bob9249 bob9249 přečtené 112

☰ menu

Konec starých časů

Konec starých časů 2010, Jaroslav Žák
5 z 5

Humorný pohled na únorový puč v roce 48 na fiktivním maloměstě. Do detailu vykreslené postavičky, které vyskakují se svými hláškami a glosami. Každá postava zde představuje jeden typ člověka, který ten okamžik vnímal jinak (samozvaní vůdcové, poseroutci, recesisti, ...). Zajímává je také sebereflexe autora, který se zde vyzpovídává z toho jak komunismus v mládí obdivoval, ale posléze jeho kouzlo prokoukl (učitel Popílek). Na humornosti knize dodává i použitý jazyk plný přechodníků atd. Oblíbené postavy: učitelské duo Malý Sovět - Dlouhý ferda, Prokletý básník, Kartus a Samozřejmě otec Breburda. //Jelikož se nikdo nemá k tomu, aby vám ty události vysvětlil, řeknu stručně, o co de: sme podruhý ve sračkách, a podruhý až po uši.//... celý text


Komu zvoní hrana

Komu zvoní hrana 1958, Ernest Hemingway
5 z 5

Ta knihá má v sobě úplně všechno. Oblíbené pasáže - monolog "Není nic než teď." a Pilar popisující vraždění fašistů.


Banco

Banco 2000, Henri Charrière
2 z 5

Nejslabší z celé trilogie. Ale to se asi dalo čekat.


Motýlek 2. díl

Motýlek 2. díl 1991, Henri Charrière
4 z 5

Možná ne tak zdařilé jako první díl, ale pořád skvělá četba.


Motýlek 1. díl

Motýlek 1. díl 1971, Henri Charrière
4 z 5

Oceňuji tu autenticitu a surovost příběhu, kterou může do příběhu dát jen ten kdo to zažil. Tato surovost se přitom snoubí s citlivými popisy míst a lidí. Hned se vrhám na druhý díl :) //Já tě nechápu, brácho! Byls v nebi a dobrovolně se vracíš do pekla...//... celý text


Nová setkání

Nová setkání 1966, * antologie
4 z 5

Velice zajímavý výběr české poválečné prózy. Hrabal, Bublík, Škvorecký, Kundera, Vyskočil, Klíma, Hrubý - to vše na asi 400 str. Klasiku jako Emöke nebo Taneční hodiny doplňují méně známé ale také čtivé kratší prózy. Zaujaly: Poprava koně, Falešný autostop.... celý text


Pompeje

Pompeje 2004, Robert Harris
5 z 5

Za mě rozhodně *****. Klasický Harris (s vysvětlivkami na začátku kapitoly, se strhujícím dějem a čtivou angličtinou) v pro mě trochu netypickém prostředí (předtím jsem četl Enigmu a Otčinu). Koupil jsem víceméně náhodou na cestě v Irsku za 2,50€ v "levných knihách" podle jména autora, knihu jsem neznal. O to více jsem byl překvapen a je to pro mě asi nejlepší kniha co jsem četl v anglickém originále. Mám rád jeho styl, z kterého jde poznat, že než o technických věcech začne psát, hodně si toho nastuduje. O to více se mu daří jeho klasický rys, tedy stav, kdy se pohybuje těsně na hraně historických fakt a fikce. Konec klasicky trochu předčasný a málo popisný, ale už jsem si na to u něj asi zvykl. Mohu doporučit, především všem technickým typům jako jsem já, kteří se dozvípodrobnosti o fungování římských akvaduktů atd.... celý text


Muž, který sázel stromy

Muž, který sázel stromy 2006, Jean Giono
5 z 5

Kdych měl vybrat jednu knihu, kterou by si měl každý přečíst, bude to tato. Nejde ani tolik o příběh jako spíš o to poselství naděje, které ta kraťoulinká kniha v sobě má.... celý text


Povídky aneb Nechci slevu zadarmo!

Povídky aneb Nechci slevu zadarmo! 1993, Miloslav Šimek
5 z 5

Ještě jako mládě jsem tuto knihu našel u dědy v knihovně a tak jsem se vlastně seznámil s dílem Š+G. Pak se rozpoutalo peklo, kdy jsem začal shánět kazety jednak s povídkami, ale i s návštěvními dny, Pupákem atd. Tím, že jsem si četl jako mlaďoch jsem nedokázal ještě nedokázal ocenit všechny vtípky, ale to se nakonec ukázalo jako výhoda, protože jsem mohl knihu postupem času číst znovu a znovu a ty fórky co mi ušly, najít. Povídky jsou řazeny podle jednotlivých souborů. Úvod, kde se Slávek Šimek rozpovídává o svém kamarádství s Grossmanem a vůbec o tom jak psali povídky je příjemným uvedením. Jako bonus pro ty co znají povídky odjinud je filmový scénář Až příjde Komenská. Oblíbené povídky: Jak jsem se učil kouřit, Jak jsme chovali prase, Soutěž jedlíků a Jak jsme přechovávali Bělogvardějce.... celý text


Dubliners / Dubliňané (5 povídek)

Dubliners / Dubliňané (5 povídek) 1999, James Joyce
2 z 5

Nějak nevím co na to říct. Polovina povídek prakticky bez příběhu, jen nesmírně detailní popis situací a místa. Věřím, že kniha má spoustu svých obdivovatelů, ale já tam nejsem. Kladně hodnotím dobovou a místopisnou autenticitu, kterou autor zvládl i když už psal ze zámoří. Jinak je to na mě příliš utahané.... celý text