IvcaK98 přečtené 347

Tajemství Lynburnů 2013, Sarah Rees Brennan

Pokud něco dokážu ocenit, pak výjimečnost. Výjimečné věci se pro mě automaticky stávají krásné, a tak je to i s Tajemstvím Lynburnů. Koupila jsem si ji v Levných knížkách po cestě k doktorce, abych si nějak ukrátila čekání a upřímně, sáhla jsem po ní jenom proto, že už jsem spěchala a nic lepšího jsem nenašla. Jaké potom bylo moje překvapení, když mi hned po prvních stránkách došlo, že nic podobného jsem ještě nečetla, a už proto jsem byla nadšená. Není to knížka, ke které bych se opakovaně vracela, doporučovala bych ji na každém kroku a patřila tak k mým srdcovkám, ale cením si toho, jaké autorka vytvořila prostředí, tajemné a fantastické, a především atmosféru, která obyčejnému románku dodala šmrnc a o to víc jsem si čtení užila.... celý text

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel 2012, Jonas Jonasson

Stejně tak jako Stoletý stařík rozdělil čtenáře na ty, kterým bezmezně učaroval a považují ho za geniální počin, a na ty, pro které je jenom přeplácaný a nudný román snažící se napodobit Haška a jiné, tak ani já nemám na tohle dílo jednoznačný názor. Jako největší plus vidím autorův jedinečný a pro mě dokonale ironický humor, díky kterému jsem knížku neodložila a chystám se i na Analfabetku. Souhlasím ale i s negativy, jakými jsou jak přemrštěná délka, která dotlačí čtenáře až k odečítání stránek do konce, tak i přemíra politiky, která je sice mnohdy úsměvně zesměšněná a pobaví, ale místy je to jenom...politika. Takže tak jako všechno na tomhle světě i tenhle humoristický román má své klady a zápory, avšak v konečném důsledku u mě vychází jako vítěz.... celý text

Aliance 2014, Veronica Roth

Ztracená naděje 2014, Colleen Hoover

Doufala jsem, že když už se autorka bude zabývat tím stejným příběhem jako minule, akorát z jiného pohledu, dočkáme se alespoň nějakých nových dějových zvratů, překvapení, postav, ... Místo toho se až na drobné obměny a doplnění děje z Holderovy strany nic nového čtenář nedozví, a tak mi přijde pokračování Bez naděje lehce zbytečné. Druhý díl mě bavil téměř srovnatelně s prvním, avšak bez nové zápletky pokračování ztratilo šmrnc. 3 a půl *.... celý text

Gejša 2006, Arthur Golden

Nic proti filmům, vážně. Naopak, jsem jejich dost velký fanda a některých si považuji stejně tak jako mých oblíbených knížek. Ale jako správný bibliofil i já dám desetkrát radši přednost knižní předloze, ve které oproti filmu prožijete silnější emoce a mnohem lépe se vcítíte do hlavního hrdiny, jehož myšlenky tu máte černé na bílém popsané na téměř čtyři sta padesáti stranách. To se podaří málokterému režisérovi, přenést ducha knížky na plátno tak, aby se film vyrovnal, nebo se svou kvalitou alespoň přiblížil předloze. Pro ty, co film Gejša neviděli, vám to řeknu na rovinu. Nepovedlo se. A potom se stane, že vás dvě hodiny nudy odradí od několikanásobného počtu hodin strávených příjemným čtením, které i přes svou mírnou rozvláčnost pohladí na duši. Není to typicky čtivá kniha, u které se bavíte od první až do poslední stránky. Spíše oceníte určité momenty, kdy ucítíte, jak vám cosi tlačí na srdce a vy se ztrácíte ve slovech, díky kterým Sajuri, Předseda a ostatní vystupují z papíru, nabývají rozměrů a přestože vám žádný herec nevtlačí do povědomí jejich přesnou podobu, vy je dokážete popsat lépe, od jejich charakteru až po barvu očí, která je pro každého jiná a přesto pro každého stejně skutečná.... celý text

V ringu 2014, Katy Evans

!SPOILER! Klišé mi nevadí. Druhého Travise Maddoxe přežiju (aspoň že tato autorka přiznala, že Remington Tate a jemu podobní trpí poruchou). Ale to, že téměř celých 320 stránek popisuje nadrženost hlavní hrdinky, a to díky velmi slabé slovní zásobě pořád dokola těmi samými frázemi, už je moc. Musím uznat, že jednou jsem se opravdu z plna hrdla zasmála, a to popisu Remyho, který zněl: „Je to ten nejsilnější muž, jakého jsem kdy viděla, a jsem si velmi dobře vědoma toho, že hluboko v mých genech a DNA je vetkána přirozená touha po zdravých potomcích. A s tím přichází potřeba pářit se s tím nejdokonalejším samcem mého druhu." Pane. Bože.... celý text

Matka v krizi 2008, Simona Monyová (p)

