7259
přečtené 50
Hry bez hranic
2018,
Michal Kašpárek
V dobrém slova smyslu řemeslná novela. Resp. kdo léta čtete jeho články na Finmagu, tak byste mohli vlastně odškrtávat jednotlivé parafráze na jeho recenze, komentáře nebo životní zkušenosti. Jen teda u těch drog v biokvalitě jsem si vybavil jeden úryvek z Prígl.cz, ale nevím jestli o tom nepsal někdy taky. Těžko říct na jak málo je pomoc v uprchlickém táboře přetavenou autobiografií. Osobně v knize cítím jakýsi kontrast z toho v jakém světě rostly děti devadesátek a v jakém jsou dnes. Konec novely se myslím nese v amorfnosti a rozklíženosti dnešního světa. Záleží jen na Vašem světonázoru kým vlastně pro vás na konci Filip bude. Mimochodem zažíval jsem tu jakési odcizení s hlavním hrdinou. Jeho jméno jsem si musel připomenout až znovu abstraktem, možná je to k těm všem Tinderům příznačné.... celý text