hvězdo.kupa
přečtené 50
Společenstvo Prstenu
2006,
J. R. R. Tolkien
Ve čtení fantasy nejsem tak úplně zběhlá, a tak ze startu prosím o prominutí, že mé hodnocení není vyšší. Chyběl mi ten spád událostí, neustávající napětí. Oproti filmu, který byl doslova nabitý emocemi a peripetiemi přátelství, v knize převládají části popisující jak moc svítilo slunce a kterým směrem vlála tráva. Když už se mi z něčeho zatajil dech, o větu dál jsem mohla s klidem vydechnout, protože se žádné vzrůšo nekonalo. Přiznám se, že "zhltla" jsem doopravdy až posledních deset stránek, když se společenstvo rozpadalo, jinak jsem knížku louskala poctivě, ale pomalu. Neznat filmovou trilogii, asi bych vůbec nevěděla, která bije. Ale vzhledem k mým sympatiím k Pánovi prstenů se pustím i do dalších dílů a budu doufat, že jejich putování nabere trochu rychlejší spád. :) A jen tak na okraj: zjištění, že moje oblíbená scéna, kdy se dává společenstvo dohromady (Já budu tvůj meč! Já tvůj luk! A já tvoje sekera!), je jenom ve filmu, bylo pro mě lehkým zklamáním :D... celý text
Jeden plus jedna
2017,
Jojo Moyes
Na začátku jsem byla děsně napjatá, uprostřed už mě ta romantika začínala nudit, blízko ke konci jsem za každou kapitolou v duchu vykřikla: "Cože??!" a na konci už mi bylo jasné, jak to s nimi dopadne. Možná mi přišel trochu únavný ten kontrast mezi extrémní chudobou a extrémním bohatstvím, který mi byl neustále připomínán. Ale jinak vesměs uklidňující čtení, takové to, co je potřeba občas zařadit mezi to kriminálno, nereálno, depresivno ...... celý text
Zpívá, zpívá, každý pták
2017,
Evie Wyld
Protože seriál McLeodovy dcery je moje srdcová záležitost, těšila jsem se na tento příběh z farmy, o samostatné nebojácné ženě. Prvních dvě stě stran jsem byla zmatená, netušila jsem, o co vlastně jde, a na těch posledních dvaceti stranách jsem pochopila prolínání současnosti s minulostí a to, že současnost je vyprávěná popořadě, kdežto minulost zpětně. Za tento nápad dávám plusový bod, i když v tom byl chaos. Ale stejně nedokážu říct, o čem to vlastně bylo. Co byla ta děsivá věc jsem se nedozvěděla a to nedokážu odpustit. Fantazie má v knihách místo, ale vocaď pocaď. Knížka podle mě postrádá jakoukoli pointu, zápletku, ponaučení - cokoli. Možná, kdyby měla víc stránek, víc slov, pustila mě blíž. Zase jsem se nechala zlákat krásnou obálkou... ;)... celý text
Geraldova hra
1996,
Stephen King
Samota je podle mě jedna z nějděsivějších věcí. Ve spojení s bezmocí je to pro mě dostatečná dávka děsivého napětí.
Můj kámoš Ježíš
2017,
Lars Husum
Brácha mi koupil knížku k narozkám. Podezírala jsem ho, že především kvůli "cool" názvu, a možná že jo, ale ačkoli jsem se bála, co to bude za zvrhlé čtení, byla jsem příjemně překvapená. Ano, je to zvrhlé, je to jednoduché, ale v jednoduchosti je často krása a mně to tady úplně vyhovavalo.... celý text
