*-*Kleny*-* přečtené 139

Jen 27 dnů 2018, Alison Gervais

Má 100 kniha tady. Tohle bylo velmi pěkné a milé. Samozřejmě tak nějak tušíte, jak to asi dopadne, ale přesto to bylo i originální a několik věcí jsem v příběhu nečekala. Navíc, jak už tu mnozí psali, ty postavy jsou uvěřitelné a mají reálné problémy, a chovají se úměrně svému věku, což se hned lépe čte. Postava Archera byla skvěle napsána, tu postavu nejde nemít rád. Konečně kluk, který jedná jako kluk i mluví jako kluk a je to věrohodné. S Hadley jsem měla trošku větší problém, moc mi neseděla její povaha, ale to je individuální. Jediné, co mi trošku vadilo bylo, že v knize není vysvětleno, kvůli čemu a z jakého důvodu se Archer zabil. Je logické, že Hadley pak přetváří tu minulost, takže ho to potom už ani nenapadne, tudíž to tam není zmíněno, ale mě by to zajímalo. Jelikož mi to na Archera, kterého díky Hadley postupně poznáváme, nesedí. Měl velkou milující rodinu, která ho potřebovala, tak co byl ten impuls, který ho v té jedné realitě dohnal k sebevraždě?? Možná jsem jen něco přehlédla. NAVÍC je kniha pěkně uzavřena. Žádné otevřené konce, žádné přehnané otázky a hlavně žádné zdlouhavé kapitoly o tom, co bylo pak. Prostě tak akorát. Konečně. TAKŽE, jestli hledáte YA romanťárnu z americké střední, která není plná klišé a je i trochu originální a oddechová, zároveň vás ale nepustí, tak tohle je velmi dobré a jsem příjemně překvapena. Konečně zase nějaké YA, na které budu vzpomínat s láskou:)... celý text

Šeptej do ticha 2005, Lenka Lanczová

Tak tohle bylo super! Strašně mě to bavilo a to i přesto, že tak nějak tušíte, jak to dopadne. Přesto bych řekla, že očekávaný happyend moc neproběhl, což může být překvapivé. Četla jsem to do půl jedné do noci, protože mě strašně zajímalo, co se tam ještě stane a jak to nakonec celé skončí. Zamilovala jsem si postavy, nasmála se u pana Blachouta a strašně mě bavila ta hate-love mezi Monikou a Mikulášem. Měla jsem pocit, že čtu deník nějaké středoškolačky z devadesátek bylo příjemné vrátit se zase do doby bez facebooků a instagramů. Navíc mě strašně bavilo to konkretizování, kdy autorka popisuje jak věci, které Monika a okolí používá, tak konkrétně i jejich značku. Byla to příjemná změna oproti zobecňování, které je v módě teď. Od teď, když někde uslyším Bitter Sweet Symphony, tak si vzpomenu na Moniku a Mikuláše. Ještě, že jsou další díly.... celý text

Černobylské dívky 2021, Anne Blankman

Jestli čekáte, že je celá o Černobylu, tak se mýlíte. Pripjať je pouze jakýsi startovní bod celého děje a odehrává se tam pouze první třetina knihy. Navíc bych doporučovala si před čtením této knihy něco o havárii zjistit. Nejlépe podívat se na stejnojmenný seriál či dokument. Poté si to celé v Pripjati dovede lépe představit a pochopit a více si knihu užijete. První část knihy je zajímavá sama o sobě hlavně díky prostředí, ve kterém se odehrává. Pak nastává střed knihy, který sice hezky plyne a pořád se pěkně čte, ovšem nedějí se zde žádné zásadní zvraty, a tak mi pozornost trochu upadala. Avšak vylepšil to konec, kde naopak zvrat byl a kniha jako kdyby se dál a dál zamotávala a přitom už zbývalo jen několik stran. Nakonec to však do sebe skvěle zapadlo a i sebemenší drobnosti ze střední části knihy, našly v závěru své místo. Závěr byl hezky napsán, uzavřen, děj skončil tam, kde měl, žádné natahování. Navíc kniha má velký přesah a zabývá se mnoha tématy. Vedle havárie a to, co poté v komunismu přišlo a jak se k ní lidé stavěly, řeší i druhou světovou válku, mezilidské a mezigenerační vztahy, domácí násilí a náboženskou otázku. Přesto jsem neměla pocit, že by tam toho bylo moc, tak nějak hezky to do sebe zapadlo. Navíc díky krátkým kapitolám to pěkně odsýpá. Takže za mě doporučuji, stojí to za to.... celý text

