chodícírohožka
přečtené 397
Pohádky
1983,
Karel Jaromír Erben
Krásné pohádky, z nichž většinu si pamatuju z dětství a několik mi připadalo neznámých. Ne vždycky mi připadají úplně naučné, ale přesto je mám ráda a doufám, že si je jednou oblíbí i mé potomstvo.... celý text
Historie včel
2021,
Maja Lunde
Další silná kniha Maji Lunde, která stojí za přečtení. Podle mě není tak dobrá jako Kůň Převalského, nicméně člověk ani na ni jen tak nezapomene.
Temné a osamělé prokletí
2019,
Brigid Kemmerer
Mám ráda příběhy na motivy pohádek a u tohoto mě navíc zajímala i netradiční hlavní hrdinka, tak jsem se na čtení těšila. Možná až moc, protože kniha nedokázala naplnit má očekávání. Nebyla špatná, jen podle mě nevybočuje z takového toho slabšího průměru YA literatury.... celý text
Až ti zastřelí bráchu
1995,
Václav Bartuška
Působivě napsaná kniha o Americe, jak ji moc neznáme, jejích menšinách a problémech, které se teď řeší mnohem víc (a snad ještě nelogičtěji) než v devadesátých letech. Nejen proto stojí za to si ji přečíst.... celý text
Veselou sebevraždu a šťastný Nový rok!
2017,
Sophie de Villenoisy
odpad!
Jedna z nejhorších knížek, které jsem kdy četla. Nebýt tak krátká, odhodila bych ji už po pár kapitolách - a ničemu by to nevadilo. Sylvie je čtyřicátnice s docela nízkým sebevědomím (i když je zároveň každou chvíli přesvědčená, že se na ni někdo vášnivě vrhne...) a nulovým milostným životem, kvůli kterému se rozhodne spáchat sebevraždu. Je si tak jistá a tak nadšená svým nápadem, že si zaplatí psychologa... Ano, už teď to nedává smysl. A úkoly/zážitky, které se rozhodne udělat, protože na ničem už stejně příliš nezáleží, to rozhodně nevylepší. Těšila jsem se na vtipný příběh o tom, co všechno se dá podniknout, když nemusíte řešit následky a chcete si užít posledních dnů života - a místo toho jsem četla trapnou slátaninu, v níž druhou nejdůležitější "postavu" představuje rozkrok hlavní hrdinky (je mu věnováno snad víc odstavců než psychologovi a hrdinčině nejlepší kamarádce dohromady), jejíž děj je naprosto o ničem a sama Sylvie působí tak hloupě, že se člověk diví, jak se zvládla dožít pětačtyřiceti let...... celý text
Zákon jednoho
2020,
Ashley Saunders
Tato kniha pro mě byla asi největším překvapením za poslední dobu - myšleno v dobrém. Nevím, co jsem od ní čekala (jestli vůbec něco), ale dostala jsem poutavý příběh o dvou sestrách, jedné zničené, zblblé zemi a dlouhé cestě za svobodou. Až na pár drobností mi připadala vize světa trpícího přírodními katastrofami i postavy dvojčat, které by neměly existovat, úžasně přesvědčivé. Autorky navíc dokázaly vytvořit to správné napětí, které hlavní postavy na útěku provází, vykreslit vztah obou sester i jeho (a jejich) vývoj a vše dovést do konce, který láká k přečtení dalšího dílu. Absence jakékoli romantické linky a ohrané pindání o citech a zlomených srdcích, typické pro většinu young adult románů, bylo neuvěřitelně osvěžující. Už se těším na pokračování.... celý text
Osamělost prvočísel
2009,
Paolo Giordano
Zajímavá kniha o dvou osamělých existencích toužících po společnosti, které ovšem nejsou schopny. Mohl by to být obyčejný zapomenutelný román - autorův styl psaní a schopnost obrátit děj jiným směrem ve chvíli, kdy už si člověk myslí, že ví, jak bude pokračovat, jej ale dělají svým způsobem jedinečným.... celý text
Město z kostí
2009,
Cassandra Clare (p)
Nástrojům smrti jsem se dlouho vyhýbala (a po shlédnutí filmu mě tento příběh lákal ještě míň)... Ale po přečtení Rudých svitků jsem se rozhodla dát jim šanci - a jsem příjemně překvapená. Svět plný bytostí, které mi předtím připadaly hrozně dětinské, mě docela očaroval, postavy, které se mi ve filmu nelíbily, se ukázaly jako docela fajn, a ani příběh mi nepřipadal zas tak uhozený. V krátkosti - kniha je čtivá, vtipná a určitě hodna přečtení. Doufám, že to samé budu moct říct i o dalších dílech.... celý text
Lord John a skotský vězeň
2018,
Diana Gabaldon
Docela nic moc díl. Většinu knihy jsem měla pocit, že se v něm nic moc neděje, a přemýšlela jsem, jestli by neměl změnit název, protože lord John mi v něm připadá spíše jako vedlejší postava. Spousta věcí nedává zrovna moc smysl, chování a celé spojenectví hlavních dvou představitelů jsou místy dost podivné, a konec se zdá, že někam zmizel, vyšuměl.... celý text
Prohnilé město
2018,
Leigh Bardugo
Jen o malinko slabší pokračování úžasných Šesti vran. Čte se jedním dechem a krásně uzavírá příběh šestice sympatických hrdinů.
