Bublinka78 přečtené 204

Zápisky mladého lékaře 1987, Michail Bulgakov

Ruských autorů se trochu obávám, protože mi přijde, že píšou zdlouhavě. Bulgakov mě prekvapil sou stručností. Kniha se mi četla dobře, jen ten závěr, kdy čte zápisky svého kolegy mi přijde tak nějak uměle vložený. Vytěžené z kontextu. Vůbec mi to tam nesedělo.... celý text

Porgy 1964, Edwin DuBose Heyward

Někdy poněkud zdlouhavé, ale brilantní popisy osob, míst, událostí. Pohled do světa "černejch", kam bílí nemůžou. Do světa, který má svá vlastní pravidla. Pěkná kniha.... celý text

Honzlová 2001, Zdena Salivarová

To bylo neskutečný. Ještě teď to ve mně doznívá. Až čapkovský jazyk, krásné myšlenky, občas humor a pak ten neskutečně smutný závěr. Kniha plná citu. Obraz paní Pelikánové, jak rozmlouvá s Jůlinkou. Dobrácký Hugo, ve kterém bylo tolik lásky.... celý text

Všechny barvy slunce a noci 2002, Lenka Reinerová

Smekám před autorkou, že vydržela statečně trvat na své nevinně. A musím říci, že obdivuji i to, jak se nevzdala svých ideálů. Navzdory tomu, že věřila v socialismus. Forma psaní mi ne úplně vyhovovala, proto jen 4 hvězdy.... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Nesmírně tíživá a opět skvěle napsaná kniha. Ani s jednou postav jsem se ale nedokázala ztotožnit. Nemohla jsem skousnout Svatoplukovu nekritickou oddanost režimu, ačkoliv z čeho v jeho případě vzešla, je mimo jiné nesmírně zajímavý sociologický exkurz a dává pochopit, proč tendence společnosti mířily mílovými kroky do náruče komunismu. Eva, která si navzdory svým ideálům vydupe vše a je jí jedno jak. Běla, která se nezmohla na sebemenší odpor. No a Blanka, to byla kapitola sama pro sebe. Tuhla mi krev v žilách nad činem, který změnil její osud a ještě víc, jak se s tím vypořádala. Bohdana, která vězela v tom všem a jako jediná za nic nemohla. Silný příběh o mnoha osamělých lidech.... celý text

Slepá mapa 2013, Alena Mornštajnová

Paní Mornštajnová má dar vyprávět. Prostě, jednoduše, zkrátka tak, jak je píše sám život, kterým se inspirovala. Takových obyčejně neobyčejných osudů je tisíce a je správné je vyprávět, zvlášť když to někdo umí.... celý text

Křesťanství a islám 1998, Hans Küng

Nebyla to úplně špatná kniha, dost věcí jsem se o islámu ve vztahu ke křesťanství dozvěděla. Nicméně mi nepřijde úplně aktuální. Zajímalo by mne, jak by autor hodnotil současnou situaci v Evropě.... celý text

Co život dal a vzal 1987, Betty MacDonald

Neuvěřitelně laskavá kniha. Čišel z ní humor, teplo domova, láska. Ač se děj odehrává v pohnutých dobách, není to vůbec znát. Krize ve 30. letech, kdy se podnikavá Mary snaží sehnat pro svou sestru Betty jakoukoliv práci, a to doslova, jakoby ani nebyla krizí. Mary byla chvílemi na zabití, Betty nemožná, maminka okouzlující a všechno to bylo prodchnuto takovou samozřejmou láskou a radostí ze života. Část o dospívání Bettiných dcer si určitě přečtu nejmíň ještě 3x. Hlavně až moje holky budou dospívat. Jsou tam pochybnosti, naděje a pak zase ta láska. A sanatorium? Podle Betty může být asi i hůř. Přečtěte si tuhle knihu. Je plná optimismu.... celý text

Byly jsme tam taky 2010, Dagmar Šimková

Připomínka toho jak neuvěřitelně krutý dokázal minulý režim být. Děj působí trochu roztěkaně, vlastně to ani nebyl děj. Knize to ale neubírá

Jako bychom dnes zemřít měli 2012, Miloš Doležal

Nádherně napsaný životopisný portrét. Čtenář se i zasměje humorným zážitkům ze školy. Pomalu, ale jistě tuhne úsměv na rtech. Nechcete číst dál a zároveň se nemůžete odtrhnout. Od začátku víte, jak to dopadne a přesto doufáte, že se pan farář zachrání. Proč? Protože vám přiroste k srdci. Protože vás ohromí svou lidskostí a radostí ze života, svou přirozeností. Josef Toufar není učený teolog. Je silný v pastoraci, protože se obrací k lidem a učí je jak žít v Bohu. Protože sám tak žije. Autor nepíše o čihošťském zázraku, píše o člověku Josefu Toufarovi. Píše dobře, detailně, citlivě a vše skvěle doplňuje bohatou fotografickou dokumentací. Kapitoly jsou krátké, takže se nemůžete odtrhnout. Kniha nejenže stojí za přečtení. Ona stojí i za koupení, protože tento příběh se prostě musí číst. Znovu a znovu.... celý text

Dívka s havraními křídly 2017, Tereza Kramerová

Půvabná kniha, určená trochu starším dětem, případně dospělým. Kniha ukazuje, jak pracovat s vlastním vědomím, nabízí řadu meditačních praktik.

