H67
přečtené 51
Enderova hra
1994,
Orson Scott Card
Je to už dávno, co jsem ji četl a vím jediné - už jen za ten zvrat na konci si kniha zaslouží plný počet.
Leviatan se probouzí
2013,
James S. A. Corey
Seriál jsem neviděl, takže jsem ke knize přistupoval s čistou hlavou a bez předsudků. Proto je poměrně paradoxní, že z ní mám dojem jako kdybych koukal na klasický televizní seriál - není to nic extra, ale zabaví. Příjemně se na to kouká (čte), člověk si to pustí (vezme do ruky), když má zrovna volnou chvíli, ale že by hořel nedočkavostí, jak to bude dál, to zrovna ne. To ovšem neberu jako mínus, za mě klasické, příjemné sci-fi s poměrně předvídatelnými archetypy postav - kapitán lodi jako sympaťák se silným morálním kompasem/ sexy členka posádky, se kterou to zákonitě dá dohromady/detektiv jak vystřižený z noir románu atd. Jsem zvědavý na další díl.... celý text
Vzpomínka na Zemi
2018,
Liou Cch'-sin
Přiznám se, že tohle už jsem nedal. Jsem zastáncem toho, že každá kniha si zaslouží dočíst, ale tady jsem to někde okolo půlky vzdal a zbytek alespoň narychlo prolistoval. Nelogické chování nesympatických postav, střídání extrémně nudných pasáží s kapitolami, kde naopak děj letí rychlostí tří zvratů za odstavec, skoky v čase se počítají na staletí, 2D bomby... skoro mám chuť zvednout hodnocení předešlých dvou dílů, protože v porovnání s tímhle jde o super čtivá díla.... celý text
Temný les
2018,
Liou Cch'-sin
Lepší než první díl, ale pořád mám výhrady. Na začátek ovšem klady: - Ufouni jsou přeneseni do pozadí a jejich existenci připomíná jen invazní flotila, která je velkou část knihy "někde tam v budoucnu", takže jsme ušetřeni většiny logických problémů, které mi tak vadili v první knize (ale které pořád občas vystrčí růžky - proč prostě lidstvo nevyhubili nějakým virem, když to pro ně evidentně není žádný problém?). - Zároveň s přesunem do budoucnosti odpadla nutnost sáhodlouze vysvětlovat princip fyzikálních jevů a děj se překlopil v klasické sci-fi - tohle je prostě budoucnost a máme tu radiační motory (ať už to je cokoliv) a můžeme lítat po vesmíru. Tečka. - Líbila se mi atmosféra zmaru a beznaděje, kterou byl autor schopen vytvořit. Sice jsem to trochu tušil, že ta krásná flotila pozemských lodí bude k ničemu a že nakonec přijde záchrana nějakým trikem, ale i tak byla deprese a otázky morálky ve světle zániku lidstva krásně (ne)příjemným čtením. Ale teď k těm záporům. Nemůžu si pomoci, ale čínsko-komunistickou ideovou linku a anti-amerikanismus jsem vnímal o hodně více, než v prvním díle a docela mi to vadilo. Zároveň působí příběh hrozně nevyváženě. Místy člověk ani nestíhá příval napínavých nebo důležitých informací a stránky utíkají neskutečným tempem, aby o pár kapitol později zjistil, že si už deset minut čte o imaginární ženě před imaginárním krbem??? Co to sakra bylo? A poslední věc, které jsem si všiml a která mi přijde poměrně vtipná je způsob, jakým se autor snaží navodit dojem zajímavého neznáma - a který by v reálném světě působil neskutečně divně. A to je ten, že postavy knihy jsou často neprůbojné a apatické figurky vůči okolnímu dění. "Pan Novák?" "Ano, co se děje?" "Půjdete s námi. Nesmím vám říct, co se děje, ale cesta bude trvat patnáct hodin. "... Tak jo."... celý text
Zápisky o válce galské
1964,
Gaius Iulius Caesar
Nikde jsem nenašel zmínku o Asterixovi a Obelixovi, takže bod dolů :-).
