Janina82
přečtené 106
Poslední večeře
2023,
Anna E. Wahlgren
Knížku hodnotím třemi hvězdami. Dobře se četla, ale jak už tu někdo píše, ke konci to bylo utahané a začala jsem se nudit. Místy příběh působil nevěrohodně, některé scény mi přišly přitažené za vlasy. Ale kdo má rád příběhy s napětím, kde netečou potoky krve a postupně jste seznamovány s novými okolnostmi a rozuzleními, tak si přijde na své.... celý text
Zvedá se vítr
2023,
Kateřina Surmanová
Tato knížka by mohla klidně být detektivka. To vše tajemné je tam dosazené tak nějak uměle. Vůbec to nefunguje. Ani by to tam nemuselo být a kniha by i tak nějak dopadla. Chybělo mně mrazení, atmosféra první knihy, která byla skvělá, originální, napínavá. Tohle mi přišlo jako kompilace všeho možného. A ta inspirace Kingem byla chvílemi až moc okatá. Škoda, ale věřím, že to není autorky poslední slovo a že nám všem ještě ukáže... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Z této knihy mám rozporuplné pocity. Chvílemi jsem četla s nadšením, těšila se, co bude dál. Chvílemi se nudila a přeskakovala celé odstavce kniha má velmi zajímavý námět, to je plus. Bohužel jsem se nemohla s hlavní postavou ztotožnit, to její vykreslení mi přišlo takové ploché, neuměla jsem se do ní vcítit, nevěřila jsem jí. Ale celkově jsem ráda, že jsem knihu přečetla , dozvěděla jsem se spoustu nových a zajímavých informací ... celý text
Temné léto
2012,
Dan Simmons
Simmons umí vytvořit atmosféru a vtáhnout do děje. O tom jsem se přesvědčila už v první knize, kterou jsem od něj četla - v "Terroru". Bavily mě popisy krajiny, života lidí té doby (trochu více než ty hororové pasáže). A přestože Simmons neváhá proti partičce kluků postavit různá živá i neživá stvoření, obří červy, tak na mě celý příběh působil věrohodněji, než Kingovo "To". Obě knihy mají některé stejně styčné body, ale přesto jsou jiné. Přišlo mi to, jako když si dva kamarádi dali téma a pak sedli a napsali knihu. Oběma se to povedlo náramně. Kdo má rád hororové prvky a rád se bojí, určitě si přijde na své. A ještě doporučím, určitě nevynechejte doslov, stojí za přečtení.... celý text
Drak spí
2020,
Michaela Klevisová
Pohodové letní čtení. Neurazí žádného milovníka, milovnici klasické české detektivky. Četla jsem jako oddechovku po nervy drásající knize
Řbitov zviřátek
1994,
Stephen King
Uf. Co k tomu říct... Hřbitov, mrtvoly, zvířata, to vše bylo až v druhém plánu. Kdo chce čistě jen horor, bát se, ten si na své nepřijde. Tohle je mnohem víc. Kniha jako celek do sebe skvěle zapadá. Je to snad poprvé, co jsem prostě nemohla číst dál, protože jsem věděla, že to nemůže dobře dopadnout a nechtěla jsem to ani vidět. Některé pasáže jsem četla úplně bez dechu. Možná každému kniha nesedla, ale mě autor dostal. Zvlášť pokud máte malé dítě, bude to pro vás chvílemi těžké čtení.... celý text
Norské dřevo
2005,
Haruki Murakami
Kniha má své zvláštní kouzlo, atmosféru, která mě vtáhla a nepustila. Z anotace jsem zjistila, že kniha má být plná až porno scén. Není to tak. Je tam pár scén, které ale přesně zapadají do té atmosféry a mají tam svoje místo. Zpočátku na mě autor působil jako pozér, jakoby šlo jen o určitě pózy hlavních pistav. Ale postupem jsem nachazela větší a větší hloubku. Kniha určitě stojí za přečtení.... celý text
Lolita
2007,
Vladimir Nabokov
Těžké čtení. Jak po obsahové, tak i formální stránce. Dospělý muž má rád holčičky. Ne však všechny, vzrušují ho nymfy, dívky, v určité fázi vývoje. Pozná je neomylně a touží po nich. Osud mu do cesty přivede Dolores, které splňuje vše, co si kdy vysnil. Zůstává v její blízkosti, nechce jí ublížit. Stačí mu pohled na ni, náhodně i méně náhodné letmé nevinné doteky. Začíná jí být posedlý, ztrácí zábrany. Ožení se s její matkou (paradoxně z popudu právě matky) a nestojí mu nic v cestě, ztrácí zábrany víc a víc. Ještě mohl couvnout, nasednout do auta a odjet daleko od Lolity, zachovat se jako slušný člověk. Bohužel. Smrtí matky si definitivně Lolitu přivlastňuje. Nebere Lolitu jako lidskou bytost, která má své tužby, potřeby, ale jen jako nástroj k uspokojení své touhy. Je na ni hodný,kupuje ji dárky, šaty, pokud je ona "hodná" na něj. Když mu uteče, lituje jen sám sebe, nemá strach, kde je jeho Lolita, zda se jí něco nestalo. Hledá ji, aby ji měl, aby byla zase jeho. Nevyslovuje obavy o její život, jen žárlí na možného soka. Závěrečná vražda "únosce" už je jen teatrální gesto. Nemám dost sil zabít sebe za to, jak jsem se k Lolite choval, zabiju někoho jiného ve jménu pomsty. Kniha se opravdu nečte snadno, ale stojí za přečtení.... celý text
