write and say. Your message is significant: be wise with it." Zde si každý přijde na své, protože kniha je velmi motivační, ale hlavně univerzální - obsahuje autorovy životní zkušenosti, příběhy těch, kterým pomáhal, povzbuzující citáty sladěné s ilustracemi a zajímavé výzkumy spojené s duševním zdravím člověka. Doporučuji.... celý text

Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal 2021, Tomáš Etzler

Pan Etzler jako novinář prošel na jedničku, avšak role spisovatele mu dle mého úsudku moc neseděla - protože jak mluví, tak i píše. Obsahově mi cestopis přišel zajímavý, jenže se občas autor nejspíš zapomněl a soustředil se více na popis své práce a záležitostí okolo CNN, namísto toho, aby nám vyprávěl o Číně a právě to mě mrzí. Jinak oceňuji, že začal s poznáváním země na místech, kam se normální člověk moc nepodívá, a také, že do knihy zahrnul i pár informací ze Severní a Jižní Koree.... celý text

Osvětim: Nacisté a konečné řešení 2005, Laurence Rees

Poslední čas mě láká literatura faktu a toto je přesně to, co takový člověk (který má v oblibě zajímavosti a je občas hodně náročný) jako já hledá. Takže nemohou jinak než říci: "Skvěle, skvěle, skvěle!" Fakta, hlavní představitelé, problematika války, nebo židovská otázka - to je pouhý zlomek toho, co dílo skýtá. Jsem vážně moc ráda, že jsem po ní sáhla, protože mi vyplnila některé dějepisné mezery a zodpověděla dalších pár otázek týkající se druhé světové války.... celý text

Kořist 2021, Darcy Coates

Ani u mé druhé knížky od Darcy Coates se nemůžu ubránit pocitu zklamání. Už nějaký ten pátek mi stále vrtá hlavou, co je na jejích románech tak strašidelného, protože ani u tohoto jsem tomu na kloub bohužel nepřišla (což ale neznamená, že nebudu hledat dál :)). Mě spíše autorčiny knihy lákají svými originálnímu tématy a tím, jak dokáže čtenářům příběh nastínit občas až nebezpečně realisticky, i když tu jde obecně o duchařinu.... celý text

Vzdálená řeka 2018, Barbara Wood

Už dlouho se mi nestalo, že bych se do nějaké knihy začetla tak, jako právě do této. Hned z kraje mě zaujalo střídání minulosti s přítomností, protože na to já si potrpím, a také to, kolik postav (zajímavý byl i poměr kladných a záporných charakterů účinkujících) Woodová do příběhu zahrnula a jak detailně je vystihla. A ani o letité záhady, staré nepravdy dědící se z generace na generaci a rodinné sváry zde nebylo nouze. Příběh se vlastně ze začátku soustředí na jednu hlavní dějovou linii, která se - jako ta vinná réva, jenž v knize pro oba dva znepřátelené rody hraje klíčovou roli - postupně rozrůstá, během časů se mění a i když se větví do všech možných směrů a stran, stejně se nakonec spojí.... celý text

Kalibův zločin 2010, Karel Václav Rais

Ke Kalibově zločinu jsem se dostala v rámci povinné četby a jsem za to moc ráda, protože zrovna o této knize jsem nikdy předtím neslyšela. Ze začátku mi trvalo trochu déle než jsem se začetla a zvykla si na autorův květnatý popis událostí, jelikož užívá archaickou češtinu, nářečí a v hojné míře i přechodníky. Jakmile jsem se ale v této "problematice" zorientovala, už to bylo dobré. Takže hodnotit nelze jinak, než kladně.... celý text

Slepá mapa 2017, Alena Mornštajnová

V tom, že paní Mornštajnová je rozený talent, jsem měla jasno už po přečtení Hany. Poté následovaly Tiché roky a teď i Slepá mapa. Všechny tři knihy jsou sice psány podle stejné osnovy, pro níž je již tradičně nezbytný popis rozvrstvené rodinné větve, která se neobjede bez nejrůznějších tajemství a zajímavých rozuzlení, ale každá má své dobové kouzlo. Další výhodou autorčiných knížek je i to, že díky této velké škále rozmanitosti se čtenář po přečtení knihy má hned chuť ponořit do příběhu znovu pěkně od začátku a to nejen z toho důvodu, že si třeba nemůže vzpomenout, jak vlastně začínala :D.... celý text

Paradeník aneb Jak jsem spadla z hrušky 2014, Kateřina Antošová

Knížka, která mi zpříjemnila nejeden dlouhý školní den a donutila mně před paní Antošovou smeknout - nejen za to, že dokázala tak barvitě a zábavně popsat své (nejspíš) nejtěžší životní období, ale především za to, jaký je člověk - odhodlaný, silný, cílevědomí a stále plný elánu. Její každodenní příhody se mě dotkly v tom smyslu, že mám jednoho z rodičů také na vozíku, a tak jsem jistým způsobem dokázala s autorkou soucítit a pochopit ji. Moc se těším na její další zápisky :).... celý text

Vyhnání Gerty Schnirch 2009, Kateřina Tučková

Bohužel nechápu to všudypřítomné nadšení linoucí se z recenzí pode mnou a nespočtu lidí, kteří mi tento román doporučili. Kniha mi moc nesedla, jelikož se mi příběh nečetl zrovna nejlépe, působil na mě dosti roztahaně, byla tam spousta zbytečných pasáží, strohé dialogy a postavy takové neslané nemastné - zkrátka moc stránek na tak prostý text. Jsem ráda, že jsem knihu konečně dočetla, protože okamžiky s ní pro mě byly utrpením a poslední část jsem už jen tak prolistovala.... celý text

