alca-212 přečtené 389

Náhradník 2019, Nicole Lundrigan

Skvělá kniha. Zajímavá, asi i napínavá, určitě působivá, těžko odložitelná. Dočítala jsem se sevřeným žaludkem a s obavou, co se na posledních stránkách dozvím... Rozhodně stojí za přečtení. Doporučuji.... celý text

Tři vteřiny 2014, Anders Roslund

Tady nemám, co bych vytkla. Příběh se parádně rozjel, vtáhlo mě to a pustilo až na konci. Jen mě zlobí ty mezery v sérii. Pokud se správně dívám, o tři díly jsme ochuzeni. Nechápu, nerozumím... Ale tak budu se na to dívat pozitivně - osm u nás vyšlo, osm si můžeme přečíst, tak to vlastně není tak zlé :-).... celý text

Skleněná cela 1993, Patricia Highsmith

Autorku mám ráda, ale už dlouho jsem si od ní nic nepřečetla a tak mi téma letošní ČV "Kniha s místností v názvu" přišlo vhod. Jak už je napsané v anotaci - trest tady předchází vině, takže se začátek odehrává ve vězení. A stejně jako hlavnímu hrdinovi i mně se tato část docela táhla... :-). Kapitoly po propuštění pak už za mě neměly chybu. Když to shrnu - Talentovaný pan Ripley to nebyl, ale i tato kniha za přečtení stála a jsem ráda, že jsem se k ní po letech vrátila.... celý text

Vodní andělé 2015, Mons Kallentoft

Na každý díl série s Malin se těším a nebývám zklamaná. A nejsem ani teď. Jen to téma jsem těžko vydýchávala...

Černá krabice 2007, Joe Hill (p)

Tak toto mě bavilo. Čtivé, nabité dějem, napsané tak, že bych i byla ochotná věřit, že se to opravdu stalo... :-)

Učedník 2014, Hans Rosenfeldt (p)

Ze začátku to až tak nevypadalo, ale vyklubala se z toho bezva kniha. Napínavá, co nutí číst dál a dál.

Světlo z Pauliny 2020, Jan Štifter

Kromě skvělého Sběratele sněhu, kterého jsem četla, měli u nás v knihovně volné jenom Světlo z Pauliny. Povídky pro mě sice nejsou zrovna žánr, který bych vyhledávala, ale já jsem si od autora něco půjčit chtěla... Hned druhá povídka - Mešuge - mě odrovnala... Totálně rozsekala - kdo četl, asi bude vědět... A i většina dalších mě upoutala... Nevím, jak to pan Štifter dělá, ale z toho jeho psaní o zdánlivě obyčejných a kolikrát i smutných věcech jde taková... pohoda...? klid...? krása...? To asi není tak úplně přesně to, jak to cítím, co bych chtěla napsat, ale líp mi to vyjádřit nejde...... celý text

Šelma 2018, Andrew Mayne

Ano, bylo to nereálné a přitažené za vlasy, ale nevadilo mi to. I když ten konec... No... Ale jinak dobrý :-).

Spis Vaterland 2019, Volker Kutscher

Zdá se mi, že každý další díl je lepší než ten předcházející... Jen z té doby jde strach...

Na velké planině 2015, Johan Theorin

Povídky nevyhledávám, ale toto byl Öland, to jsem přečíst musela :-). Dostala mě Pomsta Panny, naprosté déjà vu. Příběh jsem znala - ale odkud? Marně jsem přemýšlela, jestli jej autor nazakomponoval do některé ze svých knih... Nakonec mi to došlo - povídka byla součástí antologie Temnější odstíny Švédska :-). Jedné z mála povídkových knih, které jsem za poslední roky četla. No, trvalo mi to... Ale už mi aspoň ta "záhada" nebude vrtat hlavou :-). Antologie i tato kniha byly fajn - nevím, jestli svůj vztah k povídkám ještě nepřehodnotím... :-).... celý text

Infico 2016, Petr Heteša

Moje druhá kniha od autora a naprostá spokojenost :-). V knize nejsou žádná hluchá místa, je tam napětí, je tam humor... Míň než pět hvězd prostě nemůžu dát :-).

