Žárlivost / Žiarlivec
Povídka od:
Jo Nesbø
Z knihy:
Žárlivost a jiné povídky
Vyšetřovatel, specialista na žárlivost, vyšetřuje zmizení jednoho z bratrů, kteří se těsně předtím pohádali kvůli "a dame". Ale bude to vážně případ pro našeho specialistu, nebo je vše trochu jinak?
Sjalusimannen
Rok vydání originálu: 2021
Komentáře (9)
Přidat komentář
Touto zbytečně dlouhou povídkou, zřejmě klíčovou (titulní) pro sbírku, jsem se nakonec, ani po několika pokusech, neprokousala (a vzalo mi to chuť pokračovat dál).
(SPOILER) Mám Nesba načteného kompletně, tak mě vlastně nic nepřekvapilo a obě zápletky jsem si domyslel někde v půlce. Konec mi proto přišel natahovaný a zbytečný a ten závěr tak nějak prošuměl. Na tak dlouhou povídku slabší.
Něco jsem uhodla a něco ne. Ale celé je to podmanivé a úzkostné,i když je jasné, že konec není smrt.
Připomínalo mi to něco, co už jsem dřív četl nebo viděl. Stejný koncept i rozuzlení.
(SPOILER)
Dokonalost.
Plno lidí by to chtělo rozvést na celý román. Ale já si myslím, že takhle to bylo správně úderné. Žádné zdržování se vedlejšími postavami nebo nedůležitými informacemi. Prostě vynechal to klasické rozpitvávání a šel přímo k jádru pudla.
Na těch pár stránkách jsem pochopila, jak těžké to musí mít kamarádka, která je z dvojčat...
No a samozřejmě i vyšetřovatel mě uchvátil. Já se dozvědět to co on, tak klidná bych rozhodně nebyla...
Musím přiznat, že v této povídce jsem s hlavními postavami souzněla...
Ano, stálo by za to to víc rozvést na celou knížku.
Pokud jde o první zápletku, dvojčata, tam jsem uhodla rozuzlení. Ale díky lince z minulosti "vyšetřovatele" dostává příběh ještě další rozměr.
Na povídku je tento příběh moc ukecaný a na novelu by to chtělo zase ještě trochu se rozepsat. Ale s příběhem jsem spokojená.
Tahle povídka by se rozhodně námětem víc hodila na knihu nebo delší novelu. Proč? Bylo tam toho moc. Sám čin je o sobě (když se všechno potom prozradí) tak komplikovaný a geniální, že to bylo prostě moc rychlý s celým dějem a celým vysvětlením (ano, nepadlo mě, že to tak bude), že by si to zasloužilo víc stránek. Navíc minulost a proč Balli funguje, jak funguje, byla skvělá. Ale prostě tam toho bylo moc na tak malém prostoru (byť se jedná o nejdelší kousek, který má přes sto stran).
Jak to na mě působí? Byl tam nápad, skvělej a vyloženě geniální.
Utáhl by celou knihu? Možná ne, tak to skončilo v téhle formě.
Je to věčná škoda? Rozhodně.
Kdysi dávno jsem také prožíval silné záchvaty žárlivosti. Ale znáte to, co vás nezabije, to vás posílí!
Žárlivost je dobrá povídka, i když autor pointu opakovaně odkládá. A ústřední otázka hlavního hrdiny je k zamyšlení!