amaenium přečtené 406

V melounovém cukru 1986, Richard Brautigan

V melounovém cukru je snad nejvíce citu zbavený příběh, který jsem kdy četla. Nebyl vůbec plytký, jak by to mohlo vyznít, ale opravdu citu zbavený. Evokuje sny, ve kterých se člověk jako pozorovatel často mění a nebo mění pohled úhlu. Nebo vidí ve snech věci, které jsou na první pohled nevšední až divné, ale můžou být po probuzení a pořádném popřemýšlení až poetické. Ze začátku jsem věděla, že nemám očekávat logiku, tudíž se mi kniha četla snáz. Knihu jsem měla přečtenou za jedno odpoledne, ale stále se k ní vracím a přemýšlím o ní. Dost mi pomohlo přečíst si i něco o knize a autorovi, abych lépe dílo pochopila.... celý text

Sešit knihařových poznámek 1923, Ludvík Bradáč

Malá útlá knížečka věnující se různým vazbám a jejich zdobení. Doopravdy jen takový sešitek s náhodnými, a témeř jak na jeden zátah, napsanými zápisky popisující vzhled a zpracování starých knih. Autor stejně jak u knihvazačství neopomněl zlacení.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

U této knihy autorka otevírá velké hlavní téma, to jest (ne)svoboda v alternativních dějinách, které je v jejích knihách jedinečnou novinkou. Děj se odehrává v Česku v době, kdy v našich dějinách padl komunismus, a vypráví právě o tom, jak by mohl náš stát vypadat, kdyby byly protesty potlačeny - a to hned ze dvou úhlů pohledu, z dvou vězení, ve kterém se nachází hlavní propagonistky: Maja, jež se účastnila protestů a odpykává si za to trest a Magda, jež je chovankou státu, který z ní a dalších dětí chce vychovat elitu národa, budoucnost státu. Co bych knize asi vytkla byly postavy, ke kterým jsem si nebyla schopna utvořit vazbu a druhou věcí je fakt, že ačkoliv se jedná o skvělé téma, nebylo podle mě napsáno tak surově, jak by se doopravdy v té době odehrávalo. Možná jsem čekala dílo víc dramatické? Jako všechny knihy autorky i tato byla čtivá a je zde vidět autorčin posun vpřed. Jsem ráda, že napsala o tomto tématu, které se tak dostane k velkému počtu lidí a ukázala právě, jak by mohla vypadat nesvoboda, protože v dnešní době si svobody mnoho lidí neváží.... celý text

Za oknem 2020, Aleš Palán

Povedená povídková kniha s povídkami od současných českých autorů píšících na téma nemoci, karantény a pandemie. Našly se povídky, co mě příliš nezaujaly, jako například Kouzelné okénko či Do který země patříš, vyvážily to však povídky povedené, jako třeba Vlak do Leningradu, Ošklivá sobota nebo Krátká esej o nenapsaných povídkách. Obzvláštně bych vyzdvihla povídky Malý bratr, kde se mi líbilo zamýšlení se nad postavením našeho státu a Ameriky a souhlasím s názorem autora, povídka Jemnými tahy, která se mi zdála prostě poetická či nejsilněji napsaná povídka Dotek, která mi mimo jiné připomněla knihu Cesta. Z hodnocení jednotlivých povídek mi pak vyšlo celkové hodnocení knihy.... celý text

Kim Čijong (ročník 82) 2019, Čo Namdžu

Na knize se mi nejvíc líbil doslov, byl nejvíce zvládnutý co se formy týče. Tím nechci říct, že hlavní myšlenka nebyla zajímavá - určitě otevírá téma, o kterém je potřeba mluvit, rozšiřovat ho do podvědomí všech a otevírat debaty, nicméně forma knihu podle mě dost stahuje dolů. Vcelku suché a nezáživné vyprávění, které se místy prolíná statistikou z tiskových zpráv, bez všech zvratů, ploché. Pro člověka, zajímajícího se o ženská práva a feminismus, zde nebude nic nového, s čím se již v jiných publikacích nesetkali, nezasvěcenému ukáže obrázek toho, s čím se ženy běžně setkávají nejen v Koreji. Konec mi přišel nedomyšlený, náhle utnutý a “zakecaný do ztracena”.... celý text