Milunky a kreténi 2003, Zuzana Kubšová

Kniha zdánlivě o ničem. Tak se alespoň jeví těch několik stran v první části. Jako kdyby někdo vytrhl část stran z deníku vysokoškolačky a dal je do knihy. Ale přece jenom, když opravdu pozorně čtete, kniha vám dá celkem důležité poselství. A sice to, že lidské vztahy jsou to nejsložitější, ale zároveň nejdůležitější pro život. A že i před člověkem, jemuž bezmezně důvěřujeme, a o němž víme, že nás nikdy neopustí, bychom si měli ochránit to něco v sobě, co považujeme za důležité, protože ani ten nejdůvěrnější vztah nemusí pokračovat navždy. Jinak kniha velmi rychle pokračuje kupředu. Je rozčleněna do odstavců, které se nezdržují popisem situace, lidí, či prostoru, ale vždy to všechno tak nějak pochopíte. Je vystavěná spíše na pocitech. Přišlo mi, že se autorka prostě jen potřebovala vypsat ze své, vztahově komplikované, životní etapy, a pak to mimochodem i vydala. Nicméně zajímavý nápad na zaznamenávání minulosti, asi to také zkusím.... celý text

Stmívání 2005, Stephenie Meyer

Knihu jsem číst nechtěla. Byla jsem zastáncem toho, že mi stačí filmy, a tak vůbec nevím, jak se to stalo, ale řekla jsem si, že jen tak to zkusím a opravdu jsem ji přečetla. Prvních tak 150 stran mě úplně uchvátilo, že jsem chtěla dát knize i 5 hvězd. To jak se Bella seznamovala s Edwardem, to jak byly jejich postavy výborně napsány, jejich rozhovory, narážky na to, co Edward je, ještě než na to Bella přišla. Culila jsem se u knihy, jako kdyby mi bylo 15 a nadávala jsem si, že jsem její četbu tak odkládala. Pak ale dalších tak 150 stran nic. Prostě absolutně nic. Když se konečně dali dohromady, on ji bral na všechna ta místa, pro něj důležitá, všechno jí říkal, vysvětloval. Několik kapitol jen na louce, neustále rozpitvávání pocitů, dohadování chci být s tebou, ale neměla bys to chtít.. Nic se tam nedělo. A mě to začalo nudit. Navíc rozhovory už začaly být strašně na silu. Kdyby prostřední část autorka zkrátila o 100 stran nebo to napsala nějak jinak, za mě by to bylo lepší. No a pak konec, který vygradoval na posledních 100 stranách. Vážně 100 ze 400 stran!? Nejdřív strašně dlouho nic a potom všechno naráz. Na mě takové nesouměrné. Velmi jsem byla zvědavá na scénu v baletním studiu, tak se odbyla tak na 5 stranách. Následoval asi 10 stránkový rozhovor Edwarda s Bellou, která je v nemocnici, kde se neustále dohadovali - chci být taky upírkou, ne já tě neproměním. Pak epilog. Čekala jsem nějaký epický závěr, nějaké vyvrcholení nic. Prostě Bella se rozbrečí v autě, že ji Edward bere na ples!? Čím blíže konci, tím více přitažené za vlasy. Jim nebylo sedmnáct, ale sedm. A navíc stráááášně zdlouhavé. A zase se tam nic nedělo. Film: V první části knihy jsou mnohem lépe popsané postavy. Filmové postavy mi přijdou divné (nemyslím herecké výkony, ty jsou skvělé). Ovšem zápletka ve filmu mi přijde mnohem lépe vyřešená. Film, na rozdíl od knihy, pořád graduje, až vyvrcholí scénou v baletním studium (která je na rozdíl od knihy fakt hustá). Navíc mi to ve filmu přijde mnohem logičtěji poskládané, i když je to teda jiné než v knize, a těch pár momentů, které tam chybí? No, zdá se mi, že jsem o nic nepřišla. Takže asi už zůstanu znovu jen u filmu. Uvidím, jak půjdou další díly.... celý text

