Tvůrčí blok

Povídka od: Marek Labaj
Z knihy: Adventní kalendář povídek: Kdysi v zimě


Spisovatel trpící tvůrčím blokem se vydává do horské chaty, aby načerpal inspiraci pro svůj další počin...

Originální název:

Tvůrčí blok


Rok vydání originálu: 2022

Komentáře (3)

Přidat komentář

Pečenka
01.01.2023 5 z 5

Konec jsem čekala. Opravdu. Ale to je dobře. Protože hlavní postava byla popisována tak, že jsem se do ní dokázala dobře vcítit a její jednání vytušit. Možná tomu přispěl fakt, že jsem také autor a ráda píšu o "antihrdinech". Řeč hlavní postavy byla přirozená, působila opravdově a díky tomu podporovala čtivost. Jen mi chyběl nějaký konflikt, střet hlavní postavy s někým nebo něčím dalším. Ten chlap si svojí logikou vydedukoval, co musí pro svůj tvůrčí blok udělat a jeho myšlenky se mi líbili, ale měl to všechno dost snadné. Jak celý proces řešení tvůrčího bloku tak i to, pro co se rozhodl na konci. Nikdo nebo nic mu vlastně nebránil. Škoda. Text by tak měl více drama a napětí.

HSmolík
20.12.2022 5 z 5

Jestli jsem něco nečekal, tak to bylo vyvrcholení této povídky.
Morbidní, zvrácené, nečekané, originální.
Upřímně doufám v nějaké volné pokračování, neboť autor mě naprosto uchvátil.


Slepýš24
22.10.2022 4 z 5

Morbidní, nechutné, zvrhlé, leč velmi povedené. :)

Příběh je vcelku brutální a trochu předvídatelný, ale myslím si, že na tom není vůbec nic špatného, protože povídka oplývá celou řadou jiných kvalit.

V první řadě mě zaujalo, do jakých extrémů Marek Labaj zašel, když se zamyslel nad větou, kterou povídka začíná a se kterou se setkal nejeden začínající autor v kurzech tvůrčího psaní: "Pro dobrý příběh musí autor umět přinášet oběti."

Povídka je dobře a čtivě napsaná, nikam nespěchá, přesto vás zbytečně nenudí nějakými rozvleklými úvahami nad těžkým životem spisovatele, napětí je dávkováno s citem.

Rovněž oceňuji, jak nenásilně autor popisuje tvůrčí proces - tvůrčí blok, vymyšlení ne zrovna originálního námětu, který si spisovatel obhájí tím, že to zachrání neotřelou formou, budování příběhu, zádrhele při psaní první verze, hledání inspirace při procházkách, pozorování světa kolem sebe a snaha uchovat si vše co nejlépe v paměti, dávat pozor na každý detail (a to je přesně ta chvíle, kdy se povídka naprosto zvrtla :D).

Závěrečná pasáž byla jenom třešničkou na dortu. :)

Nicméně i když to byla zdařilá povídka, jsem ráda, že jsem si ji přečetla už teď v říjnu, a ne v prosinci (na Štědrý den). :)