B4LU
přečtené 746
Koralina
2007,
Neil Gaiman
Krátká pohádka neodolatelně prorostlá hororovými prvky, která ihned evokuje můj oblíbený Oceán na konci cesty, případně počiny Tima Burtona. Jednoznačných pět hvězd.... celý text
Okno do času
2017,
Peter F. Hamilton
Zajímavý krátký příběh o časových paradoxech. Ale prokristapána, překladatel, který je schopen napsat, že "vzpomínka pocházela NEJDÉLE z roku 2000" by měl zvážit, zda náhodou nedělá ve špatném oboru.... celý text
Technik
2015,
Neal Asher
Kratší kusy jako tento (jde o relativně samostatný román) prostě Asherovi svědčí. Zápletka je atraktivní, má perfektní tah a i přes jistou komplikovanost zůstává srozumitelná. Typická nevýraznost postav nebije tolik do očí, protože prostě nemají tolik prostoru. Velmi příjemná záležitost.... celý text
Fulgrim
2019,
Graham McNeill
Pýcha předchází pád, edice W40k. Když člověk odhlédne od toho, že kniha jede podle zcela totožné šablony jako její předchůdkyně (včetně postav - od prvních zmínek o libovolné z nich je vám zcela jasné, jakou úlohu budou plnit), ten pád nafrněného primarchy a jeho legie do otevřeného šílenství je vpravdě velkolepý.... celý text
Moskevský vektor
2010,
Robert Ludlum
Zábavné špionážní béčko. Hodní agenti si poradí s pětinásobnou přesilou, ti zlí netrefí ze dvou metrů vrata od stodoly. Forsytha mi Ludlum nezastoupí ani náhodou. Tématika je to ovšem atraktivní, zvlášť s ohledem na současné události kousek dál směrem na východ.... celý text
Světatvůrci
2021,
Robert Jackson Bennett
Jsem z knihy poněkud rozpolcený. Je čtivá, akční, hrozba visící ve vzduchu (haha) je o pár řádů temnější než v prvním díle... ale je to zároveň celé uspěchané, zmatené a nedomyšlené. Chci tím říct, že ten děj je sice poutavý, ale nepříliš uvěřitelný. Postavy správně dedukují a následně provádějí absolutně nemožné věci, když to děj potřebuje, ale přehlíží nebo neřeší očividné hrozby, které je zcela předvídatelně doženou ve chvíli, kdy kniha potřebuje další zvrat. Pravidla toho, co je a není v hackování (pardon, skribování) dovoleno, se mění za pochodu, jak děj potřebuje. Padouch je sice prakticky všemocný, ale i tak ho Sancie & spol dokážou pokaždé nějak přechytračit. Přečetl jsem to docela rychle, ale podobným tempem se vytrácí i můj dojem z knihy.... celý text
Ve stínu slunce
2020,
Jakub Mařík
Nakonec docela dobré. Očekával jsem popravdě spíš jen tuctové military SF, ale má to drajv a díky detektivní práci na palubě Salamis (hrozné jméno, mimochodem) poskytuje i něco maličko víc než jen střílení a výbuchy.... celý text
Falešní bohové
2013,
Graham McNeill
Stejně tak, jako mě první díl překvapil, mě tento vrátil zpátky na zem. Zatímco ve Vzestupu byl Horus mistr stratég, politik a diplomat, který v ultramilitantním Impériu zkoušel takové neslýchanosti jako nejdřív se ptát a až pak střílet, tady je z něj impulzivní a snadno manipulovatelný trouba, který do celé té pasti natěšeně skočí šipku. Celé je to rámované bitvami a bojem, které jsem přesně (mylně) očekával v prvním díle. Prvotní nadšení ustoupilo. Teď už od toho opět budu očekávat jen nenáročnou oddechovku, což kniha i přes výše zmíněné zcela splňuje.... celý text
Horův vzestup
2011,
Dan Abnett
Příjemné překvapení. Zcela upřímně jsem od knihy neočekával nic než nekončící řežbu, střelbu a výbuchy. Je pravdou, že se mi toho taky dostalo, ale v překvapivě malé porci, protože většinu knihy tvoří úvahy a povídání mezi jednotlivými bitvami, která popisují spletité a komplexní univerzum, do kterého se mám v plánu brzy vrátit.... celý text
Proměnná hvězda
2012,
Robert A. Heinlein
Já nějak nevím. Kniha začala sice docela slibně, ale pak začne děj docela zdlouhavě přešlapovat na místě. Navíc ve chvíli, kdy se tak stane, je vám s ohledem na zbývající strany jasné, že se to vlastně už ani nemůže posunout jinam, pokud tedy nepřijde nějaký úspěchaný zvrat - což je přesně to, co kniha opravdu nabídne. Nečetlo se to špatně, ale výrazný dojem to taky nezanechalo. Název knihy je ale, s ohledem na děj, pěkná slovní hříčka, což oceňuji.... celý text
Leviatanova zhouba
2022,
James S. A. Corey
Rutinní, ale vcelku uspokojivé zakončení série. Zatímco osmá kniha musela honem honem zničit příliš silnou Laconii, devátá musela honem honem uzavřít co možná nejvíc otevřených konců z dílů předchozích. Docela se jí to daří, ale je kvůli tomu zdaleka nejvíc předvídatelnou v sérii, protože to hraje naprosto na jistotu a nezkouší nic překvapivého. Elvi dle očekávání vysvětluje historii stavitelů bran, ale natolik vágně, že mám pocit, že to tam autoři dolepili jen aby se neřeklo. Hrozba - to samé. Holden a ostatní se spíš tak vezou událostmi (které v první polovině stejně nemají na zbytek knihy žádný vliv), dokud je finální krize všechny nesvede do jednoho místa. Hlavní padouch se nese zcela v duchu "somehow Palpatine returned". Závěr je sice efektní, ale... zcela rutinní. Ničím nepřekvapí. Kniha je ztělesněním sázky na jistotu. Není špatná, ale ani ničím výrazná. Malý plus za to, že se v Tritonu vrátili k původním obálkám. Fakt by mě zajímalo, čí nápad byla ta obludnost u Tiamat...... celý text