jozik_v_tumane
přečtené 183
Odsouzené město
2018,
Arkadij Strugackij
Tenhle román ABS je kompaktní a vyvážený, dává jakýsi smysl jako celek (na rozdíl např. od Hledání úradku od BS, ale i některých jiných děl ABS). Když ale čtu v poznámce o autorech od K. Šindeláře – jehož překlad je mimochodem skvělý –, že mnohými je Odsouzené město pokládáno za vrchol tvorby ABS, neztotožňuji se s tím; za mě by to byl Kulhavý osud, a hned několik dalších jejich knih mě zaujalo víc. Nejvíc se mi líbily 1. část (Popelář), 5. část (Bod nespojitosti) (čím dál víc k jejímu závěru) a Završení. Prostředek (2. – 4. část) mi připadal trochu unylý, bůhví proč. Jako by to byly jen nafouklé variace 1. části. Sci-fi to vlastně vůbec není. Vymezení "světa Experimentu" jako pásu mezi zdí a propastí mě jako podobenství nějak nezaujalo, nebylo to moc propracované a tím pádem ani důvěryhodné. Highlightem je naopak postava Icika Kacmana, na tom si dali záležet. Krásný nápad představuje Rudá budova, přemísťující se po Městě. V neposlední řadě jsem ocenil po románu rozeseté jemné a vtipné sprosťačinky. Kdybych měl hodně kritickou náladu, mohl bych souhlasit s tím, co níže napsal Eyghon – všechny tyto nedostatky kniha má. Mně se přesto líbila, i když méně než jiné tituly ABS.... celý text
Ďábel mezi lidmi
2008,
Arkadij Strugackij
Novela Ďábel mezi lidmi: 4/5, dobrý standard, ale nic extra, trochu unylé. Je to zajímavý komentář k černobylské havárii. Román Hledání úradku: má 4 části: 1. a 2. část – SKVĚLÉ, patří mezi to nejlepší, co jsem od ABS četl (mimo jiné také velmi vtipné – u žádného jiného díla ABS jsem se tak nenasmál), 3. část – dobrá, i když úplně jiná, 4. část – výrazně slabší, celkem nuda, a jako by byla z docela jiného románu – souvislost s předchozími 3 částmi jsem chápal jen velmi omezeně a závěr byl pro mě už úplně nesrozumitelný... Je to zvláštní, jak žalostně je ta 4. část horší, než první dvě – jakoby to vůbec nepsal tentýž autor, ačkoliv právě jde o román napsaný samotným Borisem. Působí to úplně schizofrenně... Povídka Detaily ze života Nikity Voroncova: paráda :-) Poznámka k vydání: Kromě ošklivého přebalu mě zaráží, že kniha nemá obsah (!), ačkoliv obsahuje tři samostatné texty. Také v žádném socialistickém vydání ABS jsem neviděl tolik překlepů. Doslov je úplně pitomý.... celý text
Ničivá vlna
1965,
Arkadij Strugackij
Jedna z těch méně podařených od ABS. První půlka zmatená, odnikud nikam se nerozvíjející, druhá lepší, akční. Morální dilema lidí v kritické situaci je hodně zjednodušené a kolektivistická záchrana dětí je prodchnutá naivním komunismem. Vše je líčeno příliš hrdinsky a idealizovaně. Škoda.... celý text
Podrobnosti o životě Nikity Voroncova
2004,
S. Jaroslavcev
Ať žije Nikita Voroncov... Krása... Edit 14. 12. 2020, přečetl jsem znovu, je to drahokam v díle bratrů Strugackých. Nádherný nápad...
Nachové plachty
1958,
Alexandr Grin (p)
Nemám slov. Jsem uhranut. Četl jsem vydání s dalšími povídkami a románem Běžící po vlnách, všechno samá nádhera... Skvělý překlad Miloše Nohy.
Kufr
1999,
Sergej Dovlatov (p)
Z jedné pasáže jsem brečel smíchy, to se mi už (u knížky) vážně dlouho nestalo... Některé povídky jsou slabší, styl vyprávění možná až trochu moc lapidární, ale celkově určitě stojí za přečtení.... celý text
Pálenka: Prózy z Banátu
2014,
Matěj Hořava (p)
Ačkoliv má knížka jen málo přes 100 stránek a vlastně je čtivá, četl jsem ji 5 dní, a to jsem měl čas... Rychleji to nešlo. Nutí zpomalit a vážně se zamýšlet nad svým životem. Způsob vyprávění i poezie popisovaných míst, vzpomínek a dojmů, velmi spontánně, tak jako funguje paměť sama, mně zcela učaroval. Jsem okouzlen a kdyby byl autor vydal nějakou další prózu, hned bych se do ní pustil! Velká nádhera, velká hloubka...... celý text
Miliardu let před koncem světa / Dravci mého století / Obydlený ostrov
1985,
Arkadij Strugackij
Všechny tři tituly mě bavily. Kdybych je měl seřadit, nejlepší byla rozhodně titulní novela Miliardu let... (za mě jedna z nejlepších od Strugackých vůbec!), druhá Dravci mého století, a nejslabší román Obydlený ostrov (i ten jsem si užil, ale přišel mi překombinovaný, místy zdlouhavý/opakující se a hlavně přeplněný válečným a vojenským kontextem, což bylo trochu únavné).... celý text
Trkalo se tele s dubem – Autobiografie 1
2001,
Alexandr Isajevič Solženicyn
Skvělé, napínavé, velmi čtivé, jen občas pro člověka ne úplně perfektně znalého sovětských politických a kulturních reálií trochu náročné na orientaci.
Tajuplná vražda - Případ Leopolda Hilsnera
1994,
Jiří Kovtun
Neuvěřitelná kniha. Těžko hledat lepší příklad a rozbor zakomplexovanosti a pomstychtivosti "obyčejného českého člověka"... A je to ÚŽASNĚ napsané. Před autorem hluboce smekám.... celý text
Tachmasib letí k Saturnu
1965,
Arkadij Strugackij
Jedna z těch méně výživných od Strugackých, přesto se mi líbila.
Špunt
1989,
Arkadij Strugackij
Jedna z těch lepších od Strugackých. Menší rozsah, přesto velmi konzistentní a ucelené.
Les / Je těžké být bohem
1983,
Arkadij Strugackij
Les se mi líbil moc. Druhá novela začíná velmi zmateně, několikrát jsem ji rozečítal od začátku, abych pochopil, o co jde, a nakonec jsem to stejně začal chápat až později v textu. Pak se mi to ale líbilo čím dál tím víc.... celý text
Vlny ztišují vítr
1989,
Arkadij Strugackij
Kdykoli se mi Pohádka o trojce dostane do ruky, nezadržitelně ji znovu rozečítám a bavím se... Je to vrchol Strugackých a pravděpodobně nejvtipnější text, jaký znám...... celý text