Kopretiny pro zámeckou paní 1973, Stanislav Rudolf

Bylo příjemné vrátit se zpět do těch "bezstarostných" let, kdy nám záleželo jen na naší lásce. Děj hezky odsýpal a byl pěkně napsán, ovšem něco mi zde vadilo, ale nedokáži to přesně specifikovat. Povaha hlavní hrdinky se mi moc nelíbila. Také jsem si myslela, že ty Kopretiny, které jsou v názvu nějak prostoupí více dějem, ale mluví se o nich až v poslední větě. Takže název s tím zdánlivě nesouvisí.... celý text

Můj život 3. 1999, Vlasta Javořická

Zatím pro mě nejčtivější díl. Nemohla jsem se místy odtrhnout. Život Vlasty se zde hodně dramatizuje a dostává spád, který od druhé poloviny knihy celkem graduje. Začínám si zvykat na autorčin styl psaní, lépe se orientuji a začíná se mi to líbit čím dál více. S každou další stránkou se zvětšuje můj obdiv autorce a její vnitřní síla jít dál.... celý text

Síla vzdoru 2011, Suzanne Collins

Série jako celek bylo velmi silné čtení. Tak jako si u některých postav přeji na chvíli být v jejich kůži a žít kousek jejích příběhu, tady jsem byla pořád ráda, že jsem na té druhé straně knihy, na té ,bezpečné´. Jsem moc ráda, že jsem se donutila si ji přečíst a nezůstat jen u filmů. Opravdu kvalitní kousky, promyšlené, ucelené. DOPORUČUJI. Chtěla bych vyzdvihnout především, opět skvěle napsané, postavy, které si stále udržují své hodnoty a povahy napříč všemi díly a je zde patrný i nějaký jejich vývoj. Poté také jejich skvělá jména. Neotřelá a každé mi sedlo k postavě. Tento díl byl však pro mě nejslabší z celé série. To, že nebyl téměř akční, hlavně první polovina, se dalo očekávat, jelikož se seznamujeme s novým prostředím 13. kraje a také válka na Kapitol se nedá naplánovat přes noc. Ovšem poměrně dost věcí, hlavně v druhé části knihy, jsem si podle popisu nedokázala dost dobře představit, zde mi pomáhalo hodně to, že znám film a pak jsem občas i nechápala určité jednání hlavní hrdinky. Nějaké akce mi přišly zbytečné. Pak mi také vadily Katnissiny dlouhé úvahy, které často brzdily děj a které neustále odůvodňovaly nějaké její rozhodnutí, ačkoli by to kolikrát ani nebylo potřeba. Myslím, že kouzlo prvních dvou knih je hlavně v tom přílišném neuvažování. (V arénách na to nebylo moc času). A nakonec mi tam chyběla nějaká ta postranní romantická nitka. Do jisté míry ji zde zastupoval Finnick s Annie, ovšem chybělo mi ke konci trochu více rozepsání sbližování se Katniss s Peetou. Celkově jejich navracení do ,normálního života´, zakládání rodiny (zde by se hodily i ty Katnissinyy pocity), bych rozepsala aspoň do kapitoly. Ten epilog byl nějaký krátký po těch všech hrůzách. To mi tam chybí, byť chápu, že autorka z toho nechtěla primárně udělat ,slaďárnu´ v postapokaliptickém světě.... celý text

