Žlutá tapeta / Žltá tapeta
Povídka od:
Charlotte Perkins Gilman
Z knihy:
Komu se to dostane do rukou, Žltá tapeta, Královny hrůzy
Přestože se nejedná o první nebo nejdelší z Gilmanových prací, nejslavnějším dílem se bezesporu stala povídka The Yellow Wall-paper, která byla bestsellerem feministické literatury. Tvořila jí během dvou červencových dnů roku 1890 ve svém domě v Pasadeně a vydána byla o rok a půl později v The New England Magazine. Od prvního vydání se objevila v mnoha sbírkách ženské literatury, americké literatury či učebnicích, bohužel ale ne vždy v původní podobě.
Celý příběh vypráví o ženě trpící duševní chorobou, která kvůli zdraví tráví většinu času uzavřená v jedné místnosti. Po čase začíná být posedlá žlutou tapetou v místnosti, ve které jakoby nejdříve viděla oči a později ve vzoru rozeznává celou postavu ženy. Gilman napsala tento příběh, aby přispěla ke změně myšlení lidí ohledně žen ve společnosti. Upozorňuje na to, že nedostatek ženské samostatnosti škodí jejich psychické, emocionální a dokonce i fyzické pohodě. Celý příběh byl inspirován jejím vztahem s prvním manželem. Vypravěčka povídky musí plnit to co jí manžel řekne, protože je zároveň jejím lékařem. Jeho léčba ovšem odporuje jejím skutečným potřeba, tedy duševní stimulaci a potřebě uniknout jednotvárnosti. Povídka Žlutá tapeta byla v podstatě reakcí na lékaře Silase Weir Mitchella, který se pokusil její poporodní deprese léčit "klidovou léčbou". Poté, co se uzdravila po svém, mu kopii příběhu poslala.
(Zdroj: Wikipedie)
The Yellow Wallpaper
Rok vydání originálu: 1892
Komentáře (4)
Přidat komentář
(SPOILER)
SPOILER Přidávám se k ostatním komentujícím, Žlutá tapeta je vynikající povídka. Feministická, jistě, ale obecně jde o kontrast citového člověka s čistě empirickým, přičemž doba uznávala jen druhý přístup, emoce z člověka dělaly bytost jaksi nerozumnou, a tedy bez práva na názor. Přitom racionální John není zlý člověk a ani vyloženě záporná postava, jen se svou nepřístupnou sebejistotou naprosto míjí s potřebami a duševním světem své ženy.
Postupný vývoj psychózy je brilantní, halucinace odpovídají jak reálnému vzhledu tapety, tak protagonistčinu podvědomí - své postavení vnímá velmi přesně, ale obvykle si ho nesmí připouštět. Psychologická literatura par excellence, horror jedině přeneseně.
"John neví, jak moc skutečně strádám. Ví, že nemám žádný důvod, proč bych strádat měla, a to mu musí stačit."
První čtení mě silně zasáhlo, takže jsem si konečně chtěla přečíst česky a vážně mi to udělalo radost :)
Sice jsem tentokrát neposlouchala při čtení Sarah Fimm, ale stejně jsem byla opět strašně smutná a na konci jsem před sebe opět koukala a nechápala, že u nás autorce u nás toho nevyšlo víc. Zasloužila by si to. A čtenář taky.
Žlutá tapeta je jedna z nejlepších povídek, které jsem kdy četla. A vlastně škoda obecné absence podobných autorek jako je Charlotte Perkins - Stetson - Gilman :(
Krásny a naozaj vierohodný popis psychiky, podliehajúcej vlastným vidinám. Odvážne dielo pokrokovej autorky, priekopníčky feminizmy a bojovníčky za sebauvedomenie si vlastnej osobnosti a ženských práv. Veľky rešpekt!
POUČENIE: Tri razy môžeš veriť žene: raz, že je tvoja, keď ju vedieš od oltára; druhý raz, keď zľahla, že bola samodruhá; a tretí raz, keď zomrie, že bola chorá.
Vynikající, strhující a zneklidňující povídka o postupujícím šílenství. Příběh, který se dá číst na několika úrovních, přičemž feminismus je asi ten nejvýraznější. Což není myšleno ve zlém. Autorce se podařilo do těch několika stránek vměstnat ohromné množství různých sdělení a zároveň stvořit opravdu děsivou povídku o postupně se rozpadající mysli. Vězněm fyzicky pod vlivem svého manžela a zároveň vězněm psychicky pod vlivem vlastních myšlenek, nad nimiž postupně ztrácí kontrolu. Má-li čtenář navíc slušnou představivost, pak se s anonymní vypravěčkou ocitne v samotné místnosti a historií oprýskaném domě. Když k tomu připočteme poznámku z úvodního medailonku v Královnách hrůzy, že autorka povídku napsala pod vlivem poporodních depresí, o to autentičtěji a šíleněji zapůsobí samotná Žlutá tapeta.