Do knížky jsem se pustila kvůli povinné četbě, kdy jsem si měla vybrat něco ze současné české literatury. Volby rozhodně nelituji, Monyová píše svižně a vtipně, ale nemůžete se divit, že se jednoduše nedokážu vcítít do trojnásobné matky, která zažívá trable pro mě tolik vzdálené. Možná, že až budu starší a blíže věkové kategorii, pro kterou je kniha určená, vrátím se k ní a užiju si ji desetkrát víc :-)... celý text

Anna krví oděná 2013, Kendare Blake

Po dlouhé době jsem zase jednou dostala chuť na nějakou duchařinu, a tak jsem sáhla po Anně, která mě už nějaký ten měsíc pronásledovala, vyskakovala na mě v knihovně, reklamách, recenzích, ...Při čtení jsem si připadala jako na horské dráze, slibnější části, čtivé, které měly spád, střídaly ty slabší, kdy jsem se někdy i musela o pár odstavců vracet, abych se ujistila, o čem že to vlastně čtu. V druhé polovině knihy už jsem se konečně patřičně ponořila do děje a i přes lehkou antipatii k celému vývoji (asi nejsem dostatečně romantická duše, abych skočila na lásku mezi sedmnáctiletým klukem a duchem, který se ráchá v krvi) jsem se víceméně slušně bavila. Do druhého dílu se nijak zvlášť nehrnu, Anna krví oděná mě však nezklamala a 3-4 hvězdičky si zaslouží. Mimochodem jak už tu někdo zmiňoval, pokud už se chcete vrhnout do podobného žánru, doporučuji Mediátora od Meg Cabot ;-)... celý text

Jestli zůstanu 2011, Gayle Forman

Někdy si skvělá autorka vybere tak prostoduchý námět, že i když na něm vytříská veškerý svůj um, kvalitní dílo z toho prostě nebude. A nebo je to přesně naopak. Fajn nápad, prostředí, zápletka, ...A přijde si paní Formanová a všechno to pohřbí. Možná by nebylo od věci ukradnout námět na její příští román a podstrčit ho nějaké schopné spisovatelce. Trochu drsná kritika, ale to samé jsem měla na jazyku už u knihy Jen jeden den, kterou jsem četla dřív, a tak to prostě musí ven.... celý text

Prázdné křeslo 2000, Jeffery Deaver

Tak jako u mě vlna posedlosti Jefferym Deaverem a jeho sérií o Lincolnu Rhymovi přišla, tak po Prázdném křesle taky odešla. Ne že bych se k ní neplánovala vrátit, ale oproti tomu, jak mě pohltil Sběratel kostí a následně i Tanečník (ten dokonce ještě o stupínek víc!), mi přišlo třetí pokračování jako slabý odvar. Musí se nechat, že většina zvratů byla neočekávaná a rozhodně se pořád jedná o nadprůměrně vyvedenou detektivku. Zároveň mě ale čtením doprovázel i jakýsi zvláštní pocit z celého prostředí a hlavně jsem postrádala ten okamžik, kdy do toho prostě spadnete a nevidíte, neslyšíte, dokud se nedozvíte, kdo je vrah nebo jak to celé dopadne. Takže si dávám pauzu a doufám, že v příštích dílech se Deaver opět vrátí k již nastavené laťce.... celý text

Kostičas 2014, Samantha Shannon

Pro mě existují různé stupně toho, jak moc se mi knížka líbí. Může mě bavit, můžu se k ní ještě několikrát vrátit, může mě úplně pohltit...A to se zrovna podařilo téhle mladé, ale bezpochyby talentované autorce. Od Kostičasu jsem se nedokázala ani na chvíli odtrhnout a znáte to : „Ještě jednu kapitolu..." a najednou je nad ránem a já mám napuchlé oči únavou. Okamžitě jsem začala "gůglit", kdy má vyjít další díl, jestli autorka napsala ještě něco... Prostě mánie. Knížku rozhodně DOPORUČUJI. Upřímně se mi moc nelíbí, že autorku nazývají "druhá Rowlingová". Mají stejnou národnost, píší sedmidílnou sérii ve stejném žánru, dokázaly oslovit čtenáře - no tím ta podoba asi tak končí. Samantha Shannon má jiný styl, píše úplně z rozdílného prostředí a myslím, že tahle propaganda jí může spíš ublížit, než pomoci.... celý text

Velký Gatsby 1991, Francis Scott Fitzgerald

Většinou mě mrzí, že jsem se prvně podívala na film, než jsem si přečetla předlohu; to ale není tento případ. Knížka dobrá, film úžasný. Schválně jsem si koupila novější překlad, který vyšel nedávno a doporučuji.... celý text

Tanečník 1999, Jeffery Deaver

Druhý díl jsem začala číst ve stejný den, kdy jsem dočetla první, protože celá sérii Lincolna Rhyma jsem dokonale propadla :) Tanečník se mi líbil minimálně stejně jako Sběratel kostí; nejvíc mě dostávala Lincolnova a Tanečníkova hra na kočku a myš, kdy jste si nikdy nemohli být jistí, kdo vlastně koho nachytal. Také oceňuji, že se autor neopakoval a vynechal dlouhé popisování práce na místě činu, protože i když se mi to v prvním díle líbilo, dál by to mohlo působit jednotvárně a ztratit svůj šmrnc. Rozhodně se mi nezdá, že by Jeffery Deaver šel s kvalitou dolů a na dvojku jsem pochopitelně okamžitě navázala trojkou :) Teď nevím, jestli mám být nadšená, že mě po delší době zase něco uchvátilo, nebo zoufat, kolik mi to sežere času (samozřejmě to první ;)).... celý text