Paganiniho smlouva
2011,
Lars Kepler
Nuda, nuda, nuda, absolutně zmatené vyšetřování, nuda. Tohle se fakt nepovedlo. Byla jsem namlsaná z jiných dílů a velké zklamání
Popravčí
2013,
Chris Carter
Moje druhá zkušenost s Carterovým Hunterem byla o fous lepší, než ta první, alespoň co se týče detektivní linky. Stále jste ve světě krásných žen a drsných mužů, z nich ten nejchytřejší a nejneohroženější je právě Robert Hunter. Styl knížky, dialogy jsou pořád trochu zvláštní. Nevím, zda je to překladem, nicméně je, ktera trochu lepší než první díl (nicméně která ženská by použila úsloví hoblovat někomu ženu???). Scény jsou brutálnější a popisnější, přiznám se, že některé pasáže u krbu jsem přeskakovala. Nevím, zda je nutné pokaždé čtenáře seznamovat s tím, kolik lidí a kolikrát zvrací. Hunter samozřejmě nikdy. Teda alespoň ne na veřejnosti. Vedle dokonalého Huntera by každý vypadal trochu hloupě, tudíž to nováčkovi Garsiovi nemějme za zlé. Vynahradí mu to jeho žena, která ví, že se nemá na nic ptát, má vždy připravené jídlo a oddaně bez remcáni na svého muže čeká (zajímalo by mě, v kterém díle ji to přestane bavit). Prostě ty vztahy a tyhle osobní věci jsou zvláštní a odtržené od reality. Ale příběh se mi tentokrát četl dobře, bylo tam napětí, mělo to spád, překvapivé rozuzlení. Je to taková oddechovka, která vás vrhne do úplně jiného prostředí, než jste zvyklí.... celý text
Dvojitý kříž
2013,
Chris Carter
Tak jo. Všichni v mém okolí čtou Cartera. Co čteš? Cartera! To nemůže být jen tak, to je znamení. Půjčila jsem si tedy první ze série a byla zvědavá, co to se mnou udělá. Žádné nadšení se zpočátku nekonalo. Nevím, zda je to překladem, ale působilo to na mě, že kniha vznikla někdy v osmdesátých letech, byly tam zvláštní jazykové obraty, ty dialogy mezi detektivy a vůbec to bylo takové hůř uvěřitelné. Úplně mi ani nesedí prostředí Hollywoodu, které ten pocit umocňovalo. Vadil mi trochu už i otřepaný motiv, kdy se vrah mstí za detektivovo selhání, různě ho kontaktuje, dává mu úkoly atd. Za celou knihu mě to nijak extra nevtáhlo do děje. Četla jsem, abych to přečetla. Jen asi dvakrát jsem měla pocit, že se těším, až si půjdu půjdu číst. Což mělo tu výhodu, že brutální a násilně scény, jsem četla tak nějak automaticky, nic moc to se mnou nedělalo. Čehož jsem se zpočátku bála. Na druhou stranu byl ten příběh dobře vystavěný. Autor před čtenářem nic neskrývá, při pozorném čtení tušíte, ale ne moc a všechno, aby vás to neotrávilo. Je to tak akorát. Třetí třetina byla asi nejlepší. Závěr byl dobře vymyšlený, mělo to spád. Dám Hunterovi ještě šanci a zkusím druhý díl.... celý text
Kaštánek
2019,
Søren Sveistrup
Děj knihy se odehrává v Kodani. Vše odstartuje vražda ženy, matky. Vražda je to brutální. U mrtvoly je nalezen panáček z kaštanů. Případ dostane přidělený vyšetřovatelka Thulinová, která už se vidí na jiném perspektivnějším místě. K ruce dostane detektiva Europolu Marka Hesse, který má tenhle post vlastně za trest a jediné, co ho zajímá je, co nejdřív se vrátit zpět do Haagu, kde působil do této doby. "Běžná" vražda se začne zamotávat tehdy, když technici objeví na kaštanovém panáčkovi otisk prstu dívky, která má být už rok mrtvá. Tělo se sice nenašlo, ale vrah se přiznal a je zavřený. Než se vyšetřovatelé stačí rozkoukat, objevuje se další vražda, oni zapomínají na své plány a začíná boj kdo s koho. Hlavní hrdinové - detektivové, jsou vykresleni jen zběžně, autor nám příliš netříští pozornost nějakými vztahovými záležitostmi, což beru jako plus. Rozjezd je pomalejší, ale kniha se čte dobře od prvních řádků. Od půlky vám dělá problém knihu odložit a poslední třetinu prostě musíte dočíst, i kdyby byly dvě hodiny v noci.Rozuzlení je nečekané, ale když se nad tím člověk zamyslí, tak vše do sebe zapadá. Moc se mi líbil konec, který jsem takový nečekala a byla jsem milá překvapena. Knihu doporučuji tomu, kdo má rád napětí, detektivky se jmény, které zaručeně neumíte vyslovit a komu nevadí občas brutálnější scény ... celý text