Pátá minuta je o nás
2020,
Eva Pospíšilová
Moc pěkná kniha s milým příběhem a sympatickými hrdiny. Autorky odvedly skvělou práci. Doufám, že se časem objeví i nějaký další jejich výtvor v tištěné podobě.... celý text
Nesmrtelní z Meluhy
2018,
Amish Tripathi
Nepříliš čtivá kniha s hezkou obálkou a předvídatelným dějem, který je celkem nudný, obsahuje spoustu nesmyslů a šablonovitých postav. Za konec, který představuje v půlce utnutá kapitola a kouzelná slova "Pokračování příště...", by si autor zasloužil nafackovat.... celý text
Psanec
2020,
Diana Gabaldon
Přiznám se, že jsem od této knihy čekala víc. Příběh cizinky mám ráda a těšila jsem se, že se dozvím, co tenkrát zažíval Jamie a jak vnímal chvíle s Claire, ale moc jsem se toho nedozvěděla. Grafické zpracování mě zrovna neoslovilo - ani stylem kresby, ani scénářem, některé mužské postavy si byly tak podobné, že člověk netušil, o koho jde, děj mi nepřišel zrovna návazný, lehce se odchyloval od knihy (což ale autorka na konci vysvětlila) a některé části mi připadaly zbytečné. Z celé knihy se mi líbila asi jenom vysvětlení na konci...... celý text
Dvůr mrazu a hvězd
2018,
Sarah J. Maas
I když jsem viděla hodnocení, které tady kniha dostala, nevěřila jsem, že by mohl být některý z dílů této série špatný... ale byl. V celé knize se vlastně nic neděje, celých dvěstěneco stran se víceméně jenom řeší shánění a kupování dárků, což je opravdu nuda.... celý text
Zvíře zrozené z noci
2018,
Tochi Onyebuchi
odpad!
Tak tohle byla jedna z nejhorších knih, ke kterým jsem se dostala. Sice je založená na zajímavém nápadu (požírači hříchů, které se jim jako tetování zobrazí na těle - dokud jim nedojde kůže), ale zpracování je tak špatné, že mě až bolely oči, jak jsem je neustále protáčela. Až do posledních stránek se v knize nic neděje - hlavní hrdina řeší akorát svoje vlasy a neschopnost najít si holku - veškerý děj je natěsnaný do posledních několika stránek - akorát zas nedává příliš smysl a vlastně nekončí, je utnut v půlce kapitoly. Strašné je celkem všechno - ploché postavy, těžko uvěřitelné pozadí, protiřečící si mýty, "zamilovanost" Taje do princezny (která je založená na tom, že mu sáhla na biceps...), naprostá většina hlášek... Krom toho autor s oblibou, ale naprosto zbytečně používá vymyšlená slova, která akorát tak zhoršují čtivost a srozumitelnost celého toho blábolu. Upřímně se divím, že se něčeho takové nějaké nakladatelství vůbec ujalo - slohové práce i méně nadaných žáků základní školy bývají lepším čtenářským zážitkem...... celý text