Sběratel kostí 1998, Jeffery Deaver

Pokaždé když se mi do rukou dostala nějaká detektivka, dočetla jsem ji maximálně do poloviny a stačilo. Koukla jsem se, kdo je vrah a šla dál. Nikdy mě nebavilo dlouhé popisování vyšetřovacích metod a do málokteré knížky jsem se dokázala pořádně začíst. Po Sběrateli kostí si ale říkám, že to bylo spíš špatnou volbou než samotným žánrem, protože takhle mě už dlouho žádná četba nepohltila. Občas jsem se usmívala nad autorovými poznámkami, jindy mi běhal mráz po zádech. Napínák od začátku až do konce, sympatické postavy, nepředvídatelnost děje...všechno co má správná knížka mít :)... celý text

Muž, který sázel stromy 2006, Jean Giono

Večeře s vampýrem 2013, Abigail Gibbs

Ještě žádnou knihu jsem neohodnotila jenom jednou hvězdičkou, takže už to tak nějak vyjadřuje můj názor :) Sice jsem párkrát narazila na strašné literární „braky", ale tady se sešel děsný námět (já vím, tak jsem neměla knížku vůbec číst, ale dala jsem na doporučení a byla to chyba), snad nejnesympatičtější hrdinka, o které jsem kdy četla a úplná nelogičnost, přestože Temná hrdinka není napsaná tím nejhorším stylem. Možná by si zasloužila víc hvězdiček, už jenom proto, že jsou tu jiné „skvosty", pro které by mělo být nejnižší hodnocení vyhrazeno, ale nepamatuji, že bych někdy při čtení pociťovala takovýhle odpor, takže rozhodně žádné výčitky nemám. NEDOPORUČUJI.... celý text

Jen jeden den 2014, Gayle Forman

V první polovině jsem měla chuť odhodit knížku do kouta a dělat raději něco jiného. Allyson byla přesně taková, za jakou se pokládala-nudná, a že bych z jejího jediného dne s Willémem šla do kolen? To sotva. Navíc jsem se musela prokousat několika kapitolama, kdy hlavní hrdinka upadla do těžké deprese a upřímně i když mi jí bylo líto, četlo se to fakt špatně. Jenomže co se nestane, v poslední třetině knížky autorka přeřadí úplně na jinou úroveň a i když se jedná o typický román ve stylu hledání sebe sama, mělo to určitou jiskru a já jsem prožívala každičký okamžik s Allyson. Jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. Na závěr jsem se nemohla od knížky ani na okamžik odlepit a moje reakce na poslední sránky? Chci víc.... celý text

Svůdné zlo 2013, Wendy Higgins

Už ani nevím, kolikrát jsem něco podobného četla. Občas jsem měla dokonce pocit, že autorka vykrádá dílo někoho jiného. Andělé, hlavní hrdinka=vyvolená, samozřejmě nějaký ten „bad boy", který se jako zázrakem změní a přeformuluje se na toho nejzamilovanějšího a nejdokonalejšího kluka pod sluncem. No. A. Co. Mě to bavilo a ostatní ať se jde bodnout :-)... celý text

Hra o trůny 2011, George R. R. Martin

„Když hraješ hru o trůny, buď zemřeš, nebo zvítězíš. Žádná střední cesta neexistuje.“ Někdo by možná mohl říct, že na prvním místě v žebříčku nejlepších knih by měla stát nějaká klasika a dobře, jsou díla, která si to zaslouží víc, ale zkuste si to přečíst. Nepamatuju si, že by ve mně nějaké knížka vyvolala takové emoce. Ono to není jenom další řadové fantasy, kde někdo mávne hůlkou a dobro zvítězí nad zlem (promiň Harry, ale je to tak). Je v tom mnohem víc. Mohla bych tu vyjmenovat hromadu kladů a záporů Hry o trůny (jo, přiznávám, má i své zápory, třebaže klady je několikanásobně převáží), ale to prostě nestačí. Jestli se vám nechce pouštět do skoro devítisetstránkové knížky, pusťte si alespoň seriál, který je také výborný. A ještě jedna věc. Můžete mi někdo vysvětlit ten smysl, dávat komentář pod první díl série, kde všem prozradíte, co se stane v těch dalších? Ať vás vezmou Jiní!!!... celý text

Jako led 2014, J. Lynn (p)

Asi je to moje chyba, že jsem se do knížky pustila, i když mi její anotace zněla dost lacině, ale říkala jsem si, tak co, hlavně že mě to bude bavit. Ha ha ha. Přišlo mi to ještě horší, než to znělo. Proti oddechovkám nic nemám, ale ne když jsou takhle stupidní a špatně napsané. Prostě jeden velký omyl.... celý text