AllyKumari
přečtené 332
Dracula
1997,
Bram Stoker
Vynikající horor, který je napínavý i dnes, kdy všichni od počátku vědí, kdo a co je hrabě Dracula. Kniha trochu drhne v druhé polovině, kterou naplňují hlavně dlouhé rozhovory a testosteron (Mina je žena, tedy má slabé nervy, a my ji tolik milujeme, že všechno uděláme bez ní, aby se náhodou nerozrušila, i když ona je ta, které se to hlavně týká), ovšem konec samotný opět získává spád.... celý text
Čachtická paní
2006,
Jožo Nižnánsky
Příliš přímočaré, zcela bez doteku záhady a s postavami, který jsou černé nebo bílé. Z tohoto tématu se přitom dá vytěžit tak mnoho!
Trpaslíci
2005,
Markus Heitz
Tato kniha mne kdysi příjemně překvapilo. Některé věci v ní byly prostě děsivé, až se člověku zvedal žaludek. Přesto bylo všechno čtivé, příběh byl plný rapidně progresivního děje, a hlavně celý svět a postavy v něm se zdály čerstvé a originální. Přečetla jsem následně ještě druhý díl, který bych hodnotila podobně, z nějakého důvodu jsem však už neměla potřebu v příběhu pokračovat... Ale nikdy neříkejme nikdy :)... celý text
Letopisy Narnie – komplet
2007,
C. S. Lewis (p)
Kolik z vás už mělo někdy nutkání otevřít nějakou starou skříň a zjistit, jestli na druhé straně není vchod do jiné říše? Jedna z nejlepších knížek v žánru fantasy. Styl je dostatečně jednoduchý pro děti a dostatečně sofistikovaný pro dospělé. Křesťanská tématika je jasně vidět a přesto nepřerůstá ve filozofickou obranu sebe sama. Ze sedmi dílů mi nejslabší přišel Princ Kaspian, nejraději mám zřejmě Plavbu Jitřního poutníka a Čarodějova synovce. Pokud se chystáte "do Narnie", radím však, abyste jednotlivé díly četli podle starého řazení (to znamená: Lev, čarodějnice a skříň je PRVNÍ). Postupné odhalování Narnie je totiž dle mého názoru lepší než když jsou vám všechna tajemství naservírována rovnou.... celý text
Zrzka z pátého poschodí
1944,
Bernard Kurka
Nikdo už takhle dneska nemluví, nikdo tak nebydlí a osiřelé dítě si nemůže jen tak nechat u sebe hodná paní sousedka. Zrzka je v mnohém střípkem dávno rozbitého zrcadla, poplatná stylem své době, a přesto si mé dětské srdéčko získala téměř bezvýhradně.... celý text
Kladivo na čarodějnice
1977,
Václav Kaplický
Styl psaní je na pomezí románu/novinové soudničky a proto mne jeho formálnost trochu rušila, ale když si člověk zvykl, vyvstal v něm celý ten hrůzný příběh velmi živě a působivě.... celý text
Désirée
1991,
Annemarie Selinko
Velmi příjemně napsaný román, který se snaží vycházet ze skutečnosti, což se vždycky musí ocenit.
Anna, královna francouzská
1988,
Antonin Petrovič Ladinskij
Spíše než dějový příběh se jedná o portrét zašlé doby, o které se ve školách téměř neučí a málokdo o ní má ponětí. Kyjevská Rus ve své monumentálnosti se před čtenářem otevírá ve velmi živých barvách, a o to markantnější je přechod k částem knihy, které se odehrávají ve Francii. Ta se proti Kyjevu zdá šedivá, ušmudlaná a vyloženě primitivní. Ačkoliv autorův styl se zdá poněkud archaický, seděl mi ke zvolenému tématu.... celý text
Čarovná rybí kostička
1970,
Charles Dickens
Další z těch knížek, které jsem jako dítě milovala a nikdy mě neomrzelo prohlížet krásné ilustrace. Teprve když jsem se k ní před nedávnem náhodou vrátila jsem konečně pochopila, že Alenka vlastně vůbec nebyla "princezna". Jako dítěti mi vůbec nepřišlo zvláštní, že princezna dělá domácí práce.... celý text
Ztracený svět
1992,
Arthur Conan Doyle
Kdysi jsem strašně milovala australský seriál, který si vzal tuto knížku za předlohu, a tak jsem byla trochu překvapená, když jsem zjistila, že s ní nemá téměř nic společného. Dnes mohu říci, že láska k seriálu mi zůstala, ale vůbec nepřekáží mé náklonnosti ke knize, která je napsaná velmi zábavně a příjemně.... celý text
Kočka na rozpálené plechové střeše
2012,
Tennessee Williams (p)
Nuda, nuda, šeď, šeď... Přečteno povinně ke státnicím, zapomenuto okamžitě tak dokonale, že jsem si ji pak s hrůzou musela přečíst znovu na seminář.