Zřídlo 2020, Akwaeke Emezi

Knihu jsem dočetla už v pátek a stále ji zpracovávám a v myšlenkách se k ní vracím. Je neuvěřitelná. Neskutečně mě bavilo, nejen jak je kniha napsaná - formou duchů, božstev, jež obydlují adino tělo a neustále soupeří o nadvládu - tudíž vyprávění se střídá z pohledu božstev “základních”, dravého boha toužícího po utrpení a boha mužství, které ve svém těle ada objevuje, ale také mě bavila ta inspirace igbožským náboženstvím, právě duchy a svým druhem spirituality - zastoupení jejich bohů, ale i v porovnáním s bohem křesťanským. Hlavní postava je v této knize je zároveň postavou vedlejší, jakoby na pozadí sledujeme jaký proměnlivý je adin život, její sklony k sebepoškozování nebo ty sebevražedné, snaha o přijetí sexuality či vlastní identity. Člověk má na první pohled pocit, že se jedná o nějaký druh poruchy identity či schizofrenie, ale sama v tom vidím něco “běžnějšího” - tzn. jak se v každém nachází určité jeho části, různě se projevující a různě průbojné, z kterých se po ustálení stane právě ta osobnost člověka. Autoři (Akwaeke Emezi dává přednost genderově neutrálním zájmenům) této knihy odvedli naprosto skvělou práci po všech stranách a ihned se stali mými oblíbenými autory. Těším se na jejich další knihy. Jedná se určitě o přínosné a inspirující dílo.... celý text

Akvárium 2019, David Vann

Ke knize jsem se dostala díky skvělé edici, ve které vychází. Výběr pak padl na tuto konkrétní knihu, protože jsem někde četla srovnání této knihy s knihou Vrány od Petry Dvořákové. Čekala jsem proto drasticky surové dílo, ale bohužel se tak nestalo, oproti Vránám mi to přišlo slabé. Nicméně kniha jako taková je pořád velmi záživným čtením a když pominu srovnání, stále se zde objevují velice silné momenty, díky kterým musela mladá Caitlin rychle dospět. Atmosféra akvária se tak nějak nesla celým příběhem, nad shledání se s dědečkem či nad matčinými citovými výjevy a nejvýstižněji bych použila úryvek z doslovu, že je celý příběh jako kdyby psán z pohledu rybího oka, kdy okrajové detaily jsou zkreslené až nepodstatně rozmazané a střed se plně soustředí na dívčino dospívání a vztahy rodičů s dítětem. Když jsem knihu dočetla, konec ve mě pak zanechal zvláštní rozpoložení, jak kdyby kniha končila v půli, v půli stránky, odstavce, věty. Knihu jsem si užila.... celý text

Děvčata první republiky 2020, Dita Pepe

Děvčata první republiky jsou velmi pěknou výpovědí několika žen narozených v letech 1920-1930, jež vzpomínají na svůj život, jeho stinné i světlé stránky, zklamání i radosti, těžká životní rozhodnutí i šťastné okamžiky. Příběhy byly velmi pěkné, některé mě silně dojaly. Vzpomínání bylo napsáno svižně a bylo cítit, že za ta léta mnohdy zůstanou jen obrysy vzpomínek a jen některé si pak člověk vybaví do detailů. Velmi povedená kniha a jsem ráda, že ji mám ve své sbírce.... celý text

Michaela - Události v klášteře svatého Anděla 2008, Miloš Urban

Po dlouhé době jsem se těšila na další dílo pana Urbana, obzvlášť když už mám všechny v tom skvělém malém vydání, ale Michaela mě bohužel moc nepotěšila. Jedná se o takové zvláštní dílo, spíš takové plytčí. neviděla jsem v díle moc souvislosti a přišlo mi takové neucelené. Postava Michaely mi však přišla zajímavá, typicky urbanovská, ocenila bych o ní víc informací. Nečetla jsem knihu, na kterou autor odkazuje, možná by mi pak tahle dávala větší smysl. Možná si ji zkusím v budoucnu přečíst a uvidím.... celý text

