kikiodvi
přečtené 142
Jana Eyrová
1954,
Charlotte Brontë
Pro mě jedno z nejpříjemnějších čtenářských překvapení vůbec! Jsem ráda, že jsem knihu nečetla v rámci povinné četby, protože tenkrát bych si ji ani zdaleka tak neužila. Jana Eyrová je dokonalým obrazem doby svého vzniku, kdy ženy usilovaly o změnu svého postavení ve společnosti, zatímco jiní se stále drželi zažitých zvyků. Při čtení můžete naplno zapojit představivost (časté popisy postav i krajiny), to vždycky považuju za velké plus. Hlavní hrdinka Jana zaujme nejen svým nelehkým startem do života, ale i svérázným a upřímným vystupováním. Zároveň se drží svých zásad, i když si tím občas všechno pořádně zkomplikuje. Některé dialogy jsou úsměvné, ale musíme brát v úvahu, že je kniha skoro 200 let stará. Ve srovnání s dnešními romantickými příběhy na mě působí daleko upřímněji a emotivněji. Tahle klasika rozhodně stojí za pozornost!... celý text
3,5* Typický Brown tak jak ho známe. Opět si vybírá podnětné téma, které považuju za velmi aktuální. "Odkud pocházíme a kam směřujeme?" - Kdo z nás se nad tím aspoň jednou nezamyslel? Zpracování je z velké části podobné předchozím dílům a určité momenty jsou v podstatě okopírované (Schválně jestli uhodnete, které...?). Autor se zuby nehty drží ověřeného schématu. Celkově by bylo možné některé části zkrátit, aby se děj tolik nevlekl. I když oceňuju nápad, kniha pro mě nefungovala dobře jako celek, proto nemůžu dát vyšší hodnocení.... celý text
Černobílý svět
2011,
Kathryn Stockett
4,5* Nikdy bych si nemyslela, že ve mě zrovna tahle kniha vyvolá tolik emocí - stalo se! Autorka si vybrala ne zrovna lehké téma, ale pojala ho velice zajímavým způsobem. Po chvíli jsem se sžila s hlavními hrdinkami a prožívala celý příběh s nimi. Přiznám se, že jsem chvílemi měla chuť zakroutit některým bílým paničkám krkem. Kniha jasně ukazuje, že nic není černobílé. Existují jak lidé dobří, tak lidé zlí. Zároveň je to silný příběh o přátelství, vůli, naději a odvaze změnit svět. Uvažujte o přečtení, podle mě za to stojí.... celý text
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
odpad!
Knihu jsem přečetla už kdysi dávno, jen proto abych zjistila, proč se kvůli ní stojí fronty v knihkupectví. Teď lituju peněz, které jsem do ní dala, protože jsem je mohla stejně dobře vyhodit oknem. Jednu hvězdičku jsem chtěla dát za čtivost...I to jsem si nakonec rozmyslela, protože čtivých knížek existuje spousta. Příběh je jedno velké klišé - trojnásobný orgasmus při prvním sexu, to už bylo moc i na mě. Přirovnala bych to k Popelce pro náctileté nebo jisté verzi porna pro maminy v přechodu. Jestli chcete číst porno knížky, sáhněte po Lady Fuckingham od Oscara Wilda; jestli chcete romantiku, na 100% se vám povede najít něco lepšího než Padesát odstínů.... celý text
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
2017,
Ladislav Zibura
Zatím rozhodně nejlepší, kterou Ladislav napsal a určitě stojí za pozornost čtenářů. Styl psaní je na vyšší úrovni než u předchozích dvou, ale typický humor, který je mi tak blízký, zůstává. Knížka je čtivá a zábavná (kolikrát jsem vyprskla smíchy, až se lidi okolo otáčeli). Na jejích stránkách nejsou žádné nudné popisy, ale spousta životních příběhů lidí, které jsou často podobné těm našim, i když tito lidé bydlí na druhém konci světa. Možná je dobře, že Arménie a Gruzie jsou víceméně opomíjené turisty, protože i díky tomu si stále zachovávají své kouzlo. Velké plus dávám i za krásnou obálku a nápadité ilustrace.... celý text
Anatomie lži
2008,
Dan Brown
3,5* Dlouho jsem přemýšlela jak hodnotit...V první třetině knihy jsem se vyloženě nutila pokračovat. Pořád jsem čekala akci, ale když konečně přišla, bylo jí až příliš. Také některé scény byly těžko uvěřitelné. Celému ději by prospěla větší vyváženost - střídat akční pasáže s těmi popisnými. Nakonec jsem ráda, že jsem dočetla až do konce, protože výsledný dojem nebyl zase tak špatný.... celý text
