ber-tram
přečtené 924
Liána smrti
2006,
Jarmila Loukotková
Dobrodružná próza ze současnosti, odehrávající se v exotických končinách, to by asi stálo v obecné charakteristice. Nu, Loukotková patří léta mezi mé favoritky a Liána smrti byla už jedna z posledních jejích knih, co jsem četl. Snad právě proto jsem se v závěrečné třetině nutil (nudil?), abych to vůbec dorazil, neboť autorčin naléhavý, jazykově květnatý a dialogově peprný styl důvěrně znám, a s hnacím motorem dobrodružné expedice (ano, liána smrti, kdo by to byl řekl) se moc nenamáhala. Čili nic nového pod sluncem, ledaže tohle žhnulo dusně tropicky. 31/15... celý text
S láskou k vlasti nejdál dojdeš
2005,
Johannes Mario Simmel
Do třetice můj Simmel znamená konfrontaci s obrovským množstvím reálií a souvislostí odvozených z německé historie a zasazených do širokého řečiště nepochybného vypravěčského (ba upovídaného) umu. Že Simmel bývá vždycky takhle rozšafný, napovídá tloušťka jeho knih, a jestli je standardně hořkosladký, to zatím neumím posoudit. Pouze hádám, že každý jím navozený úsměv bývá dříve či později vykoupen pořádnou kapkou trpkosti. 33/15... celý text
Cukrový klaun
2008,
Martin Sichinger
Autor děkuje nějaké redaktorce Respektu, že napsala reportáž, která jej inspirovala ke knize... No, já bych té redaktorce raději poděkoval, kdyby žádnou reportáž nenapsala a inspiraci nepodnítila. Ušetřil bych si čas nad nesoudržnou slátaninou pokoušející se o jakési osudové tajuplno a metaforizující všechno, co se metaforizovat dá i nedá. Nápaditá práce s jazykem občas budiž, s fabulací příběhu (podle záložky slibného) je autor těžce na štíru. Jelikož kniha získala nějakou literární cenu, ptám se, jak asi musí vypadat ty neoceněné?! 34/15... celý text
Nabarvené ptáče
2011,
Jerzy Kosiński
Jak tohle Marhoul zfilmuje, aby to bylo věrné a přitom nevyvolávalo zhnusení, jsem vážně zvědav. I když i z drsného jádra se dá vykřesat poetika, porozumění, snad i šibeniční humor (třeba mně líčení o »kometě« - nepostradatelné pomůcce každého tuláka - pobavilo). Chápu, že si desperát Kosinski s takovouto dětsky přímočarou obžalobou venkovského »našince« naběhl, a nejenom u toho »našince«... 35/15... celý text
Desátá symfonie
2010,
Joseph Gelinek
Opravdu spíše hudební vědec nežli detektivkář je tento spisovatel, to mu nelze upřít. Po kompoziční badatelské stránce jeho styl skoro zvoní, div nevzbuzuje touhu zajímat se více o Beethovena a múzy obecně, jenomže lidská zápletka, jaksi doprovodná a kolemjdoucí, na závěr poněkud zaskřípe. Obzvláště finální rozuzlující kapitoly totiž jakoby autor smolil na koleně v předsíni nakladatelství, jsa asi tlačen urgentním termínem odevzdání rukopisu. 36/15... celý text
Cirkus Humberto
1955,
Eduard Bass (p)
Nečekané silná kniha, navzdory znalosti jí poplatného seriálu! Míním tím obsahem, protože pět set stran bylo viditelných napohled. Klasik Bass dává i s laskavým přihlédnutím k době, kdy a s jakým poselstvím kniha vznikla (1941), na frak všem současným pisálkům, kteří se nějakým omylem či z domýšlivosti troufají řadit mezi spisovatele. Kdo zná seriál, zná i knižní předlohu, kterou přesto zhltne, třebaže mu fenomén cirkusu může být ukradený. Není důležité, o čem, ale jak je to napsáno. U mě kniha vyvolala mimoběžné asociační vzpomínání, který herec hrál v seriálu jakou postavu? Tak schválně, třeba tenťáka Bureše...? 37/15... celý text
Deset malých černoušků
2009,
Agatha Christie
Pěkná hříčka na jedno deštivé odpoledne a s trochou detektivního fištrónu předvídatelná. Kdo viděl českou grotesku Deset malých běloušků, upomene se, jak bizarně postavy mizí, ne jak to vlastně dopadne. 38/15... celý text
Paprika
2013,
Jasutaka Cucui
Dal jsem na tip, jako obvykle, notabene když šlo o japonskou látku, kde mám mezery neřkuli vakuum. Začíná to jako svěží psychologická hra s náznaky nadpřirozena, a končí už jen jako fantasmagorické nadpřirozeno, navíc vyprávěné kostrbatě a infantilně. Někdy Cucui dostane druhou šanci, doufám, že s vyhlídkou lepšího hodnocení. 39/15... celý text