Nesmazatelné záznamy 2020, Edward Snowden

Trvalý záznam ve mně rozhodně zanechá nesmazatelný záznam. V knize se dočítáme nejen o životě edwarda snowdena, jeho dětství, začátcích s nintendem a prozkoumávání internetu v jeho počátcích, ale i o životě s vysokými bezpečnostními prověrkami a nemožností mluvit o své práci. Ukázal světu, jaké je to pracovat pro americkou vládu sbírající data svých občanů a mohli jsme se tu dočíst i pohnutky a motivy, které ho vedly k propuštění tajných informací na veřejnost. Autobiografie byla čtivá, dokázala vtáhnout a hlavně rozšířit obzory. Ocenila jsem i popsané dopady, jenž zveřejněné informace měly na veřejnost a opatření, které alespoň některé země zavedly. Doporučuji.... celý text

Purpurový ibišek 2020, Chimamanda Ngozi Adichie

Konečně jsem se dočkala dalšího díla z pera mé oblíbené autorky. A musím říct, že se mi prvotina líbila více než kniha Půl žlutého slunce. Příběh je surový, ačkoli je částečně napsaný s lehkou naivitou mladé vypravěčky Kambili, která se najednou ocitá i mimo svoji běžnou bublinu a daný rozvrh. Zvláště pak ta surovost graduje s projevy fanatického otce, při jehož činech či výmluvných pasáží odkazující se na Boha, mě příšerně iritovali. Nemyslím to tak, že by to to autorka špatně napsala, naopak, napsala to tak dobře, že jsem jejich otce nesnášela. Postava tety Ifeomy mi byla nejvíce sympatická, vzdělaná žena, jež i přes úmrtí manžela nepřestala být silnou osobností nejen pro sebe, ale i své děti. Jak už zde někteří psali, časové určení jsem zde postrádala. Jako všechny (obzvláště ale Amerikánu) knihy od autorky i tuhle doporučuji.... celý text

Knihvazačství 1912, Ludvík Bradáč

Velice užitečné dílo, které pomůže nejen jako takový návod pro (začínající) knihaře, ale i vhled do celkového knihařského řemesla. Jistě se mi bude hodit jako učebnice, až si sama budu zkoušet náročnější knihařské techniky. Co bych asi vytkla je to, že se kniha v kuse hůře čte a to hlavně z důvodu detailního popisu různých činností, kvůli kterým se může pak kniha zdát i zdlouhavá - konkrétně bych uvedla třeba zlacení, jakékoliv. Dále pak mi dělalo problém, že jsem se při některých těchto popisech ztrácela - bez znalosti např. náčiní se špatně daná věc představuje.... celý text

Eco-friendly domov 2019, Christine Liu

Pěkná kniha, minimalistická s krásnými fotkami a užitečnými tipy, jak ovlivnit životní prostředí byť na první pohled malými drobnostmi. Jedná se však o takový základ - pro toho, kdo se o téma životního prostředí zajímá již delší dobu, se tu nenajde příliš mnoho nového. Ačkoliv pracuji v prostředí, které se snaží jít v ekologii příkladem, pár nových informací jsem se tu dozvěděla. Tipy na domácí produkty mám v plánu vyzkoušet a přehodnotím ještě některé “resty”, které mám v domácnosti. Co mi přijde ironií a vadí mi je fakt, že je kniha tištěná v Číně, místo aby se podporovali lokální tiskárny a zmenšila stopa za následný dovoz.... celý text

1Q84: Kniha 1 a 2 2012, Haruki Murakami

Taková kniha v knize v knize. Kniha byla zvláštní (ostatně ale asi u Murakamiho nic překvapujícího) a zůstala mi po ní taková... příjemná pachuť - jak kdybych v příběhu něco zapomněla. Ze začátku mi trvalo, než jsem se začetla, v polovině jsem se těžko otrhávala a těšila se na opětovné čtení a naopak na konci mě trochu nudilo opakování pasáží, které již byly zmiňovány v příběhu víckrát a s nutností jsem dočítala poslední stránky. Mám pocit, jak kdyby se v příběhu vyskytovaly nenápadné smyčky, které se jen detaily liší od předešlých v příběhu. Líbilo se mi, že jeden z hlavních hrdinů se věnuje psaní/je spisovatelem, líbila se mi hlavní postava Aomame od hlavy až k patě a fakt, že si schovávala tu konkrétní lásku v sobě a i Fukaeri měla své kouzlo. Poslední knihu nebudu číst hned, dám si odstup, ale těším se, až se dozvím, jak to s hlavními hrdiny dopadne.... celý text

