Avaryana
přečtené 166
Železná dcera
2012,
Julie Kagawa
No, pokud jsem paskvilu s názvem Eragon dala hvězdy dvě, tak abych byla férová, nemohu dát této méně než tři. Nápad je výborný a neskutečně čtivý, první díl jsem doslova zkonzumovala za jediné odpoledne, ale ten druhý... Zkonzumovala, výborné slovo. Velmi se totiž na ten druhý díl hodí. Kniha je po stránce řemeslné zpracovaná opravdu dobře. Děj nás nikde zbytečně nezdržuje, od začátku nabere určitý směr a ten si udrží až do konce. Ne že by to bylo špatné, kniha, ač postrádá nějaká větší překvapení, rozhodně nenudí. Prostředí je doslova kouzelné, ale něco tomu chybí... Zkrátím to. Nebýt toho zajímavého námětu, země víl, jednalo by se s největší pravděpodobností o tuctovou záležitost. Proti prvnímu dílu zde cítím nevyužitý potenciál. Něco co mohlo být a není. Něco neuzavřeného, nedotaženého. (spoiler alert!) To vše je obětováno pro vysněný happyend? Už jsem tu měli dračí jezdce, kluky s jizvou ve tvaru blesku a spoustu dalších. Férijů tu zas tolik nebylo. Díky tomu je kniha zajímavá a určitě nebudete litovat, že si s ní zkrátíte deštivé odpoledne. Ale možná se stejně jako já neubráníte zklamání na konci, kdy se autorka vydá cestou červené knihovny a ten krásný svět, který vás na začátku okouzlil, zůstane daleko v pozadí a zapomenut. No, zmínky o dalších dílech, ač v našich končinách nevyšlých, mi skýtají naději, že třeba, přecejen... tam ten potenciál je.... celý text