An(n)a. 2019, Sára Báchorová

Tak tohle bylo silné kafe. Z vyprávění je opravdu vidět, že si to autorka sama zažila a vůbec to neměla lehké, protože člověk, který si ničím takovým neprošel, by takové mistrovské dílo ani náhodou nenapsal. V Anně jsem se bohužel nejednou poznala, což mě děsilo, a svým způsobem možná i pomohlo, takže se ode dneška budu řídit pravidlem: Méně přemýšlet, více jíst :). Konec mě zarazil, jelikož jsem žádné pokračování nečekala, ale co, na to se vyplatí počkat. Je ale strašné, že je stále za ideál krásy považována plnoštíhlost, což se propaguje snad na všech sociálních sítích a to ve většině případů pomocí fotoshopu. Naštěstí jsou však i účty, které lidem (převážně ženám) ukazují realitu, a za to jsem moc ráda - např.: Bree Lenehan, Josephine Livin a spoustu dalších takových skvělých lidí. *Knihu bych nedoporučovala slabším povahám, protože se tam anorexie, bulimie, deprese a sebepoškozování řeší poměrně do hloubky.... celý text

Couchsurfing v Rusku - Aneb jak jsem málem začal rozumět Putinovi 2018, Stephan Orth

Couchsurfing je určitě jeden z nejlepších způsobů, jak nahlédnout pod pokličku Ruského tajemna. Autor, jakožto zkušený novinář a cestovatel, dokázal z výletu vytěžit maximum, skvěle rozebíral ruskou propagandu a rozporuplné informace, kterým se úspěšně snažil přijít na kloub a co se týče samotného Putina, na něm nenechal nit suchou. Fotografie na tom byly kvalitou o něco hůře, ale s tím se už nedá nic dělat. Nicméně se těším, až se s Orthem vydám i do jiných lokalit :).... celý text

Zabiják 2021, Émile Zola

Po delší době jsem se opět pustila do povinné četby. I když jsem Zabijáka tedy četla více z nutnosti než z vlastní vůle (věřím ale, že bych se k němu časem stejně dobrovolně dostala), určitě to je kniha, která by neměla být nikým opomenuta. Je to totiž (jako drtivá většina knižních klasik) krásné nadčasové dílo, které skrz postupné vykreslování tehdejší situace jedné z mnoha rodin, jež upadla do chudoby kvůli alkoholu, s sebou nese nejedno poučení a nutnost zamyslet se nad sebou a naší nynější společností.... celý text

Čarodějnice 2017, Roald Dahl

Po neúspěšném pokusu začíst se Dámského gambitu jsem opět zabrousila v bráškově knihovničce. Musím uznat, že se mi Čarodějnice od Dahla líbila o něco více než Příšerná teta od Walliamse, ale to už záleží jen na úhlu pohledu. Celý příběh s neotřelou tématikou týkající se zejména čarodějnic, kde pro čtenáře nechyběl jejich popis, zaměstnání a všechny možné zajímavosti včetně obrázků, mě ihned zaujal. Je vidět, že autor dokáže svým poutavým způsobem podání příběhu polapit nejen menší čtenáře, ale i jejich sourozence a rodiče, což vnímán velkým pozitivem. Jsem ráda, že jsem v dětské literatuře našla dalšího skvělého spisovatele :).... celý text

Příšerná teta 2015, David Walliams

Po této knize jsem sáhla na doporučení mého menšího brášky, který knihy od Walliamse (především však tuto) neskutečně miluje. Četla jsem jí nejen kvůli tomu, abych pochopila, co na nich vidí, ale také, protože jsem chtěla mít povědomí o současné dětské literatuře. I když se kniha soustředí jen na jedno ve směs jednoduché téma, v příběhu se mezitím řeší také "vražda", která pro menší čtenáře může představovat i takový odlehčený detektivní příběh. Autor mě zkrátka mile překvapil a už teď jsem si jistá, že až jednou budu mít děti, budou číst knihy od Walliamse :).... celý text

Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates

Jméno Darcy Coates zelo na mém seznamu autorů, od nichž si chci něco přečíst, už dobrých pár měsíců, a tak už jsem ani nevěřila, že se k ní tento rok dostanu. Ke knize jsem se naštěstí dokopala dnes a zhltla jí jako malinu (díky deštivému počasí, což je doba pro horory jako stvořená, se četla sama). No na to, že to měla být četba, u které mě nejednou zamrazí, jsem byla až podezřele klidná, což mě občas děsilo i víc, než samotný příběh :D. Jinak od autorky se chystám ještě na Kořist, ale mám takové neblahé tušení, že mě Strašidelné domy budou zase nějakou dobu míjet.... celý text

Nevhodný návrh 2021, Julia Quinn

Absolutně se ztotožňuji s komentáři pode mnou v tom, že kniha byla podobná pohádce o Popelce. To však zhruba ve čtvrtině románu vyprchalo a děj se začal vyvíjet jiným směrem, za což jsem autorce v duchu poděkovala, protože jsem se obávala toho, že by pak dílo postrádalo patřičnou čtivost a originalitu. Ke konci jsem ke svému překvapení měla před sebou obzvlášť sympatický pár a nejspíš i nejpovedenější příběh ze série :).... celý text