Štěstí přijde zítra 1979, Zdeňka Bezděková

Pamatuji si, když jsem si v dětství poprvé přečetla druhý díl. Ten první jsem měla do té doby přelouskaný snad tisíckrát. Nejprve mi druhý díl připadal prozářený sluncem. Z šedi do světla. Jenže pak mi tam něco začalo vadit. Teď v dospělosti vím co. Ta bezduchá propaganda. Nic víc, nic míň. Bohužel takhle smýšlela celá řada lidí. Snadbtonbylo částečně pochopitelné. Já to vsak nechápu.... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Přečetla jsem ji doslova jedním dechem. Příběh, který prostě a bez zbytečného patosu ukazuje nejen všeobecně známou hrůzu šoa, ale hlavně to, jaké to tehdy bylo. A co se mi hodně líbilo. Příběh ukazoval i to, o čem se už tolik nemluví. A to opět bez přehnané hořkosti. To, že se Židé mnohdy neměli kam vracet. V jejich rodných městech byli jakousi přeživší výčitkou. Místní o ně nestáli, protože mnohým připomínali jen svou přítomností v tom lepším případě vlastní a pochopitelný strach o vlastní rodinu, bezmoc, lhostejnost a v horším případě i zradu. Líbilo se mi vzájemné porozumění Miry a Hany, které se odehrálo vlastně beze slov. Nádherná a skvěle napsaná kniha.... celý text

Kosmonaut z Čech 2017, Jaroslav Kalfař

Knihu jsem četla v anglickém originále, takže se mi nečetl tak úplně lehce, ale byla čtivá. Myslím, že autor umí psát a zaujmout. Dvě dějové linie mi nijak zvlášť nevadily, spíš naopak. Jen závěr mi přišel docela dlouhý.... celý text

Heroinové deníky 2011, Nikki Sixx (p)

Tahle kniha byla jedním slovem jízda. Nikki je nesmírně přemýšlivý, citlivý a houževnatý člověk. Jakmile je čistý jsou jeho myšlenky hluboké, niterné a plné psychické bolesti. Když je na drogách uzavře se do skořápky arogantního dobytka, který nikoho a nic nerespektuje, ale ve skutečnosti jen zoufale volá o pomoc. Jejich hudbu neznám, tento žánr neposlouchám, ovšem kniha je upřímným svědectvím feťáka, který si vlastně musel nakonec pomoci sám. Jsem ráda, že to dokázal. Lepší než Memento. Doporučila bych jí mladým.... celý text

Vládkyně všech nemocí: Příběh rakoviny 2015, Siddhárta Mukherdží

Knihu jsem musela vrátit, takže jsem ji nestihla dočíst. Nebylo to špatné. Opravdu mne to mnohdy vysloveně vtáhlo. Na druhou stranu autor občas sklouzával vícek odborným nazvům a jako laik jsem se ztrácela. Trochu mi vadilo, že se k některým způsobům léčby opakovaně vracel a kniha ztrácela na dynamice. Při četbě této knihy budete zkoumat každé píchnutí v těle.... celý text

Barva nachu 2001, Alice Walker

Nádherná kniha o budování vnitřní svobody. Autorka prostřednictvím hlavní hrdinky otevřeně a prostě hovořila o tabuizovaných tématech Kniha se velice dobře se četla. Určitě si od této autorky ještě něco přečtu. A to smíření Alberta s Celií se mi taky vlastně líbilo. Nebýt toho, že jsem byla v metru, tak by ukápla víc než jedna slzička.... celý text

Vánoce Hercula Poirota 2008, Agatha Christie

Mé první setkání s Agathou Christie a postavou Hercula Poirota. Čtivé, plné napětí. Jazyk stručný bez zbytečných kudrlinek. Kriminálky moc nečtu, ovšem pokud se k nim budu chtít někdy vrátit tak tato autorka bude volbou na jistotu.... celý text

Mikulášské čarování 2014, Jiří Polák

Zajímavý historický exkurz do tradičního svátku, který se v různých podobách slaví po celé Evropě. Nevěděla jsem, jak hluboké kořeny tento u nás dnes již značně komerční svátek má. Zajímavý je autorův názor na postavu Ježíška. Kniha je čtivá navíc obohacená dobovými, překvapivě velice naturalistickými ilustracemi. Na konci jsou dokonce i tématické recepty. Tato kniha asi neosloví široké čtenářské publikum, ale je to poctivá práce a o to autorovi šlo.... celý text

Sněhulák 2012, Jo Nesbø

Strašný. Konečně jsem se i díky výzvě dostala k přečtení knihy od nejopěvovanějšího severského autora a odkládám ji nedočtenou. A to jsem se těšila na odlehčené čtení, které bude odsýpat. Děj překombinovaný, dialogy prázdné a zbytečné. A slovní obraty? To je jedním slovem ostuda. Jak může někdo napsat: Přejel si rukou tuhý, krátce střižený kartáč světlých vlasů, jež rostly přesně sto devadesát pět centimetrů nad promrzlými chodidly! To snad ani nemůže myslet vážně. Takhle snad píše 15 letá bloggerka, co romanticky sní o tom jak jednou bude spisovatelkou. Za co a jaká dostal autor ocenění? Za počet prodaných knih nebo za to jak píše? Nechápu, jak toto může být bestsellerem. Myslela jsem, že to dočtu, ale přeskakuju řádky a řikám si, že tohle fakt nedávám.... celý text