Šťastný princ (1 pohádka)
1971,
Oscar Wilde
4,5* Na první pohled vypadá jako klasická pohádka, ale je plná hlubších myšlenek. Doporučuju na chvíli pozastavit a zamyslet se nad ní. Šťastný princ je jasný důkaz toho, že nepotřebujete spoustu stránek, aby jste mohli napsat kvalitní dílo.... celý text
Ovšem
2017,
Karel Kovy Kovář (p)
3,5* Ráda sleduju Kovyho videa a mám ráda jeho humor, tak jsem ze zvědavosti nahlédla i do jeho knížky. Ta nezapře svůj název, protože je opravdu o všem. Našla jsem v ní to, co jsem čekala, a ještě jsem se dost dobře pobavila a inspirovala. Kovyho fanoušky na 100% potěší, ale myslím si, že si z ní něco můžou vzít i ostatní čtenáři - minimálně, že stojí za to, jít si za svými sny.... celý text
Mléko a med
2017,
Rupi Kaur
Masivní propagace napříč internetem vyšvihla Mléko a med na vrchol žebříčku prodejů. Stojí ale za to? Spíš než poezii bych tuto knihu označila jako sbírku myšlenek, pocitů a postřehů autorky - dá se říct takový deníček. Některé stránky jsou hodně osobní; Rupi Kaur do knihy promítla část sebe a na jejích řádcích nepřímo vyzývá k zamyšlení. Jako pozitivum beru, že každý si může knihu interpretovat podle sebe, někdo s v ní možná dokonce najde. Část myšlenek z knihy jsem už v jisté podobě viděla i četla, nejedná se tedy o nic světoborného. Jedno přečtení mi stačilo, domů bych si jí určitě nekoupila.... celý text
Zápisník jedné lásky
2013,
Nicholas Sparks
Jako první jsem viděla film, a proto jsem byla hodně zvědavá na jeho knižní předlohu. Nakonec jsem byla překvapená, že i na 150 stránkách se dá napsat poutavý příběh. Autor zbytečně nerozepisuje detaily a naopak se soustředí na podstatné momenty. Někdo může říct, že je to moc přeslazené. Já nevidím důvod proč by dva lidi, kterým na sobě opravdu záleží, nemohli společně dokázat nemožné (třeba i překonat zákeřnou nemoc). Ještě se k ní vrátím, až si budu potřebovat oddechnout od všech těch "krváků".... celý text
Babička pozdravuje a omlouvá se
2015,
Fredrik Backman
3,5* Při čtení se celou dobu střídaly dva pocity: „Wow, paráda!“ a „Co to sakra je?!“. Humorně napsanému příběhu ubírají na kvalitě pohádkové scény; zdály se mi chaotické a ztrácela jsem návaznost. Jakoby se jednotlivé díly skládanky nechtěly spojit dohromady. Naopak kladně hodnotím výběr hlavních hrdinů, který jsou každý úplně jiný, a přesto dokážou najít společnou řeč. Bezkonkurenčně nejlepší byla postava babičky. Vloupat se do ZOO a házet hlínu po policajtech – dost dětinské! Ale udělat to proto, aby vnučka zapomněla na každodenní trable - to chce respekt! Ve výsledku zajímavá kniha, ale rozhodně ne každému sedne.... celý text
Deset malých černoušků
2009,
Agatha Christie
Naprosto geniální detektivka! Nevím co víc psát, akorát že Agatha Christie je královnou detektivek nazývána právem.
Velký Gatsby
2011,
Francis Scott Fitzgerald
2,5* Snad poprvé se mi stalo, že se mi film líbil víc než knížka. Vlastní příběh mě zaujal a Gatsbyho jsem svým způsobem chápala, ale neoslovil mě styl. K některým větám jsem se musela znovu a znovu vracet, abych si byla jistá, že jsem správně pochopila jejich význam. Dost mi to zkazilo čtenářský zážitek a myslím si, že knížka mohla být napsaná daleko čtivějším způsobem.... celý text
Na západní frontě klid
2011,
Erich Paul Remark
Mám ji přečtenou už několikrát a pokaždé mě hrůzy války zasáhnou stejnou silou. Autorovy vlastní zkušenosti s válkou dělají jeho psaní tak pravdivé a naturalistické. Počáteční nadšení hrdinů vystřídala frustrace a strach, když zjistili, že jsou jen bezvýznamnými pěšáky ve hře. Momenty, ve kterých se vojáci znepřátelených stran potkali tváří v tvář a znovu si uvědomili, že jsou stále jen lidmi, byly hodně emotivní. Chvílemi jsem měla pocit, jako bych v zákopech byla s nimi. Příběhu ani stylu psaní nemám co vytknout.... celý text