Sněžný anděl 2022, Anki Edvinsson

Být tady vyšší hodnocení, dala bych hvězdy čtyři... Dám ale pět - podle mě si kniha tak nízké hodnocení (70%) nezaslouží. Mně se ta klidnější detektivka bez litrů krve četla dobře, nenudila mě. Pokud u nás vyjde další díl série, rozhodně si ho půjčím a s chutí si ho přečtu...... celý text

Vánoční oratorium 1990, Göran Tunström

Zvláštní kniha... ráda jsem se s ní potkala. První zhruba dvě třetiny skvělé, nutilo mě to číst dál a dál, ale jak se to chýlilo ke konci, těch myšlenek a úvah už tam na mě bylo moc...... celý text

Dítě boží 2009, Cormac McCarthy

Nečetla jsem anotaci a tak jsem pak byla překvapená, co jsem si z knihovny přinesla. Začala jsem číst a s obavami očekávala, kdy už "to" přijde. No a pak to přišlo a mně se paradoxně ulevilo. Všechny ty hrůzy sice v knize jsou, ale tak nějak "hezky" napsané, konstatované autorovým strohým stylem. Žádné vyžívání se v detailech, kolikrát i jen naznačené, mimochodem zmíněné. Vzhledem k tématu se zdráhám napsat, že jsem si knihu užila, ale je to tak. Stejně jako Cestu a věřím, že i další autorovy knihy, na které se teprve chystám.... celý text

Devátá oběť 2019, Dana Stabenow

První díl ve mně zanechal takový rozpačitý dojem, ale jsem ráda, že jsem detektivkám z Aljašky dala ještě šanci. Tento druhý byl o dost lepší a věřím, že ty další ho ještě trumfnou :-).... celý text

Blaze 2008, Richard Bachman (p)

V předmluvě King mimo jiné píše, že kniha je doják, že doufá, že čtenář i nějakou tu slzu uroní. Na mě tedy kniha až takové účinky neměla, ale přesto jsem si ji moc ráda přečetla. Za mě plný počet.... celý text

Rotvajler 2005, Ruth Rendell

Přemýšlela jsem, kterou knihu si v rámci ČV přečtu ještě jednou. Kandidátů bylo dost, nakonec jsem se rozhodla pro moji oblíbenou Ruth Rendell. Knih od ní mám doma nepočítaně, vybrala jsem Rotvajlera. A jako bych četla poprvé, nepamatovala jsem si vůbec nic :-). Autorčin styl psaní mě opět dostal, čtení jsem si užila. Paní spisovatelka asi nebude pro každého, přesto ji ráda doporučím.... celý text

Porodní bába od fjordu 2021, Edvard Hoem

Kniha severská, historická, inspirovaná skutečnými osobami. Jak autor píše v předmluvě - nemůžeme vědět, jací ti lidé byli a tak nám je popisuje, jak on sám míní. Hlavní postava Stina mě ze začátku dost rozčilovala - až jsem svými hlasitými komentáři lekala dřímajícího kocoura :-). Ale brzy se to změnilo, do příběhu jsem se začetla a bylo mi líto, když jsem otočila poslední stránku.... celý text

Psi z Rigy 2013, Henning Mankell

Tak konečně jsem vyplnila poslední mezeru, kterou jsem v řadě dílů v sérii měla. Konečně jsem se dozvěděla, jak to v té Rize bylo, jak to důležité ve Wallanderově životě vlastně začalo, jak se to odehrálo. A jak už jsem psala u jiných dílů - pro Wallandera mám slabost, takže v hodnoceni přidám. Víc jak čtyři hvězdy ale dát nemůžu... Té politiky a spiknutí tam na mě bylo opravdu moc.... celý text

Dřevaři 2010, Roy Jacobsen

Bylo to jiné než Ostrov a Bílý oceán. A přece stejné. Stejně krásné, stejně působivé. Moc se mi to líbilo.