Fidlal
přečtené 115
K otevřenému nebi
2018,
Antonio G. Iturbe
Malý princ je legendou. Tato "dětská" knížka promlouvá k mladým i starším řádku let. Koho zajímá příběh prince z tohoto světa, leteckého pošťáka a snílka Toníčka de Saint-Exupéry, ať sáhne po Iturbeho románu "K otevřenému nebi". Ucítíš ve vlasech vítr dvacátých let, kdy byla letadla dřevěná. Budeš překonávat Saharu i Atlantik, hledat skulinu skrz špičaté Andy. Budeš svědkem nárůstu arogantního nacionalismu nejen v Německu. Zkrátka prostřednictvím románu prožiješ několik životů se všemi radostmi i držkopády a snad zas o něco lépe porozumíš rozmanitému světu kolem sebe. Tak šup, šup, do knihovny!... celý text
Morální dilema: Dějiny druhé světové války
2016,
Michael Burleigh
Trochu jiné dějiny druhé světové války …primárně zaměřené na psychologii jednotlivých aktérů i celých národů. To je 'Morální dilema' britského historika Michaela Burleigha čítající 21 kapitol. Našince zaujme dodnes propíraná problematika appeasmentu (politika ustupování západních mocností před Hitlerem za účelem udržení míru). Či kapitola Morální kalkul o úloze naší exilové vlády. Beneš se zde rozhoduje mezi schválením atentátu na Heydricha, obnášející očekávatelné odvetné běsnění, a rizikem uzavření míru mezi Protektorátem a Německem. Na přetřes přijdou oba policejní státy, které si nejdříve ruku v ruce rozdělí Polsko a poté stojí proti sobě: nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz. Srovnání jednotek SS a gestapa vs. NKVD, koncentrační tábory vs. gulagy. Bizarnost účelového spojení demokratů Churchilla, Roosevelta a totalitárního Stalina. Nejbolestivější čtení pro mě bylo to o vyvražďování Židů (odhadem jich bylo zabito cca 6 milionů). O zdokonalování zabíjení bezbranných lidí jinými lidmi, kteří se k tomuto úkolu hlásili dobrovolně. Čtenář nahlédne do hlav nacistů i jiných ‚lovců Židů' a dostává nástiny odpovědí na otázky: Jak si to masové vraždění ospravedlnili? Bylo ‚výhodnější‘ zabít dřív rodiče nebo děti? Někteří sadisté dokonce vyhazují kojence do vzduchu a trefují se do nich jako do hliněných kachen. Morálním úvahám zde neunikají ani kobercové nálety Spojenců na německé metropole, oficiálně označované jako cílené bombardování strategických cílů. Nebo svržení dvou atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je toho ještě spousta, čeho jsem se v této stručné anotaci ani nedotkl (národní odboje, neutrální státy, Zimní válka, Mussolini, Hirohito, váleční zajatci,…). Jak je snad cítit z mého textu, tato kniha je velice působivá, komplexní, postavená na rozsáhlé autorově znalosti pramenů, a já ji mohu vřele doporučit. Nemohu nevidět paralely k současnému světu, kvůli kterým takové knihy čtu. Ke světu silných vůdců s ještě silnějšími slovy a řešeními. Ke světu dezinformací a konspirací. Ke světu radikalismu a svalování problémů na vnější vlivy. Historie stále živá.... celý text
Magor a jeho doba
2017,
Marek Švehla
Neuvěřitelně čtivé. Co víc, tato kniha velikosti cihly graduje a vás zajímá, jaké osudy Magora a jeho vrstevníky s postupným utahováním režimního šroubu čekají. Měl jsem spíše povrchní povědomí, že někdo jako Magor nebo underground existoval. Lákala mě především látka 2. poloviny 20. století (tedy dovětek "...a jeho doba"), protože rocker asi nikdy nebudu... Možná ještě básník, uvidíme. Ve stínu brutálních procesů 50. let (Slánský, Horáková,...), které zpochybňuje snad jen rudá Marta, stojí neméně depresivní doba po vpádu "spřátelených" sovětských vojsk roku 1968 zvaná normalizace. Doba kdy se jinak mluvilo doma a jinak na veřejnosti. Doba kádrových posudků, bezdůvodných legitimací, donašečů, šikany StB. Do kriminálu se člověk mohl dostat za hraní na kytaru nebo jen za stavění židlí před loutkovým divadlem. Plody normalizace sklízíme dodnes a zapomínáme odkud se berou. Jsou to především netolerance, sklony k neangažovanosti, k nevyčnívání, k nálepkování, ke společenským tabu... Atraktivita dějin nespočívá v datech a ekonomických číslech. Jsou to jednotlivé osudy konkrétních lidí, které dávají dohromady mozaiku doby. Vždy se samozřejmě najde spousta lidí, kteří tvrdí, že si za socialismu žili dobře, někteří lépe než dnes a nemuseli přitom být donašeči StB. Jen nevyčnívali a byli tak spokojení. S tímto smířlivým přístupem mám, přiznám se, ideologický problém, který mohu opřít o tato slova: "Kvalitu demokracie nejlépe poznáme podle kvality vztahu většiny k menšině." Václav Havel (Celý projev na: http://www.vaclavhavel.cz/showtrans.php?cat=projevy&val=177_projevy.html&typ=HTML) A abych nezapomněl! Obrovský dík za tu spoustu práce Marku Švehlovi! Dle mého se nesmazatelně zapsal do historie.... celý text