Deset malých černoušků 2017, Agatha Christie

Moje první Agatha Christie. Nečtu moc detektivky, ale díky výzvě jsem po ní konečně šáhla a v naprosto splnila očekávání. Kniha mě hned vtáhla, na knihu jsem se během nečtení těšila a neustále jsem přemýšlela a snažila se záhadu vyřešit. Avšak nepodařilo se a autorka překvapila. Rozhodně si dám další knihy od autorky.... celý text

Pět neděl v balónu 1963, Jules Verne

Toto dílo jsem poslouchala jako audioknihu a proto možná je hodnocení nižší. Jako taková mi přišla nemastná neslaná a krom hlavní myšlenky posouvání hranic jsem to doposlouchala spíš z donucení. Možná kdybych si knihu přečetla, bylo by to lepší, jednou jí dám ještě šanci, nicméně né teď.... celý text

Básně z koncentračního tábora 1946, Josef Čapek

Básně nejsou zrovna dvakrát mým vyhledávaným žánrem, nicméně kvůli výzvě jsem nějaké přečíst musela - a když už, tak jsem si vybrala spisovatele, u kterého vím, že dané dílo bude stát za to. Básně sami o sobě jsou velmi silné, jen zdánlivě pár veršů dokáže vykreslit atmosféru nejen tábora, ale i rozložení mysli a pocitů autora. V průběhu čtení jde pak vidět jak místo na autora působí a stav mysli, jež se v průběhu mění a potemňuje. I přes stesk po bratrovi a úzkost z koncentračního tábora však nedokáže úplně zabít naději a touhu po životě, jež místy básněmi prosvítá.... celý text

Nový čas 2018, Ida Jessen

Knihu jsem četla jen díky čtenářské výzvě a nebýt jí, tak ji snad ani nedočtu. Plytký a nemastný-neslaný děj, táhnoucí se pomalu, aniž by se během knihy stal nějaký větší zvrat, na který jsem celou dobu čekala. Na konci se mi líbila snad jen její profese knihovnice a že se naučila vázat, jinak jsem si z knihy víc neodnesla.... celý text

Něžná píseň 2017, Leïla Slimani

Fakt, že se na začátku dozvídáme co se stalo a kdo je vrahem, naznačuje, že se nejedná úplně o to hlavní. Díky odhalení na začátku jsem se mohla soustředit na postavy a jejich smýšlení a pocity a taky prostředí, ve kterém se příběh odehrával a poté se až dostat do bodu, který byl zlomový. První kapitolu bych na konci klidně zopakovala, stejnak jsem si ji četla znova. Nejvíce mě zaujaly myšlenky Myriam a jejímu postavení k dětem, které není v naší společnosti úplně běžné, zároveň smýšlení Louise se během knihy hodně posunovalo a začínalo být znepokojivé a byla vidět její změna. Co se mi nelíbilo, tak posledních pár stránek, kdy jsem sledovali události skrz policejní vyšetřovatelku. Připadalo mi to jak z nějakého laciného televizního vysílání o vraždách.... celý text

Chlapec v pruhovaném pyžamu 2008, John Boyne

Nadhodnocená kniha. Už při prvních stránkách jsem měla chuť ji odložit, avšak díky výzvě jsem ji dočetla až do konce - ještě že byla tak krátká. Podle mě knihy o holokaustu by měli mít úroveň, ve které budou, ač se jedná o román nebo literaturu faktu, informovat a zároveň neznehodnocovat či nenadlehčovat tuto část dějin. Tato kniha je sice psaná z pohledu chlapce, takže by se její naivita a omezenost dala tímto omluvit (ačkoliv je jakkoliv přehnaná), avšak styl, kdy od začátku máte pocit, že čtete pohádku na dobrou noc je naprosto iritující.... celý text