Juliette@
přečtené 75
Věž úsvitu
2018,
Sarah J. Maas
Spolu s Krvavým ostřím beru Věž úsvitu jako plnohodnotný díl celé série. Člověk si rád načas odpočine od vílích válečníků, širokých ramen a tetování. Prostě se v klidu můžete začíst do knížky o tom chlápkovi z prvního dílu, který možná byl a možná taky nebyl váš crush a možná jste s ním část dospívání v myšlenkách střídavě chodili a možná taky ne. V krásném ale i komorním příběhu se dočtete o osudu a myšlenkách muže, který si prošel ne příliš pěknými věcmi a dle mého je úžasné sledovat, jak se s něčím takovým postava pomalu ale jistě vyrovnává. A platí tu, že pokud chce uzdravit tělo, budete muset nejdřív zaměřit i na duši. Linka s Nesryn mě bavila, ale v porovnání s Chaolem zase ne tolik. I když byl i její příběh pro celý děj dost důležitý, několikrát jsem se přistihla, jak listuju dopředu a hledám, kdy zase budou kapitoly z pohledu Chaola. Ke konci knihy se to zase trochu zvrtne (v dobrém) a vy zase jenom přihlížíte té akci, kterou S. J. Maas umí tak dobře servírovat. Na můj vkus tam v celém příběhu hrála až moc velkou roli náhoda, ale tak to bývá i v reálném životě, tak proč ne. více na mém bookstagramu: https://www.instagram.com/recbook_cz/... celý text