Problém tří těles
2017,
Liou Cch'-sin
Celkově docela zklamání. Děj na začátku vtáhne, je správně tajemný, cosi zlověstného je jen naznačováno...ale jakmile se do toho začnou motat mimozemšťani, jde to do kopru. Máme tu civilizaci, která je schopná obalovat zvětšenými protony x-té dimenze planety a vesmírnými loděmi do nich vyrývat umělou inteligenci, ale z nějakého důvodu nemají lepší řešení svých problémů, než obsadit Zemi, která je 400 let daleko? A desítky předních světových vědců a myslitelů jsou ok s myšlenkou, že si lidstvo zaslouží vymřít, protože...protože asi kácíme stromy nebo tak něco. Autor je schopný na třech stranách textu vysvětlovat příčiny pulzování slunce, ale důležitější otázky ohledně motivace postav nebo logických trhlin v plánu emzáků raději vynechá. Ale ve výsledku to není až tak hrozné, je to čtivé (jakmile si člověk udělá pořádek v čínských jménech) a zajímá mě, jak se na invazi lidstvo připraví, takže dám šanci i druhému dílu. Jen doufám, že tentokrát už to bude bez počítačové hry, protože její smysl mi taky docela unikal.... celý text
V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku
2018,
Tim Marshall
Velice čtivá kniha, i když musím říct, že název je poněkud zavádějící. Základní zákonitosti geopolitiky jsou vysvětleny hned v úvodní kapitole (neprostupné hory na hranicích = dobré, neúrodná půda = špatné atd.) a protože jde o sadu několika jednoduchých pravidel, nese se zbytek knihy spíše v klasickém duchu. Tzn. stručná historie regionu, kdo, kdy a jak způsobil někomu bezpráví a kolik století se to už táhne, o které území se hašteří se sousedem, a nakonec co na to USA a Čína. Což ovšem neznamená, že je kniha špatná, právě naopak. Vše je popsáno dostatečně jednoduše, aby se z toho nestala další nudná učebnice dějepisu, ale zároveň natolik detailně, aby se člověk něčemu přiučil. A třeba mu konečně zapadlo do souvislostí, co že je vlastně ten Kašmír a proč s tím Indie a Pákistán tolik nadělají. Jediná vada na kráse je dnes už jistá neaktuálnost knihy - ale zato holt autor nemůže. Kapitola o Rusku je tak asi nejzajímavější, ale zároveň nejvíce vtipná, protože autor (a my všichni společně s ním), jsme si taky mysleli, že kdyby Rusko chtělo, tak dobude Kyjev do tří dnů...... celý text
Hostina pro vrány
2012,
George R. R. Martin
Zatím asi nejslabší díl v sérii. Jde hodně znát, že tenhle díl autor původně neplánoval a až při psaní Tance s draky si uvědomil, že bude potřeba vyplnit hluché místo v ději. Spousta nových, nepříliš důležitých postav, spousta vaty okolo, příběhy starých postav naopak upozaděné. Není to špatná kniha, ale při čtení jsem se nemohl dočkat konce, abych se mohl pustit do dalšího, tentokrát snad už zajímavějšího dílu.... celý text
Hvězdná pěchota
2002,
Robert A. Heinlein
Pokud jste, stejně jako já, viděli film jako první, musíte jeho existenci během čtení vymazat z paměti. Protože film (který mám mimochodem velice rád) a kniha jsou každý o něčem naprosto jiném. Kulisy a základní kostra příběhu jsou sice stejné, ale jinak je hlavní myšlenka knihy spíše filozofického rázu a "akce" je jen na udržení pozornosti čtenáře. Odpovědnost, morálka, vztah jednotlivce ke společnosti...atd. Samozřejmě vše je vědomě přehnané, roztažené do extrému a naroubované na mezihvězdnou válku, takže čtenář musí vše brát s lehkým nadhledem. Od plného počtu bodů knihu dělí pár pasáží, které přeci jen byly poněkud nudnější a netýkaly se ani děje, ani filozofie. Naštěstí je jich jen pár.... celý text
451 stupňů Fahrenheita
2001,
Ray Bradbury (p)
Nevím, tohle mi nějak nesedlo. Nemohl jsem se ubránit neustálému srovnávání s 1984, při kterém ale Orwell na plné čáře vítězí. Přišlo mi, že reálie světa nedávají moc smysl, neustále mě napadaly otázky, proč, jak, z jakého důvodu? Atd... Samozřejmě hlavní myšlenky knihy jsou nadčasové a člověk si v nich najde to své, ale pro mě osobně bylo čtení docela utrpení.... celý text
Stopy na cestě
2022,
Valerij Markus
Zajímavá kniha se silným příběhem. Autorovo dospívání v nelehké době, nástup k armádě a střet s depresivním, postsovětským armádním prostředím s naprosto šílenými pravidly a nakonec válka. Oceňuji fakt, že autor popisuje vše bez příkras, nehraje si na velkého filozofa a nesnaží se omlouvat problémy, se kterými se tehdejší ukrajinská armáda potýkala. Akorát mě trochu mrzí, že události okolo Euromajdanu a invaze na Krym jsou v knize odbyty v podstatě jen několika málo odstavci. Nevím, jestli to bylo záměrně vynecháno, nebo to autor opravdu nijak zvlášť neprožíval, ale zrovna tahle část by mě zajímala asi nejvíc. Co se lidem tehdy honilo hlavou, jak celou událost prožívali, jak se řešili problémy s loajalitou (které jsou v knize jen lehce nakousnuty)... a tak dále. Takhle během několika málo stránek příběh skočí z "armáda mě zklamala a přemýšlím, že odejdu" na "sedíme v okopu a střílí na nás minomety". V neposlední řadě musím vyzdvihnout QR kódy a skrze ně dostupná videa a fotky. Něco takového jsem viděl v knize poprvé a jsem z toho nadšený.... celý text
Strach a hnus v Las Vegas
2020,
Hunter Stockton Thompson
Zajímavá a velice specifická kniha, která není pro každého. Na myšlenkové pochody zfetovaného novináře musí mít člověk náladu, ale asi u třetí kapitoly jsem zjistil, že se docela dobře bavím a že mě zajímá, co bude dál.... celý text