Můj život 2. 1999, Vlasta Javořická

Pro mě lepší díl než první. Začíná se v něm totiž už něco málo dít spolu s tím, jak Vlasta dospívá. V knize je krásně vykreslena tehdejší doba se všemi klady a zápory, podložena konkrétními příběhy (některé radostné, jiné vlemi drsné). Jaké panovaly předsudky, jak byla děvčata držena zkrátka. Všechno mělo svůj řád a ustálený sled událostí. Vlasta naštěstí vždy nějak vyvázla a její pověst byla v těchto kritických letech téměř ušetřena. Těším se, co přinese další díl. Některé pasáže byly vcelku nudné, jiné byly zajímavé a utekly velmi rychle. Každý si v tom musí najít to své.... celý text

Skúška ohňom 2010, Suzanne Collins

Mám husinu, když si pomyslím, že autorka má své arény tak dokonale promyšlené, jako kdyby je snad sama zažila... Ne opravdu, dokonalost od začátku do konce. Tento díl se mi líbí ze všech nejvíce, protože tady už se objevují ty nejlepší postavy, které nejde nemilovat a taky už si k nim můžete najít nějaký vztah, což v prvním díle úplně nešlo. Líbí se mi ten koncept partičky, která v aréně vzniká a vlastně všichni tak +- jsou za jedno, i když to na první pohled tak nevypadá. Je to skvěle napsané, pěkně vyvážené složky popisné, dějové i úvahové. I film je top. Jediná výtka snad, že je to trochu více drsné, takže nic pro milovníky sladkých romantik. Prostě skvělé, doporučuji.... celý text

Hry o život 2009, Suzanne Collins

Znám filmy, ale říkala jsem si, že jsou dobře udělané a že nepotřebuji číst knihu. Jelikož se ovšem chci dostat k Baladě o ptácích a hadech, tak jsem si říkala, že si přečtu celou trilogii. Musím uznat, že film je opravdu kvalitně udělaný a kniha obsahuje jen jakési zajímavosti o postavách a krajích a samotné aréně, co ve filmu nebylo, ale nijak to neublížilo ději. Kniha se četla hrozně lehce, byla velmi dobře napsaná, rychle to uteklo. Oceňuji především vyváženost popisné složky se sloužkou dějovou. Popisy zde byly tak, abych si dostatečně dokázala představit prostor, ale zase nepozastavovaly na příliš dlouho děj. Ten hezky plynul, napětí se střídalo s oddychovými kapitolami, a ač jsem díky filmu věděla, jak to skončí, stejně jsem v některých částech u knihy sotva dýchala, co kdyby je v knize přece jenom zabili?? Charaktery postav byly promyšlené a dobře popsané. Ovšem je to na mě velmi drsné téma (i když velmi dobře napsané), takže si pátou hvězdu schovávám.... celý text

An(n)a. 2019, Sára Báchorová

Velmi silné téma, dobře zpracované. Ukázat a odradit od úmyslu stát se anorektičkou. Myslím, že splnila svůj účel. Jediné, co mi trochu vadilo, že téměř chybí popisná složka, díky čemuž jsem se trochu ztrácela a děj byl pro mne ochuzen.... celý text

Můj život 1. 1999, Vlasta Javořická

Kniha byla velmi krásně napsaná. Jen se četla pomalu, myslím, že svůj podíl na tom měl text nečleněný do kapitol. Autorka často přeskakovala ve vzpomínkách, jednou jí bylo dvanáct, pak devět, pak třináct, čekala jsem trochu pospolitější zpracování, byla by poté určitě lepší orientace.... celý text

