Adiemus
přečtené 86
Anděl smrti
2022,
Vlastimil Vondruška
Nemyslela jsem, že u Vondruškovy knihy mi nakonec bude úplně jedno, kdo je vrah. Místy mi přišlo, že jde o jakousi verzi na Járu Cimrmana. A ta hodně podivná jména tomu dala korunu.... celý text
Krajina nočních jezdců
2015,
František Niedl
Po přečtení shodných výtek k práci korektora/ky jsem ráda, že dlouhodobě dávám (pokud je to možné) přednost audioknihám. Jako milovnici češtiny by mě prohřešky např. u shody podnětu s přísudkem vadily daleko víc než chyby, které shrnula RenkaB a na které by taky zodpovědný korektor měl autora upozornit. (Nicméně v přehledu věcných chyb figurují dvě, které jsou sporné: Ulrika sice byla na Tasově svatbě, ale jen na první; té druhé (s Matyldou) se vážně nezúčastnila. Co se týká Kadrnožkova "zmrtvýchvstání", o jeho smrti informoval Tase jen jediný člověk; připadá mi, že autor tuto nesrovnalost mohl docela uspokojivě vysvětlit, kdyby korektor dělal patřičně svou práci. Koneckonců autoři, kteří píšou knihy se stejnými hlavními postavami, mají s kontinuitou děje podobné problémy - např. V. Vondruška. Ale ke kvalitě knihy jako takové: čtvrtý díl mě bavil nejméně, místy dokonce vůbec ne, ale co čtenář, to názor. Autor jako by psal jakési shrnutí pro ty, kteří mají mezi konzumací jednotlivých dílů určitý časový odstup. Jenže - koho naladil veskrze pozitivně (jako mě) první díl, neustane, dokud neabsolvuje celou sérii, a v tom je možná problém. Pokud jde o postavu samotného Tase, k všemožným přirovnáním k jiným literárním či filmovým postavám bych přidala ještě Červenákova Bohdana Jaroše, byť se tato podobnost týká pouze Tase v mladých letech, zatímco Tasův vztah k Oldřichovi z Rožmberka mi trochu připomíná d´Artagnana a kardinála Richelieu. A pokud jde o nejiráskovské vnímání husitského hnutí, vřele doporučuji Sapkowského Husitskou trilogii.... celý text
Vdavky Nanynky Kulichovy
1924,
Ignát Herrmann
Po letech jsem si knihu zopakovala a i po letech se mi líbila. Zaujal mě popis pražských reálií, které jsem na rozdíl od základního příběhu zapomněla - např. že v místech dnešního náměstí I. P. Pavlova bývaly zahrady. Ovšem film, situovaný do meziválečné doby 20. století místo do 60. let století 19. a navíc do jiné části Prahy, úplně původní reálie potlačil.... celý text
Ohnivé znamení
2015,
Juraj Červenák
Nevím, jestli je to záměr autora nebo jen můj dojem, ale připadá mi, že v tomto díle Červenák vyprofiloval kapitána Steina jako cholerika, notáře Barbariče jako sangvinika a kaprála Jaroše jako melancholika. Snad proto jim to přese všechny rozdíly dohromady funguje. A Marek Geišberg jejich rozdílné verbální projevy velice dobře interpretuje.... celý text
Luisa a Lotka
2004,
Erich Kästner
Nevím, proč existuje jediné vydání s původními - a půvabnými - ilustracemi Waltera Triera, které zážitek z četby umocňují. Kniha byla zfilmována v r. 1950 s Kästnerovým scénářem i komentářem. Animovaný film z r. 2017 se tak úplně předlohy nedrží, ale je k sehnání v češtině.... celý text
Sladký čtvrtek
2001,
John Steinbeck
Kniha, kterou mohu vzít do ruky kdykoliv a znovu se začtu. Tentokrát jsem maně otevřela stránku, kde diskutuje doktor se Zmatkářským Hovnostářem a až mě zamrazilo. Jako by se dnešní mocní inspirovali Hovnostářovými myšlenkami...... celý text
Neklidná krev
2022,
Robert Galbraith (p)
Těžká práce pro scénáristu, který tomuhle příběhu bude dávat filmovou podobu (aspoň doufám). Sebelepší scénář nezachytí doslova mravenčí práci, kterou vynakládají Robin a Corm při objasňování čtyřicet let starého případu, a to - až na jednu dvě výjimky - bez pomoci forenzní laboratoře. Rozuzlení se může zdát poněkud uspěchané, ale vždyť i Hercule Poirot obvykle narazil na maličkost, která ho přiměla ke konstatování "Jak jen jsem mohl být tak slepý!", o slečně Marplové ani nemluvě. Přiznávám, měla jsem poněkud problémy s množstvím postav, a přesto mi bylo líto, když jsem knihu ve skvělém podání Pavla Rímského doposlechla. Pravda, pozastavila jsem se nad jeho výslovností názvu Scotland Yard, ale to byla jen malá vada na kráse. Každopádně se na další příběh téhle dvojice těším.... celý text
Fiorella a dům ztracených duší
2016,
Vlastimil Vondruška
Podle mého nejslabší díl této série. Dočetla jsem (vlastně doposlouchala) jen proto, abych se ujistila, že můj tip na "hlavního zloducha" byl správný. Navíc mi vadilo několik stylistikých kiksů ale je možné, že předčitatelka jen špatně přečetla text.... celý text
Dům na samotě
2017,
Michaela Klevisová
Mé nadšení pro Michaelu Klevisovou jako "českou Agathu Christie" dostalo tímto titulem dost na frak. Zpočátku slibně se rozvíjející děj se změnil v nudu, kdy mi bylo vlastně jedno, kdo je vrah. Bergmana bylo pomálu a vrchol všeho bylo odhalení Kadeřníka. Ostatně většinu výtek za mě vyjádřila čtenářka SBH. Ale přece jen jedna navíc: dosud jsem Klevisovou poslouchala ve forma audioknih, a tak mi tolik nebrnkala na nervy její absence větších odstavců (vizuálních předělů) mezi úplně odlišnými scénami. Pravda, četla jsem e-knihu, možná tuhle nectnost normální vydání postrádá.... celý text
Nezvratné alibi
2020,
Peter May
Poprvé jsem si uvědomila, že autor na můj vkus poněkud květnatě popisuje události, ale nešť. Je zjevné, že Peter May má Francii (a její vína) rád. Zaskočil mě téměř hollywoodský happy end, na druhou stranu jsem byla za mně sympatického Enza ráda. A Charlotte jsem měla chuť za její aroganci zaškrtit. Ráda bych viděla celou sérii jako seriál, ale ne všechny zfilmované knihy dopadnou dobře...... celý text
Dokonalé stopy
2018,
Helen Fields
Po slibném začátku jsem vydržela poslouchat cca do třetiny, než mě přemohla nuda a znechucení. Že zrovna žena vytvořila takovou zrůdu... Kde zůstala noblesa Agathy Christie, střízlivost P.D. Jamesové nebo uvěřitelnost Joanne Rowlingové alias Roberta Galbrighta? A abych nezůstala jen u ostrovních autorek - zlatá Helena Klevisová!... celý text