Já Romy, deník mého života 1996, Renate Seydel

První část knihy skvělá, dokonce mě motivovala vrátit se zpět i k mému deníku, ale druhá polovina mě zklamala. Čekala jsem, že tam budou nějaké příhody z hereččina soukromí, že mi to pomůže pochopit, proč byla taková, jaká byla a udělám si na ni úplně jinou představu. Ale druhá polovina je jen výčet filmů, na kterých pracovala, lidí, se kterými se setkala a sem tam proloženo nářkem nad scénáři, které jí zasílají z Německa, a které vůbec nejsou dobré a ona nemůže hrát v kvalitním německém snímku. Souhlasím s komentářem předemnou, že životopis je značně pokřivený a druhá polovina budí dojem, že byl místy ,,uvařen z vody". Myslím, že spoustu věcí chybí a nebo je velmi upraveno. Nic upřímného.... celý text

Střípky mých lásek 2011, Lenka Lanczová

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Kniha je krásně napsaná, moc hezky se čte. Kouzlo bylo v tom, že jsem si už myslela, že se nic nestane, že děj prostě dál popluje v tom duchu a najednou do toho všeho ještě další zvrat, pro mě v nečekaném místě, a ten celý děj a vše, co jste dosud znali, se obrátí vzhůru nohama. Popravdě, kdyby se mi stalo to, co hlavnímu hrdinovi, nevím, jak bych s tím vším dokázala žít dál. Když se řeknou tragické osudy, většinou se nám vybaví osudy Židů za druhé světové války nebo věznění nevinných lidí za komunismu. Tohle ovšem nic z toho neobsahuje a je to stejně tíživé, protože se to vše skládá z obyčejných všedních problémů, které postihují většinu rodin. Aneb i muž, který je přesvědčený komunista s čistým štítem to neměl lehké. Sice byl ušetřen všech protistranických trestů, ale za to nebyl ušetřen všedních těžkostí, které sami o sobě nepůsobí tak strašně, ale jako celek dokáží i zničit život. Na začátku knihy jsem si myslela, že se hned vrhnu na Hanu, u konce knihy vím, že se z toho musím chvíli vzpamatovat a proložit tento příběh nějakou literární romantickou jednohubkou, protože dva takovéto příběhy najednou jsou moc i na mě, a to to jen čtu. P. S. Úplně souhlasím s komentářem Neo1tex.... celý text

Lovci mamutů 1980, Eduard Štorch

Do této knihy jsem šla s tím, že ji nejspíš nedočtu, ale že to jdu prostě jen zkusit. To poslední, co jsem si o ní myslela, že se do ní začtu tak, že ji budu nosit všude s sebou, abych mohla využít každé volné chvilky ke čtení. A teď když už jsem u konce a přišla jsem o své pravidelné chvilky v pravěku se svou tlupou, je mi nějak smutno, jako kdybych se vrátila z dovolené a věděla jsem, že už zase dlouho nic takového nezažiju a čeká mě zase taková ta domácí ,,samota". Tak jdu aspoň pokračovat do Osady Havranů (i když Kopčem forever), třeba taky překvapí svou čtivostí.... celý text

Pohádková babička 2004, Eduard Petiška

Ke knize jsem se dostala kvůli škole, jinak bych si ji asi jen tak nepřečetla. Četla se rychle, pohádky byly pěkné, splnily má očekávání, pro děti před spaním na dobrou noc ideální.... celý text

Sousedka ze Skalistých hor 2012, Blanka Solařová-Calibaba

Jako první půlka fakt pecka, zasmála jsem se. Ve druhé půlce už humor drhnul a vtipnou atmosféru zaručovali jen ohrané sexuální narážky a vtipy. Nicméně je to spíš už ke konci, takže si říkáte, že už to dočtete. Ale na Ashtonka a jeho pravděpodobnost hodit bobek na píseček, na to se nedá zapomenout. Takže doporučuju :)... celý text

Anička ve městě 2007, Ivana Peroutková

Moc se mi líbí, jak kniha navazuje na předešlý díl, že nefiguruje jako další samostatný celek, ale zároveň se dá přečíst i jako první díl. Opět pěkné nápady na prostředí a dětské hry a zápletky. Moc pěkné!... celý text